Blog, Strana 4

Milosrdná jizva očima psycholožky

V tomto příspěvku se dočtete, jaké hlavní přínosy v knize Milosrdná jizva objevila psycholožka Mgr. Terezie Pilátová Osecká, Ph.D., pro mladé lidi, jimž se ve své praxi věnuje.   

Už dlouho jsem tak moc nepřemýšlela jako nad touhle knihou. I když se mi moc dobře nečetla, musela jsem na některé pasáže pořád myslet a některé vnitřní dialogy a monology se mi samy od sebe spouštěly v hlavě.

Kniha popisuje téma, jež se týká čím dál většího počtu klientů, kteří se k nám obracejí s potřebou odborné psychologické pomoci. Příběh je příběhem mnoha jiných mladých lidí, není nijak neobvyklý nebo výjimečný. To, co je na knize jiné, je možnost hlouběji proniknout do taje sebepoškozování a možnosti zotavení.

Příběh hlavní hrdinky umožňuje poodhalit intimitu vztahu s démonem sebepoškozování, nesnaží se jej pouze mechanisticky popisovat a strhávat pozornost jen k projevu, jakým jej lze sledovat zvenčí. Autorka se nebojí zachytit hloubku a zároveň blízkost a intimitu toho, co se děje v duši zraněného člověka, kterému životní příběh ukrojil větší část jeho dětství a možnosti nerušeného dospívání. Na druhou stranu se nebojí ukázat, že někdy je potřeba věřit v zázraky. 

To, jak jsou v knize popsány vnitřní dialogy a monology zachycující zmatek, bolest, nejistotu a zároveň chladnou, přímou možnost úlevy v sebedestrukci, může být přínosem pro lidi, kteří často nejsou schopni o svém trápení ani mluvit, natož mu nějak aktivně vzdorovat a hledat jiné cesty a naději. Stejně tak jsou v knize strhujícím způsobem popsány niterné spirituální  prožitky, které v sobě nesou naději a možnost být sám k sobě milosrdný. 

Snad jedinou „výtku“ bych měla k některým postavám, které jsou v knize popsány příliš plochým způsobem a nedávají možnost nahlédnout na lidské vztahy reálně: je tam víc buď–anebo než v běžném životě, takže místy se mi zdál příběh trochu neuvěřitelný. 

Hlavní přínos knihy vidím v tom, že člověk s podobným trápením dostává možnost identifikovat se s trápením hrdinky a nemusí sám hledat ta těžká slova, kterými by vyjádřil to, co se v něm děje, a jak už z praxe víme, pojmenování a zveřejnění našich trápení je důležitým krokem na cestě ke klidu.  

 Mgr. Terezie Pilátová Osecká, Ph.D., psycholožka

Pane, co chceš lidem říct skrze toto své slovo?

Již osm let vydáváme pomůcku k setkávání se s Ježíšem Božím slově. Znáte ji jako Evangelium na každý den. Jsme rády, že se pro mnohé z vás stala i „evangelizační pomůckou“, kterou kupujete a doporučujete svým přátelům a blízkým.

Pokud jste knihou někdy listovali, jistě víte, že pod plným zněním evangelia z římskokatolické liturgie připadající na daný den najdete krátký podnět k rozjímání. V minulých letech se jich autorsky ujali například známý biblista P. Angelo Scarano nebo s. Anna Mátiková z naší pražské komunity, která o sobě dala vědět úspěšnou publikací Expedice Bible: Základní výbava a nedávno jí vyšla knížka Adventní kúra pro duši.  

ENKDserie

Na rok 2023 jsme oslovili P. Karla Moravce, rektora duchovní správy na Hoře Matky Boží u Králík. Položily jsme mu několik otázek, díky nimž můžete nahlédnout pod roušku příprav těchto sice krátkých, zato však hutných textů. Například se dozvíte, jak se k této práci P. Karel dostal, jak dlouho dopředu musel text odevzdat, co bylo obtížné nebo jaký je jeho oblíbený Ježíšův výrok.

 Jaký jste měl pocit, když Vás sestry oslovily, zda byste se ujal podnětů k rozjímání na rok 2023?

S nabídkou spolupráce mě nejdříve oslovila telefonicky Katka Lachmanová. Vysvětloval jsem jí, že s psaním nemám zkušenosti. Po jejím přesvědčování jsem řekl, že to zkusím. Poté jsem dostal e-mail s výběrem textů a pokusil jsem se napsat několik rozjímání… Poté jsem s chvěním i obavou sestrám slíbil, že se do díla pustím.

 Jak jste si práci rozvrhl?

Část jsem psal na přelomu roku 2020 a 2021 a pak počátkem roku 2021. Na jaře a v létě bylo plno jiné práce. Vše jsem dokončoval v listopadu 2021. Prosinec byl na moje opravy a korekce, kdy jsem ještě něco přepsal nebo upravil.

Co Vám pomáhalo najít inspiraci pro Vaše rozjímání?

Snad to byla znalost evangelií a hledání, jak slovo Boží promlouvá do mého života i do života druhých lidí. Patří sem radostné objevy, ale i bolestné zkušenosti vlastní slabosti. A také vždy pomohla modlitba, respektive prosba (někdy dost naléhavá!): „Pane, co chceš lidem říct skrze toto své slovo?“

 Co Vám na psaní rozjímání dalo největší práci?

 Určitě nutnost neopakovat podobné komentáře u úryvků evangelií, která se čtou vícekrát do roka. Nutilo mě to číst evangelium a hledat ještě jinak, než jsem byl navyklý. Běžné komentáře obvykle rozvíjejí hlavní význam úryvku a tím ovlivní směr rozjímání. V aktuální situaci nás však může Boží slovo, když zachováme základní význam, doprovázet novým, nečekaným způsobem.

 Máte nějaký Ježíšův výrok raději než jiné?  

Nemám nic „nejoblíbenějšího“. Když promýšlím texty, tak hledám, jak konkrétní slovo promlouvá do života mně a jak by asi mohlo promlouvat k ostatním.  Snad příklad z poslední doby, kdy lidé rádi ukazují na ty, které by bylo třeba odsoudit, kamenovat. Připomínám sobě i druhým slova z 8. kapitoly evangelia podle svatého Jana. Před Ježíše přivedli cizoložnou ženu. On nejdříve mlčel a pak si od něj vyslechla slova: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“  Ale abychom to pochopili a přijali, musíme se i my ptát Ježíše, co na naši konkrétní situaci říká on. Postát chvíli před Ježíšovou tváří a naslouchat jeho mlčení… nebo si poslechnout jeho provokativní větu: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“

 Co byste chtěl vzkázat čtenářům, kteří budou Evangelium na každý den 2023 používat?

Ať se učí číst evangelium jako radostnou zvěst a hledají, jak Boží slovo promlouvá do konkrétního dne či situace. Křesťan je milované Boží dítě a Slovo Boží je mu nabídnuto jako průvodce životem. 

 Rozhovor s P. Karlem Moravcem vedla naše externí kolegyně Jana Zelinová, která s vámi komunikuje na sociálních sítích.

Farnost gangsterů  (Kolem světa s našimi knihami 4)

S jezuitou mezi gangstery v Los Angeles

„El ej“ zná průměrný našinec hlavně z amerických seriálů (pokud se na ně dívá). První věc, která může zaujmout i překvapit je ohromující velikost tohoto souměstí. Los Angeles tvoří na 80 dílčích měst a po New Yorku zde bydlí nejvíce obyvatel USA.  

Právě snaha o řešení bytové otázky tu vedla před II. světovou válkou a po ní k výstavbě nových velkých čtvrtí se sociálním typem bydlení. V Los Angeles je několik těchto oblastí, tzv. projektů. Domov zde našli lidé s nízkými příjmy, především z řad Afroameričanů a Hispánců, ale i dalších etnik. Časem se projekty staly místy charakterizovanými chudobou, nezaměstnaností, užíváním drog, kriminalitou a dalšími patologickými jevy. Mimo jiné se zde vytvořily stovky gangů.

Právě snaha pomoci členům gangů vymanit se z nezdravého prostředí dovedla tým farníků kostela Dolores Mission s jejich farářem jezuitou Gregory Boylem až k vytvoření známého sociálního podniku Homeboy Industries. Začalo to nenápadně. Na počátku 90. let se farníci pokusili otevřít své aktivity a svá srdce směrem k místním gangsterům. V modlitbě rozeznali, že pomáhat právě jim, je to, co by v této farnosti dělal Ježíš.

Nejdříve vytvořili agenturu zprostředkovávající pracovní příležitosti, protože pracovat je v životě člena gangu zásadním zlomem. Později, a o tom se mimo jiné také dočtete v naší knize Kérky na srdci, se sami stali zaměstnavateli. Na Bruno Street můžete navštívit jejich centrum s kavárnou, pekárnou, potiskem triček nebo také se službou odstraňování tetování. U práce to ale nekončí: „Jsme pracoviště i terapeutická skupina. Jsme podnik i tréninkový program.“

Gregory Boyle, autor knihy s podtitulem Síla milosrdenství bez hranic, přibližuje smysl jejich činnosti: „Rozhodně podnik, jako je Homeboy Industries, by byl čirým bláznovstvím a podnikatelským omylem, pokud by jádrem podnikání nebyla snaha následovat Boha, v něhož bychom měli věřit. Ostatně bývám zcela bezradný, mám-li vysvětlit, proč by se někdo měl chtít přidružit k těm na okraji, kdyby to nemělo být z důvodu hluboké víry, že sám Původce všeho bytí to považuje za dobrý nápad.“

Víte, že se Los Angeles se říká hlavní město amerických gangů?

Doktorova Neapol (Kolem světa s našimi knihami 3)

Prázdniny skončily, ale s našimi knihami můžete cestovat dál. Vybraly jsme pro vás několik titulů, jejichž děj se odehrává na různých kontinentech.


„Krásná je Neapol, krásná když svítá…“ se zpívá ve známé písničce. To samé si jistě myslel o svém městě i Josef Moscati, lékař a světec, o jehož poutavém životě se více dočtete v naší knize Doktor Moscati.  

Myslíte si o Neapoli totéž? Navštívili jste toto město? Čím vás zaujalo?

Celý Josefův život je spojen s touto metropolí Kampánie. Zde na počátku 20. století studoval, pracoval jako lékař, zemřel a také tu nalezneme jeho hrob, na němž stojí věrná lékařova socha se stetoskopem. 

Svůj život zasvětil Bohu a svému lékařskému poslání. Žil nenáročně a střídmě, ale miloval všechno krásné – umění, přírodu i prostředí svého města. Vždyť krása přírody odráží Boží moc a lidmi vytvořené věci velikost člověka i jeho poslání jako Božího spolupracovníka.

Zachoval se dopis, v němž Moscati protestuje proti divoké zástavbě své milované Neapole. V dopise poutavě popsal přírodní i umělecké krásy města, jež byly v ohrožení. „V Neapoli, která v dubnu voní pomerančovníky a v níž je slyšet zpěv ptáků, už nezůstane ani místo pro trávu. Kde končí kopce Vomero a Posillipo a jejich nekonečně se měnící odstíny pod paprsky slunce, které se při prvním náznaku jara halí do kvetoucích mandloní?“

Nebyl jen „hejtrem“, ale promýšlel i strukturální řešení tohoto problému – nové byty by nebyly třeba, kdyby se zlepšila doprava do menších městeček kolem Neapole, kam se dělníci po svých šichtách vracejí domů. Právě bytová situace dělníků, kterým se nevyplácel dlouhý návrat na předměstí, byla příčinou masové výstavby.

Až se budete proplétat úzkými křivolakými uličkami Neapole, zkuste zabloudit i ke kostelu Gesù Nuovo. Moscatiho tělo zde čeká na vzkříšení a proudy poutníků vyčkávají, zda budou na přímluvu tohoto světce vyslyšeny jejich prosby k Bohu.

Víte, že se i v ČR modlí lékaři a zdravotníci na jeho přímluvu a existuje již několik zázračných vyslyšení?

Biskupovo letovisko (Kolem světa s našimi knihami 2)

Prázdniny skončily, ale s našimi knihami můžete cestovat dál. Vybraly jsme pro vás několik titulů, jejichž děj se odehrává na různých kontinentech.


Co se vám vybaví, když se řekne Vietnam? V našich končinách si jej pravděpodobně spojíme s místními vietnamskými obchodníky a restauratéry.  

Vietnam je považován za jednu z nejvíce ateistických zemí, což jej svým způsobem přibližuje i České republice. Vietnamci se nejvíce hlásí k buddhismu a po něm je nejpočetnější křesťanství, přesněji katolicismus. Sedm milionů vietnamských katolíků představuje přibližně šest procent obyvatelstva.

Ve 20. století byl jejich významnou osobností F. X. Nguyen Van Thuan, jehož duchovní vzpomínky (Svoboden ve víře) a myšlenky (Cesta naděje) jsme v minulých letech vydaly.

Thuan stál jako biskup osm let v čele diecéze Nha Trang, kde, jak sám napsal, „byl velmi šťasten“. Její jméno je odvozeno od stejnojmenné metropole, ze které je spravována. Toto letovisko ležící na březích Jihočínského moře je turisticky známé svou sedmikilometrovou pláží.

Druhá polovina 60. let, kdy zde biskup Thuan působil, byla pro Vietnamce zásadní. Země byla již několik let rozdělena na severní a jižní Vietnam a vedla se v ní občanská válka. Ta vyvrcholila v roce 1975, kdy vojáci komunistického severního Vietnamu dobyli jihovietnamské hlavní město. Jen několik málo měsíců předtím se jeho novým arcibiskupem stal právě biskup Thuan z Nha Trang. Záhy byl zatčen a převezen do jednoho z nejtěžších vězení. Paradoxně se nacházelo právě v jeho předchozím působišti a nedaleko biskupství.

Jen obtížně si dokážeme představit, jak muselo být drásavé slýchávat každý den zvony z katedrály, kde působil, když byl na svobodě. Z cely také mohl zaslechnout hučení nedalekého moře, jehož bezbřehost v člověku vzbuzuje pocit svobody a nekonečných možností. Rozhodl se, že se těmito okolnostmi přestane užírat: „Nebudu jen čekat. Budu prožívat přítomný okamžik a snažit se jej naplňovat až po okraj láskou.”

Jakou změnu následně ve svém žaláři biskup Thuan zažil, si můžete přečíst ve stručných, zato však myšlenkově hutných vzpomínkách, jež vyšly pod názvem Svoboden ve víře.  

Víte, že v roce 2017 ho papež František prohlásil za ctihodného a tím započal proces svatořečení?

 

Zatopená katedrála (Kolem světa s našimi knihami 1)

Prázdniny skončily, ale s našimi knihami můžete cestovat dál. Vybraly jsme pro vás několik titulů, jejichž děj se odehrává na různých kontinentech.


Svatá Bakhita byla Afričanka ze Súdánu, země, která nebývá častým cílem turistů z Evropy. I za života sv. Bakhity, tedy v druhé polovině 19. století, jste tu mohli potkat nanejvýš několik málo misionářů, obchodníků nebo dobrodruhů. 

Byť je v současnosti tato oblast výrazně muslimská, v prvních stoletích některé její části evangelizovali křesťanští uprchlíci pronásledovaní Římskou říší.

Radostná zvěst zde padla na úrodnou půdu. Zakořenění křesťanství dokládá i archeologické naleziště FARAS, kde byla objevena katedrála ze 7. století s jedinečně zachovalými malbami ovlivněnými byzantským a koptským uměním. Například portréty tamějších biskupů s hnědým odstínem tváře dokazují, že byli vybráni z místního obyvatelstva.

Nejznámější malba, tzv. sv. Anna z Farasu, je ztvárněním tváře sv. Anny (matky Panny Marie) s mírně nahnutou hlavou držící si v gestu ztišení prst před ústy.

V době sv. Josefíny Bakhity se katedrála nacházela pod několikametrovými nánosy písku a společně s ní zůstávaly v zapomnění i místní křesťanské kořeny.

Víte, že ruiny tohoto posvátného místa jsou dnes zatopeny Velkou asuánskou přehradou (neboli Násirovým jezerem), ale malby byly zachráněny? A dokonce za nimi nemusíte cestovat na jiný kontinent – významnou část najde návštěvník v Národním muzeu ve Varšavě.

 

Kolem světa s našimi knihami

Prázdniny skončily, ale s našimi knihami můžete cestovat dál. Vybraly jsme pro vás několik titulů, jejichž děj se odehrává na různých kontinentech.

Připravte si čaj, deku a atlas. Tohle je následující itinerář pro nejbližších pět týdnů. Každé pondělí vyjde nový příspěvek.


  • Zatopená katedrála: Se sv. Bakhitou do Afriky

  • Biskupovo letovisko: Se ct. F. X. Nguyen Van Thuanem do Asie

  • Doktorova Neapol: Se sv. Josefem Moscatim do Evropy

  • Farnost gangsterů: S jezuitou mezi gangstery v Los Angeles

  • Světlo na konci koltanové šachty:  S dětmi černého kontinentu za touhou po vzdělání a svobodě

Pozvání do kamenného obchodu

Příjemné knihkupectví v srdci Prahy ve stínu kostela Panny Marie Sněžné, poblíž Františkánské zahrady. 

dětský koutek v knihkupetcví Paulínky

Najdete zde povzbuzení pro vaši duši a můžete se tu v klidu na chvíli posadit a jen tak si knihami zalistovat. Zatímco si vybíráte, vaše děti si mohou u stolečku kreslit.

U nás se nespěchá. Rády něco doporučíme a jinak poradíme. Jindy vás třeba jen vyslechneme. K dispozici je vám tu tým složený z řeholních sester paulínek a jejich spolupracovnic.

Nabízíme knihy křesťanských nakladatelství, knihy pro děti, publikace pro turisty, ikony, obrázky, přání, pohledy, plakáty, kříže, svíčky, křestní roušky a svíce, hostie, mešní vína. Stále ještě i DVD a CD.

Pro každého, kdo jde jen tak okolo, máme citát z Bible (tzv. Boží slovíčko) zdarma. Zastavte se.

Bezbariérový vstup z boku.

 

Paulínky – obchodnice, nebo řeholnice?

 Paulínky – to je nejen obchodní značka, ale i jméno katolických řeholních sester, jejichž posláním je hlásat evangelium sdělovacími prostředky. Jménem i činností se tak odkazují na postavu apoštola Pavla (oficiální název sester zní Dcery sv. Pavla).

Mottem jejich práce je: Není to naše zaměstnání, nýbrž povolání. Působíme ve světě byznysu, avšak nejde nám o zisky, ale o člověka a jeho dobro.

V české komunitě aktuálně k společnému dílu přispívají (řazeno podle doby působení v ČR): s. Rosanna (Itálie), s. Isidora (Španělsko), s. Molly (Indie), s. Judith (Mexiko), s. Anna (Slovensko, na fotografii není), s. Andrea (ČR) a s. Gabriela (Německo/Polsko).

 komunita_2

Tyto sestry působí v redakci nebo v knihkupectví. Nedílnou součástí jejich denního rozvrhu je i modlitba za média a za lidi, kteří v nich působí, ale i za uživatele těchto médií. A také za ty, kdo využijí možnosti požádat o modlitbu osobně nebo skrze formulář na tomto webu.

Tým paulínských spolupracovnic, bez kterých by to tak dobře nešlo:

V redakci nad jazykovou kvalitou textů bdí paní Eva, na výběru titulů a na některých překladech se podílí paní Kateřina, v distribuci vaše objednávky hlídá a balí paní Marie, v knihkupectví na otázky zákazníků odpovídá paní Daniela. V komunikaci na sociálních sítích přispívá paní Jana. A s tímto novým webem výrazně pomohl pan Josef


 

fsp 1922

Dcery sv. Pavla – řeholní kongregace, jež byla založena v Itálii v roce 1915 bl. Jakubem Alberionem. Název vyjadřuje hluboký vztah s apoštolem Pavlem. Od něho sestry čerpají inspiraci pro celý životní styl: spiritualitu i apoštolát.

V současné době působí v 52 státech celého světa. Žijí v malých i větších komunitách a podle možností té které země vedeme knihkupectví a věnujeme se hlásání evangelia prostřednictvím sdělovacích prostředků. V ČR provozujeme nakladatelství známé pod názvem Paulínky. V Praze máme též stejnojmenné knihkupectví.

Chcete se o nás dozvědět více? Prozatím doporučujeme naši mezinárodní webovou stránku.  Česká stránka o naší kongregaci možná vznikne také. Nejlepší je však nás poznat při nějaké příležitosti osobně.

Jednou u nás byla natáčet Česká televize do pořadu Zasvěcení, už je to dávno, ale pořád platí, co jsme tam říkaly.