Právě čtu

Tuhle drobnou knížku jsem objevila v angličtině a hned mě napadlo – tohle by si zasloužilo vyjít i česky. Napsala jsem Paulínkám, jestli o ní vědí. Jsem moc ráda, že se knihy Putování k Letnicím ujaly.

Knížka vás provází čtyřicet dní – od Velikonoc až po Letnice. A to není náhoda. Přesně tuhle cestu prošli i apoštolové: od prázdného hrobu, přes setkání se Zmrtvýchvstalým, až k tomu, co se stalo o Letnicích, kdy se z vystrašené hrstky lidí stali svědci, kteří změnili svět. Knížka vás zve projít tu samou cestu – ne jako historii, ale jako něco, co se může odehrát i ve vašem srdci.

Každý den je tam krátký úryvek z Bible, zamyšlení a modlitba. Stačí deset minut a klidné místo, kde vás nikdo neruší.

Nejvíc mě oslovil hned ten začátek. Člověk si v tom shonu málokdy uvědomí, že ho Bůh znal a miloval ještě dřív, než stvořil svět. Přirovnala bych to k hrnčíři, který už v hlavě vidí hotovou nádobu, zatímco on sám se cítí jen jako kus hlíny.

Co mi ta kniha dala nejvíc? Asi realističtější pohled na moji vlastní slabost. Často jsem se trápila tím, že nejsem dost dobrá, že pořád dělám ty samé chyby. Ale tady jsem našla útěchu – i ti největší hrdinové víry, jako Abrahám nebo Petr, měli své lidské slabosti a pochybnosti. Kniha mi ukázala, že moje omezení jsou přesně tím místem, kde se může projevit Boží moc. Je to jako s autem – nemůžete jezdit s prázdnou nádrží. Došlo mi, že si tu duchovní nádrž musím každé ráno doplňovat tím, že se prostě zastavím a otevřu se Duchu Svatému.

Myslím, že tuhle knížku by si měl přečíst každý, kdo se někdy cítí duchovně vyprahlý, kdo má pocit, že víra je pro něj spíš povinnost než zdroj síly, nebo kdo prostě neví, jak se modlit jinak než z donucení.

Letnice nejsou jen svátek, který si odškrtneme v kalendáři. Je to pozvání k životu v Duchu – a tahle knížka vám pomůže ho přijmout.