Knižní blog, Strana 2

Výpis článků

5 knižních tipů, jak vnést „nové víno“ do vašeho manželství

Blíží se Národní týden manželství (9.–15. 2.) a s ním i ideální čas zastavit se a věnovat pozornost tomu nejcennějšímu, co v rodině budujeme. Ať už prožíváte období pohody, nebo cítíte, že váš vztah potřebuje čerstvý vítr, připravili jsme pro vás výběr knižních „výživových doplňků“, které vás povzbudí.

1. Oživte svůj manželský slib

Pokud hledáte krátké, ale hluboké impulsy, sáhněte po osvědčeném „modlítku“ 9 dní za „nové víno“ v manželství. Manželé Svobodovi v něm nabízejí cestu, jak uvést slova vašeho manželského slibu do každodenní praxe. Je to ideální duchovní restart na devět dní.

2. Naučte se mluvit jazykem druhého

Bestsellery Garyho Chapmana není třeba dlouze představovat. Klasika Pět jazyků lásky nebo Pět jazyků omluvy jsou základem pro každého, kdo chce svému partnerovi skutečně rozumět. Letošní horkou novinkou je pak kniha Pohodová rodina krok za krokem, která Chapmanovu moudrost přenáší do celého rodinného kruhu.

3. Sto malých gest pro velkou lásku

Někdy stačí malá změna k velkému výsledku. Série manželů Jacobsonových 100 způsobů, jak projevit lásku (manželce, manželovi, ale i dětem) je napsaná skutečným životem. Jako rodiče osmi dětí vědí, o čem mluví – jejich rady jsou praktické, proveditelné a okamžitě použitelné.

4. Modlitba jako neviditelná opora

Někdy už lidská slova nestačí. Tehdy nastupuje přímluvná modlitba. Stálice od Stormie Omartianové Síla manželčiny modlitby (tištěná i jako e-kniha) a Síla manželovy modlitby (pouze e-kniha) pomohly tisícům párů po celém světě vybojovat bitvy o vztah na kolenou a nalézt ztracený pokoj.

5. Duchovní moudrost uprostřed chaosu

Pro ty, kteří hledají povzbuzení v náročné každodennosti, doporučujeme knihu Neboj se… to se snadno řekne. Autorka, matka početné rodiny, s humorem i hloubkou popisuje, jak v rodinných peripetiích neztratit víru a vnitřní moudrost.

Drobné dárky a další knižní tipy:

  • V knihkupectví naleznete mnoho dalších knih. Zde na e-shopu můžeme odkázat do kategorie Vztahy.
  • Víte, že máme také velký výběr záložek s texty modliteb na téma vztah a manželství?  Hledejte Blaze manželům, Obnova manželského slibu, Desatero lásky, Modlitba za lásku. A to zdaleka není vše. 

nova verze tyden manzelstvi_paulinky

Ilustrační obrázek vytvořen AI.

Svatá do nepohody

Jak paní Janě „drobná“ novéna Kateřiny Lachmanové změnila pohled na vlastní slabost?

Někdy nám ty nejvzácnější poklady leží přímo před očima, jen čekají na ten správný okamžik. Přesně tak to bylo s útlou knížkou 9 dní ruku v ruce s Terezií z Lisieux od Kateřiny Lachmanové. Dlouho odpočívala v mém pokoji, dokud nepřišla chvíle, kdy se staré rány z minulosti ozvaly s nečekanou silou.

Osobní setkání skrze modlitbu

Když jsem v těžkém období prosila o přímluvu a duchovní vedení, padlo jméno svaté Terezie z Lisieux. Byl to impulz, abych konečně otevřela tuto novénu. To, co následovalo, nebyla jen „povinná modlitba“, ale devítidenní cesta, kdy mě tato světice skutečně vzala za ruku.

Světlo v temnotě malomyslnosti

Hned první den mě zasáhla slova, která jako by byla napsána přímo pro mou situaci. Autorka cituje žalm: „Pohleďte k němu, ať se rozveselíte...“ (Žl 34,6). Terezie mě skrze text učila:

  • Opustit „inverzi“ smutku: Přestat se utápět v sebevýčitkách.

  • Vykročit na slunce: Postavit se pod milosrdný Boží pohled, i když se cítím nehodná.

Praktické kroky víry v každodennosti

Každý den přinesl konkrétní „dotek“. V pátek to byla připomínka Kristovy krve jako zdroje síly, v sobotu zase postava Marie Magdalény a její odvaha vrhnout se Ježíšovi do náručí i ve chvílích zklamání. Novéna mě nenásilně vedla k:

  1. Častějšímu vracení se do Boží přítomnosti uprostřed dne.

  2. Přímluvě za druhé, která odvádí pozornost od vlastního trápení.

  3. Důvěře dítěte, která je pro Terezii tak typická.

 

Tip od Paulínek: Tato novéna není jen pro ty, kdo prožívají krizi. Je pro každého, kdo se chce naučit chodit životem s větší lehkostí a důvěrou v Boží lásku.

Chcete i vy prožít devět dní s malou Terezií? Knížku 9 dní ruku v ruce s Terezií z Lisieux najdete v našem e-shopu. Je to "drobný" průvodce pro velká uzdravení.

Ve spolupráci s časopisem Effatha připravila (knihu rovněž četla) sestra Andrea

ruku v ruce sTerezii z Lisieux

 

Inventura u Paulínek? Pro e-knihy a audioknihy máme otevřeno pořád!

Hledáte vyprodané Evangelium na každý den 2026? Máme ho! A k tomu další knihy do uší i do čtečky.

A tak zatímco v první lednové dny počítáme za zavřenými dveřmi skladové zásoby, naše digitální poličky jsou vám k dispozici 24 hodin denně.

🎧 Audioknihy: „Čtěte ušima“, když je zavřeno

Na tištěnou knihu nedáme dopustit, ale audioknihy jsou skvělým parťákem ve chvíli, kdy je knihkupectví kvůli inventuře zavřené. Proč nevyužít čas k poslechu silných příběhů?

Tipy pro dospělé:

  • Stín Otce: Vyprávění o svatém Josefovi z Nazaretu. Posluchače kromě tématu knihy oslovil i herecký výkon Václava Baura. Ponořte se do příběhu, který barvitě přiblíží „běžný“ život Svaté rodiny v době, kterou liturgicky právě slavíme.
  • Úmluva – Příběh o Abrahámovi: Román o víře našeho praotce a počátcích dějin spásy. Pokud máte rádi historii a biblickou tematiku, tato nahrávka je ideální volbou.

Tipy pro děti: Na cesty i pro dny pod peřinou

Máte doma malého maroda nebo se chystáte na delší cestu autem? Audioknihy jsou skvělým způsobem, jak děti zabavit bez obrazovek.

  • Popoupo aneb Podivuhodná pouť pouští: Napínavý dobrodružný příběh, který děti přenese do světa fantazie podobné Lewisových knihám. A přiblíží jim důležitá témata jako odpuštění, umění se rozdělit, myslet na slabší. Ideální „společník“ na zadní sedadla auta, díky němuž cesta uteče jako voda.
  • Setkání s pastýři: Poetické vyprávění o narození Ježíše, které se skvěle hodí pro klidný poslech v postýlce – ať už při nemoci, kdy je potřeba odpočívat, nebo jako krásná tečka před spaním.

Všechny naše audioknihy ke stažení najdete zde: 👉 Katalog audioknih Paulínky

 

📱 E-knihy: Řešení pro vyprodané tištěné tituly

Pokud preferujete psané slovo, e-knihy jsou nejrychlejším způsobem, jak se dostat k obsahu bez čekání na otevření prodejny nebo doručení poštou.

Evangelium 2026: V papíru vyprodáno, v e-knize jedničkou!

Letošním fenoménem je bezpochyby Evangelium na každý den. Přestože jsme pro tento rok opět zvýšili náklad tištěné verze, od poloviny prosince je beznadějně vyprodáno. Není proto divu, že jeho elektronická podoba okamžitě vystřelila na 1. místo v prodejích – jen za poslední měsíc si e-knihu pořídilo přes 50 z vás.

Kompletní nabídku e-knih včetně bestselleru Evangelium na každý den naleznete zde: 👉 Katalog e-knihy Paulínky

 

Výhody audioknihy a e-knihy

✅ Máte ji hned: Při platbě online se nemusíte ohlížet na naši otevírací dobu. Odkaz ke stažení vám dorazí obratem.

✅ Vždy při sobě: Máte ji stále ve svém mobilu nebo čtečce.

✅ Nezabere místo: Ideální řešení pro ty, kdo už mají knihovničky přeplněné.

 evangelium na kazdy den 2026_paulinky

Těšíme se na vás osobně v kamenném knihkupectví u knížek, ke kterým lze přivonět a prolistovat si je, opět od 8. ledna!

 

Evangelium už znám. Může mi ještě říct něco nového?

Znáte ten pocit? V kostele začne kněz číst evangelium a vy už po prvních větách víte, jak bude příběh pokračovat. Slyšeli jste ho tolikrát! Možná dokonce tušíte, o čem bude pan farář kázat.

Může nám ale známý biblický příběh říct ještě něco nového?

Biblista a katolický kněz Angelo Scarano je přesvědčen, že ano. A to i tehdy, když tentýž úryvek slyšíme poněkolikáté.

„Biblické texty jsou tak bohaté, že se vždycky najde něco nového nebo neotřelého! Mě ty texty (i při mši, třeba na třetí mši v danou neděli) oslovují skoro vždycky, i když je znám dost důvěrně.“

Jak napsat komentář k evangeliu, aby nebyl jen dalšími slovy?

Angelo Scarano připravil pro nakladatelství Paulínky už podruhé komentáře ke knize Evangelium na každý den, tentokrát pro rok 2027.

Práci si rozvrhl přibližně na půl roku. Každý den napsal dva až tři komentáře. Nechtěl totiž, aby se z četby a výkladu evangelia stala automatická rutina.

Jednou z největších výzev pro něj bylo vyjádřit podstatné na několika řádcích. Jak přiblížit hloubku biblického textu, a přitom nezahltit čtenáře odbornými výklady?

Snažil se proto hledat souvislosti mezi evangeliem a každodenním životem: aby jeho komentáře byly srozumitelné těm, kdo s četbou Bible teprve začínají, a zároveň nabízely něco nového i lidem, kteří Písmo znají už dlouhá léta.

Co dělat, když mě Bible neoslovuje?

Možná se vám to také stává. Otevřete Bibli, přečtete několik veršů, ale nic zvláštního se neděje. Text vám připadá vzdálený, nesrozumitelný nebo až příliš známý.

Angelo Scarano nabízí několik jednoduchých rad:

  • Vraťte se k úryvkům, které vás kdysi oslovily. Možná v nich dnes objevíte něco, čeho jste si dříve nevšimli.
  • Zkuste jiný překlad Bible. Někdy stačí trochu jiné vyjádření, aby známá slova dostala nový význam.
  • Proste Ducha svatého o světlo k porozumění. Četba Bible není jen intelektuální činnost, ale také setkání s Bohem.
  • Dopřejte si čas a ticho. Pokud je to možné, vyhraďte si alespoň deset až patnáct minut na modlitbu a rozjímání. Jde o to dovolit Božímu slovu, aby se dotklo našeho života.

Deset minut denně s evangeliem

Pravidelná četba Bible nemusí znamenat dlouhé hodiny studia. Někdy stačí krátká chvíle, kdy se zastavíme, přečteme si evangelium a necháme jeho slova v sobě doznívat.

Právě k tomu chce čtenáře povzbudit kniha Evangelium na každý den 2027.

A co by autor přál všem, kdo ji budou otevírat?

„Přeji každému čtenáři, aby slova evangelia ožila jako princezny v pohádkách a staly se Slovem života, Slovem, které je živé a oživuje.“

Možná právě těch 10minut denně bude příležitostí objevit, že i důvěrně známé evangelium nám má stále co říct.

Kdo je Angelo Scarano?

Angelo Scarano je katolický kněz a biblista. Narodil se v jižní Itálii, od dětství však žije v Čechách. Biblistiku studoval na Papežském biblickém institutu v Římě
a působil též jako vyučující Nového zákona na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. 
Prostřednictvím biblických komentářů, přednášek a duchovních obnov pomáhá lidem porozumět Písmu a objevovat jeho význam pro každodenní život. 
S nakladatelstvím Paulínky ho spojuje také příručka Jak přečíst Bibli za jeden rok, která nabízí plán, jak přečíst celou Bibli během jednoho roku.

 

Dýně útočí! očima teenagera

Je mi 13 let a nedávno jsem přijal svátost křtu. Spousta věcí je pro mě nových, ale baví mě je objevovat. Halloween byl pro mě vždycky něčím, co se kolem mě tak nějak přirozeně vyskytovalo, a nikdy jsem se nad tím nezamýšlel. Když jsem chtěl vyřezávat dýně nebo si koupit dekorace, rodiče nebyli proti. Začal jsem se nad tím zamýšlet až tehdy, když jsem začal uvažovat o křtu. Dostala se mi do rukou knížka „Dýně útočí!,” a já se do ní s chutí začetl, protože jsem se těšil na strašidelné čtení.

Stalo se ale něco mnohem zajímavějšího. Knížka mi odhalila kořeny halloweenských oslav a já jsem se začal zamýšlet nad tím, jestli se jich jako křesťan vlastně chci jakýmkoliv způsobem účastnit. Ne jestli „můžu“, ale jestli chci. Doma mám poměrně velkou svobodu a ta se týkala i toho, jestli si chci vyřezávat dýně. Kdysi mě rozesmutnila zpráva o knězi, který dětem opakovaně rozkopal dýně. To si myslím, že není v pořádku.

Nikdy bych nikomu nezakazoval slavit Halloween, chodit na halloweenské party, převlékat se do kostýmů a zdobit si dům dýněmi. Protože z domova vím, jaké to je, když vám někdo dopřeje svobodu, chci ji dopřávat i druhým, pokud jejich svoboda nezasahuje do mé svobody.

Ale jak to mám já osobně?

Rozhodl jsem se, že už Halloween slavit nechci. Dokonce ani takovým způsobem, kdy bych si „jen“ vyřezal dýni. Spoustě věcem ještě moc nerozumím a nemyslím si, že by slavení Halloweenu byl smrtelný hřích. Já sám ho ale nechci slavit proto, že cítím, že jsem se křtem zavázal k určitému způsobu života a rytmu roku. Po Halloweenu si křesťané připomínají světce a své milované zesnulé. K tomu patří ztišení, přiblížení se Bohu a vděčnost za život. Jsou to věci, na které se já osobně chci zaměřit. I kdybych jako křesťan říkal, že „jen vyřezávám dýně“, „jen chodím na párty“ a „jen si zdobím dům“, pro mě osobně jsou to věci, díky kterým bych mohl snadno zapomenout na to, že bych měl slavit především slavnost všech svatých a památku zesnulých. Pro hluk halloweenských oslav se můžeme snadno zapomenout ztišit před Bohem, a to by pro mě osobně byla škoda.

Knížku Dýně útočí! bych určitě doporučil rodičům, učitelům náboženství, farářům, kterých se třeba věřící ptají, jestli můžou slavit Halloween, ale třeba taky dětem mého věku, které se například připravují na biřmování a chtějí brát křesťanství o něco víc vážně.

Určitě bych ale nechtěl nikomu nic zakazovat ani přikazovat, snad jen – mějte se rádi a mějte rádi Krista.

Krásný podzim všem!

Michal, 13 let

Jak vybrat dětskou Bibli? Praktické rady

Jak vybrat dětskou Bibli

Při výběru dětské Bible nerozhoduje jen věk dítěte, ale také to, zda si bude knížku prohlížet, poslouchat při předčítání, nebo ji už zvládne číst samo.

Dětské Bible patří mezi vděčné dárky od kmotrů a prarodičů. Na rozdíl od běžné Bible, která většině lidí stačí v jednom exempláři, rodiny s malými dětmi mívají dětských Biblí celou poličku. Jednotlivé knížky se liší podle věku dětí, pro které jsou určeny, zpracování příběhů i typu ilustrací.

Pokud tedy sami plánujete nějakou dětskou Bibli pořídit, je vhodné zodpovědět si pár otázek, aby zakoupená knížka splnila očekávání.

Pro jak staré dítě má být Bible určena?

Věk je dobré vodítko. Stejně důležité ale je, zda bude dítě knížku zatím hlavně prohlížet, poslouchat při společném čtení, nebo už si příběhy přečte samo. Následující věkové hranice, prosím, berte jen orientačně.

Pro nejmenší: přibližně 0–3 roky

Dětská Bible je jedna z mála knížek, které můžete koupit už ke křtinám a nezůstane dalších sedm let na poličce nevyužita. Existují Bible s minimem slov, zato s výraznými jednoduchými ilustracemi, dostatečně bytelné, aby odolaly dětským ručkám. Nad takovou Biblí s dítětem můžete sedět a vyprávět si, ale může si ji také prohlížet samo. Zpočátku stačí, že se s biblickými postavami a příběhy pomalu seznamuje.

Příklad z nabídky: Hravá Bible pro nejmenší

Pro předškoláky: přibližně 4–6 let

Pro starší děti jsou určeny Bible s převyprávěnými, zjednodušenými biblickými příběhy. Výběr příběhů se liší, a pokud máte nějaký, který s dětmi určitě chcete číst, musíte zkontrolovat, zda ho daná Bible obsahuje. Hlavní úskalí ale spočívá v tom, že ne vždy se autorům povede z kontextu vytržený a do pár vět shrnutý příběh převyprávět srozumitelně. Některé texty proto slouží spíš jako osnova, podle níž příběh dovyprávíte vlastními slovy.

Příklad z nabídky: Bible pro kluky a holky

Pro začínající čtenáře: přibližně 7–10 let

Pokud už má dítě číst samo, bude potřebovat text, který mu poskytne dostatek souvislostí a dá se číst bez dovysvětlování. A také pozor na děti, jež vyžadují stále stejnou verzi oblíbeného příběhu: při společném čtení pak může být dobře napsané převyprávění důležitější než množství obrázků. Před nákupem se vyplatí přečíst si pár stránek.

Příklady z nabídky: Junior Bible · Bible – příběhy na míru

Pro starší školáky: přibližně 11–13 let

Pro samostatně čtoucí děti můžete vybrat Bibli s delšími texty. Zajímavé bývají i knihy, které příběhy doplňují vysvětlením biblických reálií, mapkami nebo uvedením do doby, v níž se odehrávají. Některému dítěti vyhovuje klasické zpracování, jinému živější vyprávění.

Příklad z nabídky: Velká dětská Bible

Pro dospívající: přibližně od 14 let

Pro samostatně čtoucí děti můžete vybrat komiksovou Bibli. Ty existují jak ve starších verzích (stále se vydávají i ty, které si z dětství pamatují dnešní rodiče a prarodiče), tak v moderních, přizpůsobených současným výtvarným stylům. Většinou se snaží oslovit čtenáře s nastupující pubertou. U starších dětí už hodně záleží na jejich osobním vkusu a zájmu o samotný biblický text.

Příklad z nabídky: Komiksová Bible

Jaký druh obrázků vybrat?

Obrázky jsou to první, čeho si u dětské Bible všimneme. Leckdo by rád pořídil Bibli s obrázky vkusnými, s nějakou uměleckou kvalitou. Děti na to mají ale často jiný názor než rodiče, zvlášť ty opravdu malé. Pokud nemáte zásadní důvod, proč určitou Bibli nekupovat, je lepší obrázky otestovat přímo na dětech. To, co se vám nelíbí, se může u dětí setkat s nadšením a naopak.

Když knihu vybíráte, podívejte se také, jak vypadají ilustrace uvnitř, kolik je na stránce textu a jak velké je písmo.

Může být dětská Bible také hravá?

Pokud je vaše dítě více hravé, možná ocení Bibli ve formě leporela nebo v „kufříkové“ verzi, kdy má knížka madlo, za které dítko může svou Bibli nosit. Některé Bible mají vysouvací obrázky nebo hmatové prvky: ovečky mají plyšovou srst, zatímco rybky mohou mít těla z metalického saténu. Jiné nabízejí otvírací okénka nebo skládací obrázky.

Starší děti mohou zase zaujmout hádanky, hledání detailů na celostránkových ilustracích nebo vložené kapitoly vysvětlující biblické reálie. Takové prvky jsou příjemným doplňkem, ale pořád stojí za to podívat se, zda kniha především dobře vypráví biblický příběh.

Záleží na vydavateli a na tom, jak jsou příběhy vyprávěné?

V případě dětských Biblí není rozhodující jen to, jestli je vydavatel katolický nebo protestantský – leda byste z principu chtěli podpořit „toho svého“. Podstatné je, co v knize skutečně najdete. Dětské Bible zpravidla nejsou úplným biblickým textem, ale výběrem a převyprávěním příběhů. Záleží tedy na tom, co autor vybral, co zkrátil a zda příběh neztratil smysl.

Jedna kniha může sloužit jako první seznámení s biblickými postavami, jiná bude vhodnější pro rodiče, kteří chtějí s dětmi mluvit o víře, nebo pro katechezi. Není fér soudit kvalitu podle nálepky vydavatele. Nejlepší je prolistovat knihu a přečíst si kus textu, případně se poradit přímo v knihkupectví Paulínky.

Musím kupovat celou dětskou Bibli?

Nemusíte. V nabídce jsou i knížky, které popisují život jednotlivých biblických postav nebo přibližují jeden konkrétní příběh. Malé knížky s originálními ilustracemi se hodí jako dárek pro nositele biblických jmen nebo ve chvíli, kdy se dítě zajímá právě o Davida, Noema nebo jinou postavu. Pro některé děti je jeden příběh lepším začátkem než rozsáhlá kniha.

Další inspirace: Biblické příběhy pro děti

A co Bible s modlitbami a otázkami?

V některých Biblích najdete kromě samotných příběhů i zamyšlení nad tím, co který příběh sděluje, případně modlitby, jež z příběhu vycházejí. Mohou pomoci rodičům, kteří chtějí s dětmi nad biblickým textem mluvit a zároveň neradi improvizují. Pro první seznámení s Biblí ale často úplně stačí dobře vyprávěné příběhy.

Příklad z nabídky: Rodinná Bible

Jakou částku si mám připravit?

Tak jako asi v každé oblasti ani zde se nevyplatí mít cenu jako hlavní kritérium výběru. Vyšší cena sama o sobě nezaručí, že kniha bude pro konkrétní dítě ta pravá; ani levnější knížka nemusí být nekvalitní. Podívejte se na vazbu, zpracování ilustrací a především na text. Když dobře vyberete, může to být knížka, kterou bez problému schováte pro další generaci.

A když si pořád nejste jistí?

Při výběru dětské Bible se vyplatí knihu skutečně otevřít. Pokud můžete, vezměte s sebou i dítě a nechte ho chvíli listovat. V našem knihkupectví na Jungmannově náměstí v Praze si můžete prohlédnout dostupné tituly a rádi vám poradíme. Vybíráte-li online, začněte v kategorii Bible pro děti – a klidně se na nás obraťte, pokud se rozhodujete mezi vícero knihami.

Prohlédnout nabídku: Bible pro děti na Paulinky.cz

 

Autorkou je Alena Theodora Dvořáková (1976).
Vystudovala Evangelickou teologickou fakultu. Dlouhodobě se věnuje redakční a korektorské práci. Už od střední školy má zkušenosti s prodejem v křesťanských knihkupectvích. Je vdaná a má čtyři děti ve věku od devíti do sedmnácti let. Deset let vedla skautský oddíl pro neslyšící, který pomáhala založit.
Pro Paulínky v textech tak propojuje teologické vzdělání, znalost křesťanské literatury a praktickou zkušenost s dětmi.
V současnosti působí v Magazínu Signály, kde se snaží dávat prostor různým hlasům v církvi.

Společné čtení Rodinné Bible

Křesťanská CD a DVD: biblické příběhy, duchovní hudba a filmy

Kniha je základ, ale není to jediný způsob, jak se nechat oslovit biblickým příběhem nebo jiným „dobrým slovem“. Proto také vedle široké knižní nabídky nabízíme také CD a DVD: pro chvíle ztišení, pro společný rodinný nebo farní večer. Vybírat můžete na e-shopu, ale neváhejte se obrátit také na naše kamenné knihkupectví. Jeho nabídka se nemusí s online katalogem vždy úplně překrývat, bývá bohatší.

Když Bible zazní: mluvené slovo a biblická poezie

Biblické texty mají svůj rytmus. Právě s tím pracuje řada Biblická poezie, která přináší moderní přebásnění Daniela Rause v hereckém podání a s hudebním doprovodem. Zkuste například Žalmy – David a jeho blues, Přísloví – Moudrost a její hostina nebo Kazatel – Šalamounův grál. Nahrávky nenahrazují biblický text, ale mohou nabídnout nový způsob, jak jim naslouchat.

Kdo dává přednost duchovnímu zamyšlení, může sáhnout po Chvílích s otcem Špidlíkem – archivních promluvách kardinála Tomáše Špidlíka z Vatikánského rozhlasu. A zvláštní místo má také Parabible v audiopodobě: fyzické dvojalbum s autorským čtením Alexandra Fleka a hudbou, které převypravuje evangelijní příběhy do současných souvislostí.

Hudba pro ztišení i radost

Poslech nemusí znamenat jen slova. K osobní modlitbě nebo chvíli klidu mohou doprovodit zpěvy z Taizé, například Mane Nobiscum či Každý den. V nabídce hudebních CD najdete také nahrávky duchovní hudby, například Missa Intima a Hrad v nitru.

A co děti? Pro ně jsou tu hravé písničky – Rok se strýčkem Emu, Nářadí – písničky z kufříku nebo Bylinky – písničky z hrnečku. Některé z těchto písní mohou děti znát i z televizního vysílání TV NOE. Před Vánoci může potěšit také album Písničky z Betléma – není však třeba čekat na svátky, abychom si hudbu užili společně.

DVD pro děti: biblické postavy i objevitelé

V oddílu filmy pro děti najdete převážně animované biblické příběhy. Vybraná interaktivní DVD, například příběhy Mojžíše či Ester, umožňují volbu českého, slovenského nebo anglického znění a nabízejí také kvízy. Mohou proto posloužit doma, při katechezi nebo při setkání dětské skupiny.

Vedle biblických příběhů jsou k dispozici také kreslené filmy o osobnostech, jako jsou Marie Curie-Skłodowská a Louis Pasteur. Pro společný rodinný večer lze vybrat i hraný film Poklady pod sněhem podle knihy Patricie St. John – příběh o přátelství a odpuštění.

Filmy a dokumenty pro dospělé a starší mládež

Nabídka DVD pro dospělé zahrnuje také tituly přímo inspirované evangeliem. Evangelizační film Ježíš vychází z Lukášova evangelia; snímek Magdaléna přibližuje setkání několika žen s Ježíšem. Dokument Psi páně aneb Sněz ten film umožňuje nahlédnout do života českých dominikánů a Není větší lásky otevírá dveře do světa londýnských karmelitek.

Ne všechno z knihkupectví musí být na e-shopu

Na e-shopu Paulínky najdete konkrétní produkty a informaci o jejich online dostupnosti. Sortiment kamenné prodejny se ale může lišit: některé tituly nemusí být na webu vystaveny a naopak položka dostupná online nemusí být právě na polici v Praze. Pokud hledáte určité CD nebo DVD, nebo si nejste jistí výběrem, zavolejte nám a rády se podíváme, co je aktuálně k dispozici.

Knihkupectví Paulínky, Jungmannovo náměstí 18, Praha 1. Telefon: 733 755 999 (v otevírací době), e-mail: knihkupectvi@paulinky.cz. Otevřeno po–pá 9–18 h, so 9–13 h. Kontakty a cesta do knihkupectví.

Začněte v nabídce CD nebo DVD – a pokud hledáte něco dalšího, ozvěte se nebo se zastavte osobně.

 

Svatý Šarbel: libanonský poustevník, který oslovuje celý svět

Svatého Šarbela Machlúfa, libanonského mnicha a poustevníka, si v římskokatolickém kalendáři připomínáme 24. července. Úcta k tomuto světci, který většinu života prožil v modlitbě a ústraní, se dnes šíří daleko za hranice rodného Libanonu a získává stále více příznivců také v Evropě. Kdo byl tento světec a čím oslovuje věřící napříč různými kulturami? Jeho příběh nás zavádí do prostředí maronitské katolické církve a připomíná nám, že katolická církev je jednotná ve víře, ale zároveň bohatá rozmanitostí svých duchovních a liturgických tradic.

Svatý Šarbel a bohatství východní katolické tradice

Když se řekne katolický světec, mnozí si představí především světce latinské, tedy římskokatolické tradice. Katolická církev je však mnohem rozmanitější. Vedle latinské církve ji tvoří také východní katolické církve, které mají vlastní liturgii, spiritualitu, církevní tradici i způsob slavení víry. Jedním z jejich nejznámějších světců je svatý Šarbel Machlúf.

Jeho příběh nám připomíná, že katolicita neznamená jednotvárnost. Církev je jednotná ve víře a ve společenství s Petrovým nástupcem, ale zároveň v sobě uchovává různé tradice, které mohou navzájem obohacovat celý Boží lid.

Svatý Šarbel – světec maronitské církve

Svatý Šarbel se narodil roku 1828 v libanonské vesnici Biká Kafra jako Júsuf Machlúf. Pocházel z prosté rolnické rodiny a od dětství byl obklopen živou vírou, modlitbou a úctou k Panně Marii. V jeho okolí působili také dva poustevníci, kteří se stali důležitým svědectvím pro jeho budoucí povolání.

Ve třiadvaceti letech vstoupil do maronitského kláštera. Přijal řeholní jméno Šarbel podle starověkého mučedníka. Později se stal knězem a po letech života v klášteře odešel do poustevny, kde žil v modlitbě, mlčení, půstu a poslušnosti. Zemřel na Štědrý den roku 1898.

Šarbel patřil k Maronitské katolické církvi, jedné z východních katolických církví. Maronité mají své vlastní liturgické a duchovní dědictví, ale jsou v plném společenství s římským biskupem.

Jednota neznamená stejnost

Východní katolické církve nejsou pouze „barevnou variantou“ římského katolicismu. Uchovávají starobylé tradice, jež sahají ke kořenům křesťanství na Blízkém východě. Mají vlastní bohoslužebné obřady, styl zpěvu, liturgický kalendář a někdy také vlastní patriarchální struktury.

Právě východní mnišství významně ovlivnilo rozvoj křesťanské spirituality. Druhý vatikánský koncil připomíná, že ve východních církvích po staletí kvetla mnišská tradice, z níž čerpalo také západní řeholnictví.

Svatý Šarbel je konkrétním příkladem tohoto dědictví. Jeho život vyrůstal z tradice syrského a libanonského mnišství, z hluboké úcty k eucharistii, z modlitby před Nejsvětější svátostí, z poslušnosti a z touhy po úplném odevzdání Bohu. Pavel VI. při jeho blahořečení zdůraznil, že Šarbelova svatost vyrostla z dávných východních mnišských tradic a že jeho příklad obohacuje celý křesťanský lid.

Světec pro celou církev

Podobně jako různé nástroje vytvářejí jedinou symfonii, tak i různé církevní tradice a jejich svatí mohou společně vydávat svědectví o jednom Kristu. Jednota nevyžaduje, aby všichni zpívali stejným způsobem. Vyžaduje, aby jejich zpěv směřoval k témuž Pánu.

Svatý Šarbel není pouze „libanonským otcem Piem“, ale je darem celé katolické církvi. Jeho život ukazuje, že svatost může vyrůstat z různých tradic, jazyků a obřadů — a přesto vždy ukazuje k jednomu Kristu. 

Chcete svatého Šarbela poznat blíž?

Jeho příběh může být také pozváním k modlitbě a k objevování duchovního bohatství východních katolických církví. Vybrali jsme několik knih, které vám pomohou poznat jeho život i další maronitské světce.

Chcete také prohloubit svůj modlitební život? Kniha Čas pro Boha z nakladatelství Paulínky vás uvede do vnitřní modlitby a pomůže nacházet čas pro setkání s Bohem.

 

Sv. Bartolo Longo: Muž, který objevil sílu růžence

Každoročně 8. května se v Pompejích shromažďují tisíce poutníků ke slavnostní modlitbě Supliky k Panně Marii Růžencové. Tato modlitba je úzce spjata se sv. Bartolem Longem (1841–1926), apoštolem růžence a zakladatelem slavné pompejské svatyně, který byl v roce 2025 svatořečen papežem Lvem XIV. Muž, který se v mládí vzdálil víře, našel díky růženci cestu k Bohu a zasvětil svůj život šíření této modlitby i pomoci potřebným.

Růženec změnil nejprve jeho vlastní život

Bartolo Longo se během studií práv v Neapoli vzdálil víře a zabýval se spiritismem a satanismem. K návratu mu pomohli přátelé a dominikánský kněz Alberto Radente. Byl to právě růženec, který se Bartolovi (bratru Rosariovi, jak si také nechal říkat) stal oporou a postupně i životním posláním.

Když roku 1872 přišel do chudého pompejského údolí, začal obyvatele učit katechismus a šířit mezi nimi modlitbu růžence. Spolu s manželkou Mariannou stál u zrodu mariánské svatyně a domovů pro sirotky i děti vězněných rodičů.

Marek Woś v životopisné knize o apoštolu růžence dobře vystihuje, jak Longova modlitba a péče o lidi rostly vedle sebe: „Zrnka růžence, která zaseli, rozkvétala jako poupata té nejkrásnější růže. Každý den se v nově zbudovaném kostele ozývala slova vroucí modlitby, jíž předcházela tichá kontemplace. Pompejským údolím se nesly sladké hlásky sirotků a spolu s nimi se modlily zástupy věřících po celém světě... s touhou vyprosit si milosti před trůnem Matky Boží.“

Co má Bartolo Longo společného s Pompejskou novénou?

S rozšířením novény se pojí vyprávění o těžce nemocné Fortunatině Agrelli, která roku 1884 prožila zjevení Panny Marie Růžencové. Z tohoto svědectví vychází podoba modlitby se třemi prosebnými a třemi děkovnými novénami. K novéně Bartolo Longo přispěl jako autor doprovodných modliteb včetně Supliky k Panně Marii Růžencové z Pompejí (1883). Jde o samostatnou prosebnou modlitbu, která se slavnostně modlí 8. května a první říjnovou neděli v poledne. Novénu šířil mezi věřícími tiskem. A tak se novéna postupně rozšířila do celého světa.

Bartolo Longo o modlitbě růžence také hodně psal. Například ho přirovnal k procházení událostí Kristova života, jako se tomu děje podobně v cyklu liturgického roku: „Růženec – tak jako liturgický rok – kontempluje všechna tajemství Ježíšova a Mariina pozemského života až po jejich nebeskou slávu. V průběhu jedné hodiny se dostaneme tam, kam církev putuje celý rok. Od adventní poezie, která vrcholí ve scéně Zvěstování, putujeme téměř bez zastávky až k velkolepému zakončení dramatu vykoupení – k obrazu nebeské slávy.“

I sto let po Longově smrti zůstává jeho odkaz aktuální, jak svědčí mnoho poutníků (včetně papeže Lva XIV. hned pár dnů po svém zvolení v roce 2025) v Pompejích i věřících po celém světě: vytrvalost v modlitbě má vést k důvěře v Boha, ale také k otevřenosti vůči potřebám druhých.

Knihy k modlitbě i k poznání světce

Texty novény a Supliky najdete v brožurce Pompejská novéna (MCM).

V knize Marka Wośe Bartolo Longo: Apoštol růžence a zakladatel baziliky v Pompejích (Paulínky 2025) se podrobněji dočtete o Bartolově obrácení, vzniku baziliky i velkém charitativním díle spojeném s Pompejemi.

Papež úsměvu o růženci: Proč posílal své dospělé já i s biskupskou mitrou na prázdniny?

 Když se řekne modlitba růžence, mnozí si představí starší ženy v barokním vesnickém kostele. Může však tato prostá modlitba oslovit i dnešního člověka, který často žije ve spěchu, v hlučném prostředí města a pod tlakem reklam?

V knize Modlitba růžence (Gabriele Amorth) najdete dodatky o postoji posledních papežů k mariánské úctě a růženci.

Mezi těmito papeži je zmíněn i Jan Pavel I. (Albino Luciani), známý jako papež úsměvu. Papežem byl jen 33 dnů, ale předtím působil jako benátský benátský biskup z této doby pocházejí jeho promluvy. V roce 1973 a v následujících letech se velmi otevřeně postavil proti tehdejším námitkám, že růženec je nudná, mechanická, a tudíž překonaná modlitba.

Podle budoucího papeže skutečným problémem naší doby není krize růžence, ale krize modlitby obecně – ztráta schopnosti mlčet a zůstávat v osobním rozhovoru s Bohem.

V následujících výňatcích z jeho promluv překvapivě zjistíte, proč se tento hluboce vzdělaný biskup při modlitbě růžence nebál „poslat své dospělé já i s biskupskou mitrou na prázdniny“, aby mohl před Bohem zakusit radost a odevzdanost malého dítěte.

Dne 7. října 1973, právě u příležitosti 400. výročí ustanovení svátku Panny Marie Růžencové, v homilii řekl:

„Někteří růženec kritizují, když prohlašují: je to modlitba, která se zvrhává v mechanické odříkávání, redukuje se na uspěchané, monotónní a nudné opakování Zdrávasů. Nebo také: je to záležitost minulých dob, dnes už máme něco lepšího, například četbu Bible, již lze srovnávat s růžencem jako výběrovou mouku s otrubami! Dovolte mi k tomu několik poznámek pastýře duší.

Zaprvé: Krize růžence je až druhořadá; prvotní je dnes krize modlitby obecně. Lidé jsou zcela zahlceni hmotnými zájmy; na svou duši myslí velice málo. Naši existenci zaplavuje rámus. Pro vnitřní život člověk jen s námahou nachází špetku času. To je velká škoda. Neustále se sice rozvíjejí společné liturgie, které jsou jistě velikým dobrem, ale to nestačí – je třeba vést i osobní rozhovor s Bohem.

Zadruhé: Leckdy se přehání, když se dnes mluví o modlitbě ‚dospělých křesťanů‘. Já osobně, když mluvím o samotě k Bohu a k Panně Marii, chci být spíš dítětem než dospělým; mitra, solideo, pastýřský prsten mizejí; dospělého pošlu na prázdniny, dokonce i pana biskupa s jeho seriózním, uvážlivým a promyšleným chováním, abych dal průchod spontánní něžnosti, již má malé dítě v přítomnosti tatínka a maminky. Růženec, ta snadná a prostá modlitba, mi pomáhá být opět chlapcem, a vůbec se za to nestydím.“

Následně tehdy ještě biskup Luciani elegantně vyvrací všemožné námitky proti růženci:

„Růženec jakožto repetitivní modlitba? Otec Foucauld říkával: ‚Láska se vyjadřuje málo slovy, jež opakuje stále dokola.‘ Máme Bibli? Ale jistě, ona je přece ‚quid summum‘, náš největší poklad. Četbu Bible mnohdy pojímáme spíše jako studium, zatímco rozjímání a vychutnávání růžencových tajemství může být hlubokým rozjímáním Božího slova, jež se nám pak stává skutečným duchovním pokrmem. Nudná modlitba? Přijde na to. Může to být i modlitba plná radosti a veselí. Může se stát refrénem, který tryská ze srdce a opakováním zjemňuje duši jako nějaká píseň.

Růženec coby chudá modlitba? A jaká je pak modlitba ‚bohatá‘? Růženec je řada Otčenášů, což je modlitba, již nás naučil Ježíš; dále série Zdrávasů, což je Boží pozdrav Marii prostřednictvím anděla. Každý desátek uzavírá Sláva Otci, což je chvála Nejsvětější Trojice.“

Na otázku vztahu mezi růžencem a Biblí odpovídá Jan Pavel I. prostě:

„Růženec v podstatě sestává z Božího slova: tajemství jsou evangelní rozjímání; modlitby Zdrávas a Otčenáš jsou texty evangelia.“

Když 1. října 1975 ještě jako biskup Albino Luciani promlouval v Pompejích u příležitosti 100. výročí obrazu Panny Marie Růžencové, prohlásil:

„Ke slavným tajemstvím: Kristus nevstal z mrtvých jako solitér; … záhy po něm přichází Panna Maria. K bolestným tajemstvím: Jsme… spoludědicové Kristovi, máme-li skutečně účast na Kristových utrpeních, abychom měli podíl také na jeho slávě (srov. Řím 8,17). To je důvod, proč v růženci kontemplujeme i Mariiny bolesti…, jež v jistých chvílích zakouší těžké zkoušky. K radostným tajemstvím: Život s bolestmi zná naštěstí také radosti; Mariiny radosti si připomínáme v radostných tajemstvích. Při zvěstování nebylo radostí jenom to, že poznala své zvláštní vyvolení od Boha, ale také to, že s rozvážnou zodpovědností přijala ono veliké poslání… Ježíšovo narození s jeho podivuhodnými okolnostmi jí přináší nevýslovnou radost…“

Růženec podle Lucianiho vede k rozjímání nad celým Kristovým životem – jeho radostmi, utrpením i slávou.

A k čemu slouží první zrnka růžence nad křížkem? Luciani připomíná jejich tradiční význam: první zrnko lze spojit s Vyznáním víry, tři následující Zdrávasy s prosbou o víru, naději a lásku a poslední zrnko s chválou Nejsvětější Trojice. 

Výběr z aktuálních publikací o růženci

  • Modlitba růžence – Gabriele Amorth

    Rozjímání nad biblickými texty a jednotlivými tajemstvími růžence. Kniha pomáhá růženec znovu objevit a obsahuje také stručné dějiny této modlitby a pohled papežů na růženec.

  • Růženec – Paulínky

    Stručná a praktická pomůcka k modlitbě růžence ve světle Písma svatého. Obsahuje též návod, jak se růženec modlit, takže se hodí i pro ty, kdo s touto modlitbou začínají.

  • Rozjímavý růženec

    Rozjímání nad jednotlivými desátky růžence ve světle biblických textů. Kniha vede k hlubšímu prožívání růžencových tajemství a jejich spojení s Božím slovem.

  • Tajemství svatého růžence – sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu

    Klasické dílo o původu, hodnotě a způsobu modlitby růžence. Autor propojuje vysvětlení modlitby s rozjímáním o Kristově životě; vydání je doplněno o tajemství světla.

  • Do boje s růžencem – Štěpán Smolen

    Nekonvenčně pojatá knížka, která představuje růženec jako pomoc v duchovním zápase a sebereflexi. Autor v ní charakterizuje růženec jako „zbraň pro chlapy“.

  • Bartolo Longo – Apoštol růžence a zakladatel baziliky v Pompejích

    Životopis sv. Bartola Longa, který po dramatickém obrácení zasvětil svůj život šíření modlitby růžence a vybudoval baziliku Panny Marie Růžencové v Pompejích. Je také autorem známé Pompejské novény.

Růžence a další modlitební pomůcky

  • Růženec (dřevěný)

    Klasický dřevěný růženec pro každodenní modlitbu.

  • Dřevěný desátek růžence

    Malý dřevěný desátek vhodný na cesty – snadno se vejde do kapsy nebo zavazadla. Praktická možnost pro ty, kdo chtějí mít pomůcku k modlitbě stále při sobě.

  • Dřevěný náramek – desátek

    Dvoubarevný desátek z dřevěných korálků na elastické šňůrce s medailkami. Lze jej nosit přímo na ruce a mít tak desátek stále při sobě.

Růžence, desátky a další modlitební pomůcky najdete také v našem e-shopu.

Carlo Acutis – první svatý mileniál

Nabízíme vám inspirativní článek od mladé autorky – studentky gymnázia, která se právě připravuje na přijetí svátosti biřmování. Ve své osobní a upřímné recenzi knihy Svatý Carlo Acutis se s námi dělí o to, jak ji příběh tohoto „ajťáka Boží lásky“ oslovil a motivoval k hlubšímu vztahu s Ježíšem. Její slova odrážejí živou víru, která je aktuální i v dnešní digitální době. Věříme, že jeho příklad a svědectví naší mladé autorky mohou přinést povzbuzení celé generaci mladých, kteří touží po pravdě, odvaze a svatosti v každodenním životě.

 ***

Kniha se mě opravdu dotkla, protože je velmi čtivá a osobní. Je v ní zachyceno svědectví mnoha lidí, které Carlo nějakým způsobem inspiroval a kteří si všimli jeho nevšedního chování a jeho krásného a nezkaženého charakteru. To, že jeho odkaz zůstal v tolika lidech, se rozhodně nemohlo stát náhodou, bylo to Boží působení. Skrze něj se rozhodl světu ukázat kousek sebe, a k tomu samému volá i nás! Krásně to vystihuje Carlova myšlenka: „To, co mám za úkol uskutečnit já, nemůže uskutečnit nikdo jiný.“

Tato slova ve mně velmi rezonují, protože potvrzují mou jedinečnost, originalitu a nenahraditelnost. Nejen mou, ale každého člověka – a to je úžasné! Nejsme jeden z řady stejných kusů ze sériové výroby, kde se dá vyměnit kus za kus. Ne, každý jsme unikát a máme od Boha svůj specifický životní úkol, ušitý na míru přímo nám. Záleží jen na nás, jestli se rozhodneme se toho zhostit, anebo se na to vykašleme. Bůh by nás totiž moc rád použil jako své nástroje a spolupracovníky, ale nikdy nás do ničeho nebude nutit.

Oslovila mě také třetí kapitola, kde se mluví o Carlově spiritualitě. Domnívám se, že i když Carlo neobdržel stigmata, velmi se podobal Pánu Ježíši: trávil s Ním spoustu času a dokázal se s Ním dokonale sjednotit. Fascinuje mě jeho skromnost, pokora a láska k Bohu, který je pro něj vším. Ještě víc mě ale zasáhl fakt, že i tohle jde skloubit s „normálním“ životem mezi lidmi – tento kluk nebyl outsider, naopak měl kolem sebe spoustu přátel. Z toho jasně vyplývá, že když se podobně jako Carlo rozhodneme opravdu radikálně patřit Kristu a žít s Ním a pro Něj, není možné, aby se to nedotklo i ostatních lidí. No, nedivím se, že bude brzy svatořečen.

Do svého každodenního života si chci vzít příklad právě z tohoto a nebát se vydávat svědectví o Ježíši i mezi nevěřícími spolužáky ve třídě. Už se toho nechci bát, že to bude divné a že budu jiná, protože vidím, že to má smysl. Carlova láska a úcta k Pánu byly prostě nakažlivé a přivedly mnoho lidí zpět na správnou cestu, včetně Carlových rodičů. I já bych si přála aspoň trochu svému okolí ukazovat Ježíšovu bezpodmínečnou lásku vůči mně a každému z nás. I přes to ale Carlo nezpychl a nadále usiloval o dokonalost a užší spojení s Bohem.

Zaujalo mě, jak Carlo dokázal spojit svou víru se současnou dobou – byl ajťák a nebál se moderních technologií. To mi jako mladému člověku imponuje. Myslím si, že by se církev rozhodně neměla bát využívat média. Odnáším si také to, že je opravdu užitečné a dobré se ve víře stále dál vzdělávat, protože při tom mnohdy narazíme na velmi zajímavé věci. Sám Carlo četl životopisy svatých, měl rád anděly strážné a velmi se zajímal o mariánská zjevení. Rád jezdil právě na poutní místa, kde se zjevila Panna Maria.

Zůstává ve mně veliká úcta k Eucharistii, k Panně Marii, k Ježíšovi i k jejich srdcím. Osobně si ráda stěžuju, když mám nějaké trápení, a tak je mi sympatické, že Carlo si naopak vůbec nestěžoval, když trpěl nemocí, ale měl pořád radost. Líbí se mi i jeho laskavost a ochota, se kterou se dělil s ostatními lidmi a pomáhal jim. Motivuje mě to k tomu, abych se i já víc zajímala o své okolí, s někým se o něco rozdělila a nestarala se jen sama o sebe.

Útlá knížka se hezky čte, je rozdělena do několika přehledných kapitol a v jejím středu najdete autentické fotky ze života tohoto mladého světce. Postupně si procházíme jeho krátký, ale velmi naplněný život od jeho narození až do jeho smrti v roce 2006, kdy podlehl akutní formě leukémie. Na konci knihy najdeme Carlovy výroky a myšlenky. Pak následuje novéna, ve které se každý den nachází zamyšlení nad jedním Carlovým citátem. Je to tedy opravdu pestré a kniha pro mě rozhodně představovala neobyčejný čtenářský zážitek.

Knihu bych doporučila zejména mladým lidem, kterým je určena. Může jim být skvělou inspirací k tomu, jak se dá ve 21. století, v době internetu a všelijakých dalších nástrah a pokušení, žít podle evangelia. A ano, jde to i přes všechna tato úskalí.

Četba této knihy vám zaručeně zboří několik stereotypů a předsudků. Jedním z nich je například to, že ke svatosti je potřeba dozrát, a to si přece vyžaduje čas. Omyl! Dá se to zvládnout i za poměrně krátkou dobu. Carlo měl k dispozici jen patnáct let života, a přesto jeho duchovní život dosáhl veliké hloubky. Dalším omylem je to, že svatost je záležitost minulosti, středověku, kdy se vykupovala velikým utrpením a mučením. Na tomto svědectví jasně vidíme, že to není pravda. Knížku bych doporučila každému, kdo hledá povzbuzení a vzor hodný následování.

acutis 06

Fotografie k tomuto článku jsou z fanouškovské stránky na facebooku.

NEspoutaný biskup aneb oslava vnitřní svobody

Nechte se naladit k četbě skvělého životopisného románu o biskupu Van Thuanovi, který byl bez soudu vězněn 13 let ve vietnamských komunistických lágrech. Tato kniha rozhodně „stojí za to“. 

Kniha Nespoutaný biskup mě natolik vtáhla do děje, že jsem několikrát téměř nevystoupila z trolejbusu, když jsem ji během cesty četla. Myslím, že se autorce v tomto románu o vězněném vietnamském biskupovi Františku X. Van Thuanovi podařilo skvěle, a přitom pravdivě vylíčit jeho životní příběh, který je oslavou nezdolné vnitřní svobody uprostřed pronásledování a všelijakých útrap. Jeho věznitel v jednu chvíli uvažuje: „Thuane, ty máš takovou svobodu… Neumím si to vysvětlit… V tobě je něco, co nelze uvěznit.“ Van Thuan je držen dlouhé měsíce na samotce a noc jeho beznaděje protne důvěrný rozhovor s Pánem, ve kterém mu říká: „Františku, dokázal jsi velké věci. Všechna tvá díla jsou Boží, nejsou však Bohem. Ty ses domníval, že pracuješ pro mě, ale to já jsem konal své dílo v tobě a skrze tebe… Ode dneška chci, aby všechno mé bylo i tvé a všechno tvé bylo i moje.“

Skrze úkon odevzdanosti a vydanosti do Ježíšových rukou v biskupu Františkovi znovu zazáří nezlomná naděje, díky níž pak těší ty, se kterými se setkává. S jinými vězni sdílí jejich bídu a chudobu a skrze živý vztah s Bohem, je dokáže pozvedat z beznaděje. Mimo samotku si pak své spoluvězně postupně získává tím, že je má rád, stále znovu se rozhoduje pro odpuštění a obrací na víru dokonce i své věznitele. Jednoho z nich učí hymnus k Duchu Svatému v latině. Dalšímu svému vězniteli dokáže s vděčností říct: „Díky vašemu vězení jsem objevil svobodu, o níž jsem sice teoreticky věděl, ale nežil jsem v ní.“ Jeho slova jsou ozvěnou listu Římanům: „Všechno napomáhá k dobrému těm, kteří milují Boha“ (Řím 8,28).

Autorka Teresa Gutiérez de Cabiedes napsala knihu s názvem Nespoutaný biskup: Román o životě vietnamského kardinála Van Thuana (1928–2002) na základě skutečných událostí. František X. Nguyen Van Thuan pocházel z rodiny mučedníků pro Krista. Od roku 1975 byl komunistickým režimem vězněn třináct let, z toho devět v naprosté izolaci. Po propuštění byl v roce 1992 komunistickou vládou donucen opustit rodnou zemi. Papež Jan Pavel II. ho tedy povolal do Říma, kde se biskup Van Thuan intenzivně věnoval mimo jiné přípravě Kompendia sociální nauky církve. V roce 2000 vedl duchovní cvičení pro římskou kurii, kde svědčil o naději, jež čerpá ze síly milosrdenství. Tyto meditace byly ihned přeloženy do mnoha jazyků.

s. Jana Svobodová FMA

 

Chtěli byste se o biskupu (později kardinálu) Van Thuanovi dozvědět něco víc? Využijte naše odkazy:
Webová stránka věnovaná Van Thuanovi a kauze jeho svatořečení
Van Thuan na Wikipedii 

Co všechno vyšlo u Paulínek za rok 2023?

Další rok se chýlí ke konci a my jsme i letos byly pilné jako včelky – vydaly jsme více než 20 nových titulů, kterými si můžete udělat radost, nebo jimi obdarovat své blízké. Jako inspiraci Vám proto přinášíme širší výběr z našich novinek.

Produkce pro děti a mládež

Začněme s knihami pro nejmenší čtenáře. Publikace První živý betlém (5+) vypráví o tom, jak sv. František z Asissi přesně před 800 lety postavil první betlém. O něco starším dětem (9+) by se jistě líbil titul Za ruku s Pannou Marií, srozumitelně a poutavě podaný text o důležitých událostech v životě naší nebeské Maminky. A nesmíme zapomenout na komiks Dobrodružství svatého Pavla (11+), který čtenáře provede důležitými úseky života tohoto významného světce.

Pro trochu odrostlejší čtenáře jsme připravily historický román Kříž z kamene, který pochází z pera známého autora Oldřicha Seluckého. Děj příběhu nejen pro mládež je zasazen do období středověkého osidlování našich pohraničních území.

Ani dospělí nepřijdou zkrátka

Z edice Životní příběhy Vám můžeme nabídnout hned tři zajímavé novinky. Autorka úspěšné série knih o síle přímluvné modlitby ve svém životopisu Z temnot ke světlu popisuje svou cestu z těžkého dětství, alkoholu, drog a ezoteriky k vnitřnímu uzdravení a křesťanskému životu. Bývalý vězeň, dříve přezdívaný „krvavý Willy“, vydává svědectví o tom, jak Kristova láska obrátila jeho život naruby, v publikaci Kuřák Bible. Románové zpracování strhujícího příběhu vietnamského biskupa Františka X. Van Thuana (1928–2002) Nespoutaný biskup o jeho nezměrné důvěře v Boha, navzdory několikaletého věznění komunistickým režimem, jistě zaujme každého (i toho nejnáročnějšího) čtenáře.

A co „duchovnější“ tituly? Samozřejmě!

Začněme tituly z edice Novény. První z nich je 9 dní za „nové víno“ v manželství, která vychází z textu manželského slibu a z bohatých životní zkušeností manželů Svobodových, významných českých lékařů a členů Komunity Emmanuel. A protože jsme letos slavily 150. výročí narození sv. Terezky, vydaly jsme i 9 dní ruku v ruce s Terezií z Lisieux.

Do edice Cesty spirituality přibyly hned dvě publikace. Nový rok 2023 se začal vydáním knihy Malá cesta svaté Terezie z Lisieux. V druhé polovině roku jsme edici obohatily o titul Dýně útočí!, v němž naleznete mnoho informací o původu a historii slavení pohanského svátku Halloween.

Dále nesmíme opomenout dárkovou publikaci Žalmy v překladu Václava Renče, vydanou u příležitosti 30. výročí příchodu paulínek do České republiky, a oblíbeného průvodce liturgickým rokem Evangelium na každý den 2024. Podněty k evangeliím každého dne v roce tentokrát připravil P. Ambrož Petr Šámal OPraem. 

V edičním plánu jsme myslely také na všechny otce. Novinkou v naší nejmladší edici Quo vadis je titul Duchovní otcovství, ve kterém autor pomocí příběhů vybraných biblických postav a ve světle blahoslavenství poskytuje užitečné rady o duchovním otcovství nejen kněžím, ale i všem „otcům“, kteří chtějí žít správně svou zodpovědnost. Kněžím je též určena publikace Zpovědník a případy sexuálního zneužívání, v níž najdou užitečné rady, jak přistupovat nejen k obětem těchto deliktů, a důležité informace z oblasti kanonického a trestního práva.

Edice Kompas se nám letos rozrostla o titul určený (nejen) ženám Neboj se… to se snadno řekne!: vtipné, ale i hluboké svědectví autorky o tom, jak se učila zápasit s vlastním strachem a nedůvěrou, že se Pán opravdu stará.

 

Foto_edicni_plan_clanek_web

30 let Paulínek v Praze

30_let_30_slevyC

Víte, že letos slavíme již 30 let od doby, co jsme jako kongregace Dcer sv. Pavla, v České republice více známé jako nakladatelství a knihkupectví Paulínky, začaly působit v České republice? 

Co se za těch 30 let všechno událo? Namátkou vybíráme:

  • komunita i redakce a sklad s distribučním centrem našel svou adresu na Novém Městě pražském (zažily jsme zde i velkou vodu v roce 2002);
  • přišla první dvě místní povolání;
  • podařilo se díky pozvání bratří františkánů otevřít nové knihkupectví u Panny Marie Sněžné; 
  • vedle kamenného knihkupectví dobře funguje i on-line knihkupectví;
  • zapojily jsme se do života místní církve, zvláště při práci s mládeží a s katechety; 
  • vybraly a vydaly jsme pro vás více než 700 knih, které vám – jak doufáme – pomáhají na vaší duchovní cestě, inspirují vás a obohacují váš život;
  • sestry misionářky tu zdomácněly natolik, že svým návštěvám vypravují o „naší Praze“;
  • v modlitbě doprovázíme všechny, kteří nás o to žádají osobně nebo skrze formulář zde na webu, a také se modlíme za sdělovací prostředky.

A protože si vážíme vaší podpory, kterou nám celou tu dobu prokazujete, chceme vás obdarovat. Připravily jsme pro vás jubilejní nabídku z nakladatelství Paulínky, v níž najdete 30 vybraných titulů se slevou 30 %. Ať už máte rádi romány, duchovní literaturu nebo životní příběhy skutečných lidí, věříme, že si u nás vyberete. Stejně tak, pokud hledáte něco pro své menší i větší děti.

Tato jedinečná nabídka platí po dobu 30 dní od 8. listopadu do 8. prosince 2023 (tj. do dne našeho výročí). Zařadily jsme do ní letošní novinky i další oblíbené tituly z posledních let.

Potřebujete poradit s výběrem?

Dáváme vám 3 tipy pro dětské čtenáře a 3 tipy pro dospělé milovníky knih. K nim přidáváme odkazy do kategorií, kde na prvních místech najdete další vybrané tituly. 

3 tipy pro menší čtenáře:  

 
 
 

 

Podívejte se také, zda si vyberete v kategoriích Beletrie pro děti, kam jsme zařadily vánoční novinku První živý betlém, nebo v Beletrie pro mládež, ve které také nechybí další novinka, a to komiks Dobrodružství svatého Pavla.  

 3 tipy pro velké čtenáře:

 
 
 

 

Další tituly najdete v kategorii Beletrie pro dospělé, např. Jako laň na výšinách. Kdo má rád Svědectví, může se začíst hned do několika inspirujících životních příběhů, většina našich bestsellerů, jako jsou např. Mariino srdce zvítězí nebo pro mládež určený životopis Blahoslavený Carlo Acutis, je právě z této edice.

Hledáte pro sebe nebo vaše blízké duchovní povzbuzení?

Podívejte se, co nabízíme na téma Spiritualita, i zde najdete jednu novinku Neboj se… to se snadno řekne!. V části věnované Bibli a výkladům jsme vybraly takové tituly, které vás vedou k lepšímu porozumění Bible a umožnují učinit si z ní inspiraci pro každodenní modlitbu i běžný život. Ne náhodou je autorkou dvou z nich (Expedice Bible, Adventní kúra pro duši) biblistka Anna Mátiková, sestra z naší pražské komunity. Jako další titul nabízíme také novinku Žalmy v překladu Václava Renče, kterou jsme připravily v dárkovém vydání. 

Doufáme, že už máte vybráno! Teď už jen stačí kliknout a přidat do košíku. Budeme rády, když o této naší „jubilejní oslavě“ dáte vědět i svým přátelům. 

A především děkujeme za vaši podporu a modlitby. I my je potřebujeme!

Jak se modlit s dětmi? Praktické tipy pro každý věk

Modlitba je jedním z nejkrásnějších darů, které můžeme svým dětem do života předat. Zároveň je to i naše povinnost, k níž jsme se zavázali při křtu našich dětí. Přesto si jako rodiče často klademe otázku: Jak vlastně začít? A jak modlitbu přizpůsobit věku dětí, aby pro ně nebyla jen povinností, ale přirozeným rodinným rituálem?

V tomto článku se s vámi podělím o jednoduché a v praxi vyzkoušené tipy z našeho domova, které vás mohou navést k radosti ze společné modlitby – bez tlaku na dokonalost, ale s otevřeným srdcem.

Jak tedy na společnou modlitbu?

Miminka a batolata

Není nic přirozenějšího, jednoduššího a krásnějšího než modlit se s nimi v náručí. Je to období, kdy se modlitba manželů přirozeně promění v rodinnou. Jak děťátko roste, zařaďte krátkou veršovanou modlitbu, modlitbu k andělu strážnému nebo ke křestnímu patronovi.

Můj tip: Já se ráda modlím zpěvem, a tak jsem svým dětem od miminka zpívala jako ukolébavku některou z mariánských písní, které znám od své babičky, nebo i jiné duchovní písně. Za nejkrásnější považuji „Dobrú noc, Maria, přejeme Tobě, Tebe za patronku volíme sobě“. Znáte ji? I vy určitě najdete takovou, která se vám líbí. Navíc tím položíte dětem krásný základ k večerní modlitbě.

Malé děti předškolního věku

Děti kolem 3 let (a mnohé i dříve), které už mluví, obvykle milují písničky a říkanky. Naučte se je společně a veďte jim ruku, aby správně udělaly znamení kříže. Samy se při společné modlitbě postupně naučí základní modlitby, jako je Zdrávas, Maria.

Je to také čas na první obrázkovou Bibli, společné vyprávění o Ježíšově narození a největších příbězích ze Starého zákona.

Malé děti intenzivně prožívají emoce, a tak je velmi dobré vést je při večerní modlitbě ke zhodnocení dne: aby vyjádřily, co prožily, co se jim líbilo, a naopak i to, z čeho jsou smutné nebo co se jim nepovedlo. Postupně si tak děti utvářejí návyk na zpytování svědomí a vděčnost Bohu za každý den.

Tip: Ty nejmenší (3+) přirozeně preferují hezké věci a radosti dne. Dejte jim dostatek času a pomáhejte jim vzpomenout si, co prožily. Jděte jim příkladem a nebojte se zhodnotit nahlas i svůj den.

Školáci (od 6 do 11 let)

Podle mě je to nejkrásnější období pro společnou modlitbu v rodině. Už chápou, co je to modlitba, a zároveň jsou ještě naplno otevření nám rodičům. Dokážou spontánně vyjadřovat díky a prosby a učí se modlit vlastními slovy.

Můžete společně číst Bibli, převyprávět příběhy a klást otázky, nebo naopak na ty jejich odpovídat. Vyrobte jim nebo kupte jejich vlastní růženec a zapojte je do recitování desátků. Nechte je zapálit svíčku a vést rodinnou modlitbu.

Obzvlášť kluci mají rádi modlitbu k archandělu Michaelovi nebo modlitbu Božího bojovníka, kterou znají z pořadu Vlčí doupě (odkaz).

Dobrý Bože, oblékám si dnes Tvoji zbroj. Nasazuji si přilbu spásy. Oblékám si pancíř spravedlnosti. Zapínám si opasek pravdy. Obouvám si obuv evangelia pokoje. Do ruky si beru štít víry, který uhasí všechny ohnivé střely zlého. A beru si také meč Ducha, kterým je Boží Slovo. Co o mně říká Boží slovo? Boží slovo říká, že jsem Tvoje milované dítě. Amen.

Realita: Jako máma tří kluků (10, 9 a 6 let) dobře vím, že ne vždy se modlit chtějí a ne vždy se dokážou soustředit. Nebuďte zklamaní a nevzdávejte to, pokud se u modlitby pošťuchují, pobíhají sem a tam nebo jsou myšlenkami někde jinde. Vytrvejte.

U nás, když už je to pro mě jako rodiče neúnosné, modlitbu zastavím a připomenu, že se modlíme. Pokud vyrušování trvá, odcházím s těmi, kteří se modlit chtějí, do jiné místnosti.

A jak číst s dětmi Bibli? Pro děti jsou důležité ilustrace a zjednodušený jazyk. Sáhněte určitě po Rodinné Bibli, která je pro malé školáky perfektní. Je převyprávěná tak, aby ji zvládli sami přečíst, a u každého příběhu je i krátká modlitba.

Nabízí otázky ke společnému přemýšlení nahlas o tom, jaký je Bůh a jak já můžu naplňovat svým životem Boží plán. Příběhů je 365, ale nemusíte je číst postupně.

Starší školáci (12–15 let)

„Nechtějte sklízet plody za svého života,“ řekl olomoucký arcibiskup Josef Nuzík na pouti rodin na Svatém Hostýně.

Pokud jsme zaseli semínko víry do srdcí našich dětí, je možné, že krásně roste. Ale ještě to není odolná rostlina s hlubokými kořeny. Proto nenechávejme modlitbu na nich, ale vytrvejme v povzbuzování a stále si hledejme čas na společnou modlitbu.

Učme je znát Bibli, hledat v ní jednotlivé knihy a verše, čtěme s nimi a diskutujme. Vysvětlujme Ježíšova podobenství.

Dávejme příklady z našich životů. Veďme je malými krůčky k tomu, že čtení Bible a rozjímání je MODLITBA.

Je dobré být jako rodič připravený na úryvek, který s dětmi chceme číst. I proto máme už několikátým rokem na nočním stolku Evangelium na každý den, které je mým velkým pomocníkem v tom, jak dětem klást otázky, nebo naopak jak jim odpovídat.

Postupně je tak vedeme k modlitbě lectio divina (záložka do Bible) a osobnímu rozjímání a k tomu, že verše, které znají, mohou použít i pro střelnou modlitbu přes den.

Poslouží i tzv. Tísňová volání, rovněž na záložce.

Jaké konkrétní modlitby se doma modlíme my?

Od miminka se s dětmi modlíme základní katolické modlitby: Znamení kříže, Otče náš a Zdrávas, Maria. Děti se je učí přirozeně posloucháním a postupně se zapojují.

Ranní modlitbu se modlíme společně a spojujeme ji s modlitbou před snídaní, máme totiž možnost snídat všichni společně.

Zahajujeme písničkou „Dík, Pane, za to jídlo“ (já se totiž velmi ráda modlím zpěvem, takže vlastně všechny první modlitby s dětmi byly zpívané), pokračujeme modlitbami Otče náš a Zdrávas, Maria.

Poděkujeme za nový den i za jídlo, prosíme o požehnání a na závěr se modlíme Sláva Otci. I když se to zdá dlouhé, myslím, že nám to nezabere víc než dvě minuty, a věřím, že děti si do dospělosti odnesou „návyk“ začít den s Bohem.

Podle možností se modlíme i před obědem a večeří a den zakončujeme večerní modlitbou těsně před spaním. Sejdeme se obvykle v ložnici a necháme svítit jen malé světlo. Naše večerní modlitba je poměrně dlouhá, ale není jen o odříkání všech modliteb. Modlitbu zahajujeme písničkou „Než půjdeme spát“, pokračujeme dětským „Andělíčku, můj strážníčku“, kdy dostávají prostor nejmenší děti.

Pokračujeme zpytováním svědomí. Inspirovali jsme se ignaciánským examenem (pomůckou může být opět záložka), proto děti hledají, co se jim nepovedlo, ale i to, z čeho měly radost. Tady se mnohdy zapovídáme, protože konkrétní situace většinou rozebíráme, vysvětlujeme, proč to bylo nebo nebylo špatně, a větší děti vedeme k tomu, aby uměly hřích správně pojmenovat a aby věděly, proč to bylo špatně.

Jelikož si na Nový rok losujeme patrony a úmysly, za které se chceme po celý rok modlit, přidáváme modlitby Otče náš a Zdrávas, Maria. (Patrony si losujeme na stránkách slovenské Kongregace sester Božího milosrdenství. Ke světci je přiřazen i úmysl, za který se máme po celý rok modlit, stačí i krátkou střelnou modlitbou. Velmi se mi líbí, že takto děti mohou hlouběji poznat různé svaté – po celý rok si o nich povídáme, hledáme zajímavosti z jejich života, slavíme jejich svátek…)

Na závěr se obracíme k archandělu Michaelovi (text opět třeba na záložce).

Během roku přidáváme adventní čtení, společné sledování animovaných biblických příběhů (na výběr třeba v této kategorii), čtení o svatých, mariánské litanie…

Samozřejmě se stává, že už jsou děti unavené a nedaří se jim zklidnit se. Pokud se jim zavírají očka, necháme je usnout. Těm větším při vyrušování vysvětlujeme a připomínáme, proč se modlíme a že Bůh je hoden naší úcty. Ale ano, stává se, že se nedaří, takže modlitbu zkrátíme.

Každá rodina je jiná a každá má svoji modlitební cestu. V naší rodině je to krásné zakončení dne spojené se vzájemným objetím a vděčností jednoho za druhého.

A co růženec?

Ten se s dětmi nemodlíme pravidelně. Modlíme se jej při mariánských svátcích, při cestě autem nebo když se vydáme na pěší pouť. Samozřejmě se jim někdy nechce, ale nenutíme je. Obvykle se přihlásí o recitování jednoho desátku nebo se průběžně připojují a odpojují.

Dobré tipy, jak začít s růžencem s dětmi, jsou už v jiném článku.

Neděle a církevní slavnosti

V neděli ráno si u snídaně rádi přečteme nedělní evangelium, nejlépe i s komentářem, a povzbuzujeme je k diskusi pomocí otázek k textu.

Snažíme se, aby každý měl svoji Bibli před sebou a měl možnost číst i sám. Ty nejmenší vybízíme k prohlížení dětské obrázkové Bible, abychom se mohli věnovat starším dětem. Tipy najdete zase v dalším článku.

Podobně u velkých církevních slavností si povídáme o tom, co a proč slavíme, a snažíme se o to, aby tento den byl v něčem slavnostní – třeba speciální večeří nebo i jídlem v restauraci.

Prožitek z modlitby s dětmi

Soustředit se při společné modlitbě s dětmi bývá velmi náročné, někdy téměř nemožné. Věřím však, že Bůh nám naslouchá.

Mou úlohou při společné modlitbě je především ukazovat dětem, jak se k Bohu obracet a budovat s ním vztah. Ráda jim také připomínám, že se k naší modlitbě připojuje celé nebe a raduje se z každého jejich upřímného slova.

Závěrem

  • Netrapte se, když společná modlitba s dětmi nejde podle vašich představ, provází ji neklid a někdy má daleko k důstojnosti.
  • Důležité je vytrvat a modlit se pravidelně, i když se občas zdá, že jen mechanicky opakujete naučená slova.
  • Radujte se z každého dětského poděkování i upřímného projevu lítosti. A dovolte dětem, aby vás viděly při modlitbě – ať už osobní, nebo společné manželské.
  • Váš příklad jim pomáhá budovat pevné základy víry, ze kterých budou moct čerpat po celý život.
  • A Duch svatý, jehož pečeť přijmou při biřmování, je bude dál posilovat a povede je k hlubšímu vztahu s Bohem.

 

Co o sobě prozrazuje autorka bestsellerů Síla modlitby

Nikdy by mě nenapadlo, že Stormie nebyla věřící od dětství. V jejích knihách o síle přímluvné modlitby lze totiž spatřit hlubokou víru a důvěru v Boha. Než potkala Ježíše, její život připomínal hrůznou cestu temným hvozdem. Z matkou týrané dívenky, která si v dospělosti prošla okultními praktikami, sobeckými vztahy, chtěnými potraty, drogovou a alkoholovou závislostí, pokusy o sebevraždu, pocity méněcennosti a nehodnosti lásky, se stala věrná manželka a starostlivá maminka dvou dětí, jež celý svůj život svěřila do Pánových rukou. Samozřejmě to nebylo ze dne na den, plného uzdravení se jí dostalo až po více než deseti letech. Stormie našla Boha pomocí společenství církve, které ji s láskou přijalo a léta se za ni modlilo. Její vroucí vztah k modlitbě pramení ze zkušenosti působení Boží moci a zakoušení Boží lásky a blízkosti.

Ve své autobiografii Z temnot ke světlu líčí autorka různá těžká a hluboká vnitřní (i psychická) zranění, jež měla za následek nechuť k životu a zoufalství. Kdyby jí Bůh neposlal do cesty křesťanské přátele, kteří ji doprovázeli na její cestě k uzdravení a osvobození, pravděpodobně by si vzala život. Stormie odpověděla na Ježíšovu výzvu k obrácení a přijala ho za svého Pána, v něj vložila všechnu svou důvěru. Aby v ní Bůh mohl působit, musela postupně opustit všechno, co ji v životě brzdilo, dokonce i nejbližší přátele. Byla velmi radikální. Ne každý člověk by to dokázal. S manželem pak založili modlitební skupinku, která funguje dodnes a za ty roky, co schází, vydala mnoho krásných duchovních plodů. Myslím si, že víra Stormie Omartianové je ryzí a upřímná. Brala bych jako výsadu, že nám dává nahlédnout do svého nitra prostřednictvím svých knih, kterých u nás vyšla už celá řada. 

Když zapátráme v paměti, jistě si vzpomeneme alespoň na jednu situaci, kdy jsme o sobě smýšleli podobným způsobem jako Stormie. Nejčastěji to bývá v období dospívání, nebo když něco hodně zkazíme. V autorčiných slovech vidím krásný příklad hodný následování. Kdykoli o sobě budeme pochybovat nebo nepřijímat sebe sama, svěřujme to Ježíši v modlitbě. On je nám vždy nablízku a zjevuje nám pravdu o nás samotných. Uzdravuje „každou nemoc a každou chorobu“, uzdravuje naše myšlenky a naše srdce. On zvítězil nad zlem jednou provždy a neustále nám to dokazuje. 

Autorka tohoto příspěvku je redaktorkou v nakladatelství Paulínky

Z_temnot_ke_svetlu_paulinky_stormie

Svědectví o zralém mateřství a otcovství

Dostalo se k nám do redakce jedno pěkné zamyšlení řeholní sestry nad knihou Vypadlá z hnízda. To nás opět utvrdilo, že tato kniha není určena jen pro ženy-matky, jak by se třeba mohlo zdát.

 Vypadlá z hnízda aneb „Rozšiř stan svého srdce“ (Iz 54,2)

Když jsem otevírala tuto knihu, abych původně jen nahlédla, o čem je, netušila jsem, že mě strhne natolik, že ji jedním dechem přečtu za jednu cestu vlakem. Nemohla jsem se od ní odrhnout.

Autorka Clotilde Noël nám vypráví svou zkušenost s procesem adopce holčičky s Downovým syndromem poté, co měli s manželem už šest dětí. Nenutí nás, abychom dělali totéž, ani nemotivuje k obdivu. Je to ryze osobní, svěží a dynamické vyprávění o lidském srdci, které je uhnětené do Boží podoby, tedy široké a přijímající. Nezastaví se před žádnou překážkou, dokud milovaného a vytouženého človíčka nezíská, stejně jako náš Bůh. Je to svědectví o zralém mateřství a otcovství, nejen o tom tělesném, které je povoláno, aby přijímalo život a hojilo rány.

Svědectví o ženě, jež odpovídá na Boží pozvání přijmout do svého domácího hnízda človíčka s hendikepem, které je tak překvapující a jiné než ostatní. O ženě a muži, kteří si dovolí, nikoli okázale, udělat něco jiného, než je standard. O člověku, na kterém se uskutečnilo pozvání z 54. kapitoly proroka Izaiáše: „Rozšiř stan svého srdce“.

Jana Svobodová FMA

 

Rozšiř stan svého srdce

Den Země a modlitba u jídla

Den Země je svátek, který se každoročně slaví 22. dubna po celém světě. Jeho cílem je podpořit environmentální ochranu a udržitelnost rozvoje. Země nám byla svěřena do péče jako Boží dar a naše generace ji má chránit pro ty následující.

Papež František v roce 2015 vydal encykliku Laudato si’ (Buď chválen), která se zabývá ekologickými otázkami a přináší nové myšlenky a důležité aktuální výzvy týkající se ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.

Adresáty této encykliky nebyli jen věřící, ale všichni lidé, kteří si váží naší planety a chtějí se podílet na její ochraně. Pokud mezi ně patříte, ale ještě jste si knihu nepřečetli, nabízíme vám ji ke stažení zdarma jako e-book, nebo si ji můžete zakoupit v našem e-shopu.

lAUDATO SI encyklika paulinky.cz

Chtěly jsme pro vás z encykliky vybrat nějaký "burcující" text. Nakonec jsme vybraly tak obyčejnou věc, jako je modlitba vděčnosti za dar jídla.

  1. Aktuální situace světa „vzbuzuje pocit nestability a nejistoty, který zas plodí formy kolektivního egoismu“. Když se lidská osoba vztahuje pouze k sobě samé a izoluje se ve svém vědomí, jen roste v nenasytnosti. Čím více se vyprazdňuje srdce člověka, tím více potřebuje kupovat, vlastnit a konzumovat věci. Zdá se, že v této souvislosti nemá skutečnost žádné meze. (…)  
  1. Mluvíme o postoji srdce, které všechno prožívá s pokojnou pozorností, které dovede být u někoho plně přítomné, aniž by přemýšlelo o tom, co bude následovat, které se odevzdává každé chvíli jako božskému daru, jenž se má prožívat naplno. Ježíš nás tomuto postoji učil, když nás vybízel hledět na polní lilie a na nebeské ptáky nebo když „pohlédl s láskou“ na hledajícího člověka (srov. Mk 10,21). On opravdu uměl být naplno přítomen u každé lidské bytosti a před každým stvořením, a tak nám ukázal cestu k překonávání chorobné úzkosti, která nás činí povrchními, agresivními a bezuzdnými konzumenty.  
  1. Projevem tohoto postoje je schopnost zastavit se a děkovat Bohu před jídlem a po jídle. Navrhuji věřícím, aby se navrátili k tomuto cennému zvyku a hluboce ho prožívali. Chvíle dobrořečení – byť i velmi krátká – nám připomíná naši životní závislost na Bohu, umocňuje v nás smysl pro vděčnost za dary stvoření, je projevem vděčnosti vůči těm, kdo nám svou prací poskytují tato dobra, a upevňuje solidaritu s těmi nejpotřebnějšími.
Dopis z Mírova

Toto je dopis, který nám nedávno dorazil z Věznice Mírov. Ukazuje, že Bůh může být nalezen a vnímán v každém z nás, bez ohledu na to, kde se nacházíme a v jakých životních okolnostech žijeme.

Gregory Boyle: Kérky na srdci – recenze od pana R. (redakce zná celé jeho jméno, pravidelně si u nás knihy „objednává“)

V Bohu a s Bohem uvnitř nás se rodíme každý. Nemáme-li to štěstí a spočineme v dysfunkční rodině, je Bůh v nás potlačen do pozadí. Cesta našeho života pak nabere nesprávný směr. Ti, kdo v Los Angeles neměli to štěstí láskyplného zázemí, často končí v jednom z mnoha gangů, v jejichž počtu drží „město andělů“ celosvětový primát. Stávají se vyvrženci společnosti a na své další cestě jen bloudí a tápají.

Boží světlo si ale umí najít cestičku i do těch nejtemnějších zákoutí… A zazářilo skrze jezuitského kněze Gregoryho Boyla, jenž pro takové lidi založil pomocný program Homeboy Industries.

Kniha je přehlídkou mnoha silných příběhů členů gangů, kteří našli správnou cestu, byť ne každá ústí ve svém závěru ve šťastný konec.

Otec Gregory Boyle svým čtenářům barvitě zprostředkovává autentické prožití nejednoho osudu chlapců z podsvětí gangů. Knihu ocení široké spektrum čtenářů, nejen pracovníci v sociálních službách a pedagogové.

Pokud v lidech panují předsudky a tendence k automatickému škatulkování, pak tato kniha nejlépe vystihuje, že to není přístup, který si Bůh přeje, ale že projev sounáležitosti je tím nejvhodnějším lékem. My lidé k sobě totiž patříme: bez ohledu na náboženské vyznání, rasu a společenského postavení.

Soucit, láska, solidarita – tudy vede cesta k probuzení a rozvíjení Boha v každém zbloudilci na cestě jeho života…

Na Mírově 12. 9. 2022                          

 

kerky recenze  z mirova

Rozhovor s autorem Křížové cesty nejen za Ukrajinu

Podařilo se nám zastihnout on-line autora Křížové cesty nejen za Ukrajinu otce Mychajla Ivanjaka a položit mu několik otázek. Pokud jste pozorní, jistě si všimnete, že na přiložené fotografii drží v ruce již naše české vydání. Fotografie je z komunity bratří paulínů ve Lvově, kam jsme několik českých výtisků zaslali. Naši bratři původní text vydali a sami nás na něj upozornili. Otec Mychajlo byl zrovna u bratří na návštěvě, když jsme s ním komunikovaly my z Prahy. 

***

Můžete se českým čtenářům trochu představit?

Jmenuji se Mychajlo Ivanjak. Pocházím ze západní Ukrajiny, z malebného pohoří Karpat. Jako dítě jsem zažil rozpad SSSR a obnovení ukrajinské nezávislosti. Slýchal jsem mnoho o podzemním životě ukrajinské řeckokatolické církve, o statečných mučednících pro víru, což mělo vliv na mé povolání. Již více než 20 let jsem redemptoristou, knězem misionářem.

V den napadení Ukrajiny Ruskem – 24. února 2022 – jsem byl zrovna v klášteře u chrámu Narození Panny Marie v Černihivu. Toto město leží na severu Ukrajiny, blízko hranic Ruska a Běloruska: ruská vojska touto oblastí procházela, když chtěla obsadit Kyjev. Město i okolí bylo silně bombardováno letadly. Byla to hrůza. V našem klášteře jsme měli sklep, kde se schovávaly děti a ženy, prakticky jsme tam žili až do dubna. Některým se podařilo utéct do různých evropských zemí, někteří tam s námi zůstali.

Byli jsme v obležení, bylo to těžké s dodávkami potravin, lidé neměli světlo ani teplo. Nejvíce nás ovšem znepokojovalo neustálé letecké bombardování, zejména v noci a v podvečer. Až před Velikonocemi se ruská vojska z okolí stáhla; samotné město se ubránilo. A pak jsme teprve byli svědky neskutečných hrůz, kterých se ruští vojáci dopustili při mučení civilistů v okolí. Nyní se Černihiv pomalu zotavuje. Válečné události tu ale zanechaly stopu na dlouhé generace. A válka trvá dál, rakety stále létají…

Jak vznikl text křížové cesty?

Křížovou cestu jsem napsal jedné březnové noci do mobilu. Slyšel jsem, jak se náš klášter otřásá dalším bombardováním.

Modlit se a zapisovat slova modlitby křížové cesty se mi v té chvíli stalo velkou vnitřní posilou, protože pro mne bylo velmi těžké dívat se na utrpení lidí, především dětí, a slyšet všudypřítomný pláč… Kam člověk dohlédl, viděl jen rozbité domy a pobíhající osamělá zvířata, která marně hledala ochranu.

Jak se proměnila Vaše kněžská služba za války?

V klášteře nás bylo v tu chvíli pět bratří redemptoristů. Vzhledem k tomu, že ve městě byl zničen rozvod vody, rozváželi jsme přeživším vodu. Lidem, kteří u nás zůstali, jsme poskytli duchovní a psychologickou podporu, také jsme jim vařili jídlo, pekli chléb a rozváželi potraviny po městě.

Máte nyní kontakt s věřícími, kteří museli opustit své rodiště?

V listopadu 2022 jsem na čas odjel za našimi krajany-uprchlíky na Island. Jsou sice v bezpečí, ale cítí smutek, protože museli opustit rodný dům, všechno, co měli, co vytvořili, a s malým kufříkem odejít ze svých domovů v Buči, Hostomelu, Chersonu, Mariupolu, Berďansku a v dalších ukrajinských městech. Jsou to rozbité rodiny… děti, které velmi touží po návratu domů.  Slavili jsme společně Vánoce, setkávali jsme se a modlili. Teď už jsem zase zpět na Ukrajině.

Při modlitbě Vaší křížové cesty mě nejvíce oslovilo 11. zastavení s prosbou, aby v srdcích napadeného národa zvítězila láska Kristova, a ne nenávist. To je zkušenost, jež se v různé míře týká kohokoli: každý si v sobě neseme nějakou spravedlivou bolest a nenávist vůči agresorovi, který však v případě národa dostává kolektivní tvář (i tohle známe z našich dějin). Kromě modlitby, máte k tomu ještě nějaký jiný komentář?

Mohu odpovědět slovy našeho zesnulého patriarchy Lubomyra Huzara († 2017):

„My tu dnes máme agresora – Rusko. Nebude snadné mu odpustit, protože se odmítá omluvit. Dnes se cítí být v právu, označuje nás za zločince, šílence a podobně. Přesto si však myslím, že s Boží pomocí nastane doba, kdy zdravé jádro ruského národa pozdvihne hlas a řekne: Dost!“ (z promluvy Vánoční svátky o míru a odpuštění, 2015).

A já k tomu dodávám slova apoštola Pavla z listu Římanům, že je stále třeba usilovat o toto: „Nedopusť, aby tě zlo přemohlo, nýbrž přemáhej zlo dobrem“ (Řím 12,21).

Chcete něco vzkázat českým čtenářům, kteří se budou sami nebo ve farnostech modlit Vašimi slovy tuto křížovou cestu?

Moc děkuji obyvatelům České republiky za bratrskou pomoc Ukrajincům. Za vaše dobro a milosrdenství těm, kteří u vás našli útočiště, za vaši humanitární a vojenskou pomoc. Vaše milosrdenství se navždy zapsalo do našich srdcí.

Modlím se za vás!
Kéž přijde den vítězství nad zlem! Svoboda je ten největší dar, je drahá, ale budeme za ni bojovat až do konce!
Bůh nám všem pomáhej!
o. Mychajlo

mychajlo s ceskym vydanim

Ovládací prvky výpisu

53 položek celkem