Postranní panel

28. neděle v mezidobí (cyklus C)

10.10.2019
28. neděle v mezidobí (cyklus C)
Aleluja. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Tak to Bůh pro vás chce v Kristu Ježíši. Aleluja.

Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš Samařskem a Galilejí. Když přicházel do jedné vesnice, šlo mu naproti deset malomocných. Zůstali stát opodál a volali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“ Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím.“ A jak odcházeli, byli očištěni. Když jeden z nich zpozoroval, že je uzdraven, vrátil se, mocným hlasem velebil Boha, padl mu k nohám tváří až k zemi a děkoval mu. Byl to Samaritán. Ježíš na to řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?“ A jemu řekl: „Vstaň a jdi! Tvá víra tě zachránila.“

(Lk 17,11-19)

Minulou neděli jsme v evangeliu četli a rozjímali o odpuštění, které máme svým bližním poskytnout i v případě, že by nám ublížili sedmkrát za den. Učedníci žádali více víry – snad v brzkou proměnu hříšníka, aby nemuseli znovu a znovu prožívat tíhu odpuštění, při kterém se vzdáváme odplaty a místo ní reagujeme láskou.
Kristus jim odpovídá, že nepotřebují více víry, ale jinou víru. Víru, která nám umožňuje vidět sebe sama jako služebníky Boží, jako rozdělovatele obrovské Boží lásky, jež z nás i z ostatních lidí ochotně snímá okovy vin a výčitek svědomí.
Dnešní příběh je praktickou ukázkou, která po teoretickém výkladu následovala. Kristus a učedníci společně potkali deset malomocných. V tomto případě je Pán neuzdravil na místě, ale jako by už byli zdraví, poslal je ukázat se knězi, který je jako jediný mohl prohlásit za čisté a způsobilé vrátit se k jejich rodinám.
Vyšli ještě plní malomocenství, uzdraveni byli až na cestě. Muselo pro ně být těžké udělat první krok, zvlášť když se na nich a na jejich nemoci z lidského hlediska vůbec nic nezměnilo. Ale každým krokem, který poté udělali, vyjadřovali svou víru v Ježíšovu uzdravující moc.
Kristus chtěl svým učedníkům ukázat, že malomocní hříchem jsou sice ti, kteří proti nim sedmkrát za den zhřeší, ale také oni sami, pokud by pro ně byl problém jim pokaždé odpustit. A jediný způsob, jak se uzdravit, je udělat krok víry. Pokaždé, i když jsme ještě plni malomocenství, jednat jako již zdraví. Odpustit s vírou, že Boží moc, která odpouští, dává a chce dát sílu i nám, kteří máme toto odpuštění přinášet našim bližním.
Skutečná víra, ta jiná a nová, je ta, která nehledí na naše malomocenství, na naši neschopnost odpustit, ale na Boží moc, jež může především v nás vykonat mnohem více, než si dovedeme představit.

Autorem tohoto zamyšlení je trvalý jáhen Ing. Martin Lejsal.

Ke stažení:
28. neděle v mezidobí (cyklus C) (36 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Pokora a důvěra v Boha jsou zárukou svatého života. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru