Postranní panel

32. neděle v mezidobí (C)

11.11.2007
32. neděle v mezidobí (C)

...že mrtví budou vzkříšeni, to naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři, když nazývá Pána „Bohem Abrahámovým, Bohem Izákovým a Bohem Jakubovým. On přece není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí pro něho.“
Viz Lk 20,27-38

E-vangelium on-life
Přišli k Němu někteří saduceové, kteří popírají zmtvýchvstání... – Člověk nemusí být saduceem, aby neuznával zmrtvýchvstání. Kolik lidí „přichází za Ježíšem”, ale prakticky popírá zmrtvýchvstání. Je možné slovy vyznat „věřím”, ale přitom žít „jako nepřítel Kristova kříže”(srov. Flp 3, 18-19)...výlučně podle logiky „vzít si”. Podobně je tomu se sedmi bratry v příběhu se saducei: „Vzal si ji (za ženu) druhý, třetí a postupně všichni ostatní, ale nezanechali děti...” Vzít si...a zplodit jsou dva výrazy, které si svou podstatou navzájem protiřečí. Kdo si bere pro sebe, nemůže zplodit život. Jen dávání (dávání sebe) může být plodné.
Manželství je založené právě na logice „dávání se” a jako takové je schopné zplodit život. Tento úžasný vztah mezi mužem a ženou, z kterého se rodí nový život je však jen obrazem jiného a mnohem hlubšího vztahu, ke kterému jsme povoláni – vztahu mezi Bohem a člověkem. Když však nastane skutečnost, kterou obraz znázorňoval, stane se nepotřebným, proto se „synové tamtoho věku nežení a nevdávají.”
Jako se nový život rodí z toho, že „ona patří jemu a on jí”, tak i věčný život se rodí z toho, že my patříme Jemu a On nám (viz Pís 2,16). Toto je nejkrásnější „definice” vzkříšení, které zároveň souvisí s nejkrásnější „definicí” Boha: „Bůh Abrahámův, Bůh Izákův, Bůh Jákobův” – Bůh, který „patří” svému stvoření.

Ke stažení:
32. neděle v mezidobí (C) (JPG, 358 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Nechtějme dělat výjimečné věci, ale chtějme dělat běžné věci výjimečně dobře. Právě v těch nejběžnějších věcech se člověk stává hrdinou. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru