Postranní panel

25. neděle v mezidobí (cyklus C)

19.09.2019
25. neděle v mezidobí (cyklus C)
Aleluja. Ježíš Kristus stal se chudým, ačkoli byl bohatý, abyste vy zbohatli z jeho chudoby. Aleluja.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že prý zpronevěřuje jeho majetek. Zavolal ho a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? Slož účty ze svého správcovství! Správcem už dál být nemůžeš.‘ Správce si řekl: ‚Co si počnu, když mě můj pán zbavuje správcovství? Kopat neumím, žebrat se stydím. Už vím, co udělám, aby mě (lidé) přijali k sobě do domu, až budu zbaven správcovství.‘ Zavolal si dlužníky svého pána, každého zvlášť, a zeptal se prvního: ‚Kolik jsi mému pánovi dlužen?‘ Odpověděl: ‚Sto věder oleje.‘ Řekl mu: ‚Tady máš svůj úpis, honem si sedni a napiš padesát.‘ Pak se zeptal druhého: ‚Kolik ty jsi dlužen?‘ Odpověděl: ‚Sto korců pšenice.‘ Řekl mu: ‚Tady máš svůj úpis a napiš osmdesát.‘ Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Synové tohoto světa jsou totiž k sobě navzájem prozíravější než synové světla. A já vám říkám: Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu, abyste – až ho nebude – byli přijati do příbytků věčných. Kdo je věrný v maličkosti, je věrný i ve velké věci, a kdo je v maličkosti nepoctivý, je nepoctivý i ve velké věci. Jestliže jste tedy nebyli věrní v nespravedlivém mamonu, kdo vám svěří pravé (bohatství)? Jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše? Žádný služebník nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“

(Lk 16,1-13)

Text dnešního evangelia je velmi zvláštní. Téměř se zdá, jako by Kristus schvaloval nepoctivé jednání a vypočítavost. Při bližším prozkoumání textu ovšem zjistíme, že je vše docela jinak. Nejprve je důležité si uvědomit, že když chtěl Kristus něco podstatného sdělit, používal k tomu zpravidla příběhy a podobenství. Ale ne všechno, co v nich zaznělo, mělo přímý vztah k myšlence, kterou chtěl vyjádřit.
Hlavní postavou úryvku je nepoctivý správce. Jednoho dne se dozvěděl, že bude muset opustit své výnosné a jím zneužívané místo. Byl nad ním vynesen rozsudek. A protože neuměl nic jiného než po troškách rozkrádat majetek svého pána, musel velmi rychle přemýšlet, jak si zajistí svou budoucnost. Avšak i když byl nepoctivý a vlastně zloděj, nechyběla mu prozíravost – tedy schopnost nevidět pouze to, co je dnes, ale především to, co bude zítra.
Naprostá většina lidí neuvažuje podobným způsobem. Drtí nás všední úkoly a povinnosti, kterých je tolik, že mnohdy ani nezbývá sil myslet na budoucnost. A pokud o ni jde, Kristus měl na mysli tu nejvzdálenější, nebeskou – tu, jež může vzhledem k nejistotě našich životů nastat kdykoli.
Jestliže tedy nepoctivý správce, pod tlakem vyneseného soudu, hledal řešení, jak bude žít zítra, neměli bychom také my, když víme o Božím soudu, přemýšlet o tom, jak si zajistit přízeň u Boha? Takto by mohl vyznít závěr učiněný z dnešního evangelia. Ale nebyl by úplně přesný. Přízeň, soulad s Bohem, nám svým vtělením a dokonalým životem zajistil Kristus. A svou smrtí tuto dokonalost nezměnitelně zpečetil. Byl vzkříšen z mrtvých a sedí po pravici Otcova trůnu. Z toho je zřejmé, že Boží Syn zcela a plně odevzdal svůj pozemský život Bohu.
Naše řešení budoucnosti se proto ukrývá v Kristu. Nad námi nade všemi a nad našimi hříchy Bůh vynáší svůj rozsudek. Zároveň nám ovšem nabízí i východisko, jímž je cesta za Kristem: stát se ratolestí na kmeni jeho života; stát se součástí jeho těla – církve.
A bylo by prozíravé udělat to dnes, hned teď, nikoli zítra nebo až bude více času a méně starostí…  Buďme bez obav, ďábel se postará, abychom až do konce našich Bohem daných dní nebyli nikdy v klidu.

 Autorem tohoto zamyšlení je trvalý jáhen Ing. Martin Lejsal.

Ke stažení:
25. neděle v mezidobí (cyklus C) (36 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Když jsou trhány zuby, dává se injekce, aby to nebolelo. Potřebovali bychom injekci Mariina ducha. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru