15. neděle v mezidobí (cyklus B)

(Ježíš) zavolal svých Dvanáct, začal je posílat po dvou a dával jim moc nad nečistými duchy. Nařídil jim, aby si na cestu nic nebrali, jen hůl: ani chléb, ani mošnu, ani peníze do opasku, jen opánky na nohy, ani aby si neoblékali dvoje šaty. Řekl jim: „Když přijdete někam do domu, zůstávejte tam, dokud se odtamtud nevydáte zase dál. Když vás však na některém místě nepřijmou a nebudou vás chtít slyšet, při odchodu odtamtud si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“ Vydali se tedy na cesty a hlásali, že je třeba se obrátit. Vyháněli mnoho zlých duchů, pomazávali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je. (Mk 6,7-13)

Ježíš je neposílá jako mocné, jako majitele, představené, nositele zákonů a norem. Ukazuje jim naopak, že křesťan jde zkrátka přetvářet srdce. A jeho srdce pak pomáhá přetvářet to naše – učit se žít jinak, podle jiného zákona a jiné normy. Je to přechod od logiky egoismu, uzavřenosti, konfliktu, rozdělení a nadřazenosti k logice života, štědrosti a lásky. Od logiky ovládání, útisku a manipulace k logice vlídnosti, přijetí a opatrování.

Z homilie papeže Františka při mši svaté, 12. 7. 2015

(Převzato z publikace Evangelium na každý den.)