Postranní panel
22.07.2021

17. neděle v mezidobí (cyklus B)

17. neděle v mezidobí (cyklus B)
Aleluja. Veliký prorok povstal mezi námi, Bůh navštívil svůj lid. Aleluja.

Ježíš odešel na druhou stranu Galilejského neboli Tiberiadského moře. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která konal na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky. Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, jak k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se ti lidé najedli?“ To však řekl, aby ho zkoušel, protože sám dobře věděl, co chce udělat. Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů chleba jim nestačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“ Jeden z jeho učedníků – Ondřej, bratr Šimona Petra – mu řekl: „Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co to je pro tolik lidí?“ Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí!“ Bylo pak na tom místě mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. Potom Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se najedli, řekl učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“ Sebrali je tedy a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po jídle zbyly z pěti ječných chlebů. Když lidé viděli znamení, které udělal, říkali: „To je jistě ten Prorok, který má přijít na svět!“ Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho prohlásili za krále. Proto se zase odebral na horu, úplně sám. (Jan 6,1-15)

Ježíš žádal po apoštolech, aby činili to, o čem měl sám jasno v poslušnosti vůči Otcově vůli. Ve skutečnosti je to ale Ježíš, který žehná a láme chleby, dokud nenasytí všechen lid. Pět chlebů a dvě ryby však nabízejí jeho učedníci. A Ježíš to chtěl právě takto: místo aby rozpustili zástup, měli dát k dispozici to málo, co měli. A potom další gesto: zbylé kousky chleba, které lámaly svaté a ctihodné ruce Pána, procházejí nuznýma rukama učedníků, kteří je rozdávají lidem. Činí to také spolu s Ježíšem a dávají jíst spolu s ním. Je zřejmé, že tento zázrak nemá jenom utišit hlad jediného dne, nýbrž je znamením toho, co Kristus zamýšlí vykonat pro spásu celého lidstva darováním svého těla a své krve (srov. Jan 6,48-58). Přesto je však vždycky zapotřebí, abychom učinili ona tato drobná gesta: nabídli trochu chleba a ryb, které máme, obdrželi z Ježíšových rukou lámaný chléb a rozdali jej druhým.

Z homilie papeže Františka při mši svaté, 26. 5. 2016

(Převzato z publikace Evangelium na každý den.)

Zpět na E-neděle

 
Nahoru