Postranní panel

1. neděle postní (cyklus C)

07.03.2019
1. neděle postní (cyklus C)

Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha Svatého. Duch ho vodil pouští čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. Ty dny nic nejedl, a když uplynuly, vyhladověl. Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kameni, ať se z něho stane chléb!“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen z chleba žije člověk.ʻ“ Pak ho (ďábel) vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa a řekl mu: „Všechnu tuto moc a jejich slávu dám tobě, protože mně je odevzdána a dávám ji, komu chci. Jestliže se přede mnou skloníš, všechno to bude tvoje.“ Ježíš mu na to řekl: „Je psáno: ‚Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit!ʻ“ Potom ho (ďábel) zavedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrchol chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů! Je přece psáno: ‚Svým andělům vydá o tobě příkaz, aby tě ochránili, a ponesou tě na rukou, abys nenarazil nohou na kámen.ʻ“ Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: ‚Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha!ʻ“ Když ďábel dokončil všechna pokušení, opustil ho až do určeného času.

(Lk 4,1-13)

Papež František před časem řekl, že překlad části modlitby Otčenášneuveď nás v pokušení není správný, protože do pokušení nás neuvádí Bůh, ale Satan. Text dnešního evangelia nám však ukazuje něco jiného. Ke hříchu nás svádí samozřejmě Satan, ale Bůh mu to někdy dovoluje. Stejně jako tomu bylo v případě Joba. Satan by nad ním neměl žádnou moc, kdyby to Bůh nedovolil. To vše ale mělo svůj záměr a cíl.
Bůh není ten, kdo nás svádí na cestu proti sobě proto, abychom od něho odešli. On nás chce od těchto cest přece vysvobodit, chce, abychom zvítězili nad mocí Satana a jeho intrik. K tomu nás v míře úměrné naší zralosti dovoluje vystavit vlivu Satana. V takové chvíli je totiž naší jedinou záchranou a silou Kristus, který zvítězil ve všech pokušeních a nikdy jim nepodlehl. Má dostatek síly k našemu posílení – abychom mohli obstát a poznat Boží moc. Výsledkem je proměnění našeho srdce k Božímu obrazu.
Pokušení, která jsou zběsilou snahou Satana oddělit nás od Boha, jsou tak nakonec z Boží milosti cestou k našemu sblížení s Ním. Čím více se Satan snaží nás od Boha odtrhnout, tím více můžeme být s Bohem spojeni. Záleží pouze na nás, jestli tyto okamžiky budeme brát jako příležitost k rozhodnutí zůstat Bohu věrní a prosit ho o sílu, abychom vytrvali.
Kristus zvítězil i díky slovům Písma, která velmi dobře znal už od svého dětství. Písmo je vdechnuté z Božího Ducha a rozjímání a studium Božího slova nás vnitřně nesmírně posiluje. Ve chvílích, kdy hrozí, že nás Satan přemůže, připomíná nám Bůh právě slovy Písma, která cesta je správná a kam se uchýlit pro ochranu. Písmo odhaluje Satana jako lháře, který Písmo překrucuje, stejně jako Evě překroutil slova Hospodinova, jimiž jim zapověděl jíst ze stromu poznání. Satan je bytost, která se nás snaží oddělit od průzračných slov Božích, protože ví, jakou moc mohou v našem životě mít.
Nenechme si vzít pravidelné studium Písma, protože ve chvíli zkoušky budeme mnohem lépe vybaveni odhodláním a touhou setrvat po boku Hospodina.
A ještě malá provokativní otázka na závěr:
Pokud pro nás zkoušky a pokušení mohou být takovým požehnáním, proč nás Kristus v modlitbě Otčenáš vybízí k prosbě, abychom do nich nebyli uvedeni? Je to podobné, jako bychom se ptali, proč se Kristus v Getsemanské zahradě modlil: Otče, chceš-li, odejmi ode mě tento kalich, pokud věděl, že k záchraně člověka není jiné cesty. Prosil, protože kalich byl nesmírně hořký, a naděje, že Hospodin může nalézt jinou cestu, je tu vždy. Svou modlitbu však zakončil slovy: ne má vůle ať se stane, ale tvá.
I v modlitbě Otčenáš se po prosbě: neuveď nás v pokušení modlíme: ale zbav nás od zlého.Lze zde tedy vnímat obdobnou touhu, jaká byla u Krista. On toužil po záchraně padlého člověka a byl ochoten pro to udělat cokoli, ale pokud by to bylo možné, raději by přijal jiný kalich, jinou cestu a způsob naší záchrany, než který se zdálo, že bude muset pít. My toužíme po vysvobození od Zlého, kterého Kristus již porazil, ale stále, až do jeho příchodu, na nás může uplatňovat svůj vliv. Toužíme po celkové záchraně, po parusii Krista a životě bez jakéhokoli zla a zkoušek. To je naše touha; ale svým: buď vůle tvá již na počátku modlitby uznáváme, stejně jako Kristus, že Bůh pro nás může z lásky volit takové cesty, jaké chce, neboť jsou nejlepší.

Autorem tohoto zamyšlení je trvalý jáhen Ing. Martin Lejsal.

Ke stažení:
1. neděle postní (cyklus C) (36 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Svatost je záplava dobra. Dobro vykonané neochotně, po kapkách, z donucení… to není svatost. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru