Postranní panel
23.07.2020

17. neděle v mezidobí (cyklus A)

17. neděle v mezidobí (cyklus A)
Aleluja. Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tajemství Božího království odhalil maličkým. Aleluja.

Ježíš řekl zástupům: „Nebeské království je podobné pokladu ukrytému v poli. Když ho člověk najde, zakryje ho a s radostí nad ním jde, prodá všechno, co má, a to pole koupí. Nebeské království je také podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. A když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji. Dále je nebeské království podobné síti, která se spustí do moře a zahrne všechno možné. Když je plná, (rybáři) ji vytáhnou na břeh, posadí se, co je dobré, vyberou do nádob, co však za nic nestojí, vyhodí. Tak to bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. Rozuměli jste tomu všemu?“ Odpověděli: „Ano.“ A on jim řekl: „Proto každý učitel Zákona, který se stal učedníkem nebeského království, je jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré.“

(Mt 13,44-52)

Tématem dnešní perikopy je opět Boží království a svým způsobem navazuje na evangelium předchozí neděle, kdy jsme rozjímali podobenství o pleveli na poli plném pšenice. Řekli jsme, že plevel nezasel hospodář – Bůh, ale nepřítel a že bude na poli spolu s pšenicí až do dne žně. Měli bychom být proto velmi ostražití vůči všem, kdo by chtěli zde na zemi udělat takový pořádek, který by nastolil Boží království.
Ježíš se snaží znovu nás oslovit. Boží království musíme hledat. V poli plném plevele totiž není moc vidět. Je skryté. Dnešní podobenství je prodloužením Kristových slov „hledejte, a naleznete“ (Mt 7,7). Kromě toho, že je třeba Boží království hledat – a zde myslíme hledání Boha, vztahu s ním, hledání každodenních cest za Kristem –, je také třeba, abychom se něčeho vzdali, až ho objevíme. Slovy podobenství Pán říká, že ten, kdo najde Boží království, se z radosti vzdá všeho, co má. A nejvíce lpíme sami na sobě. Na svých názorech a představách. Obecně tento jev označujeme slovem egoismus. Svévole. Ochota a potřeba dělat všechno bez ohledu na okolnosti jen podle sebe a pro sebe. Kdo najde Boží království, vzdává se všeho. Aby získal Boží království, musí je vyměnit za vše, co má. Každý se proto upřímně zamysleme, na čem nám nejvíc záleží. Jinak řečeno, co je tou směnnou hodnotou, za niž získáme Boží království?
Třetí podobenství dnešní neděle říká překvapivou věc. Až teprve při výlovu (žni, návratu Krista) bude posouzeno, kdo je kdo z oněch hledačů Božího království. Kdo dal vše, na čem ulpíval, a zejména, co skutečně hledal. Všem byly nabídnuty perly a poklad a na všechny by se také dostalo. Ne všichni však byli ochotni udělat zmíněný směnný obchod. Nechtěli dát vše, nedokázali se vzdát svého největšího bohatství.
Kdo hledal a našel Boží království, ale přesto v něm převážila touha po uplatnění sebe sama, svých vlastních postojů a představ, bude nakonec ze sítě vyhozen bez perel i bez pokladu. Každý z nás už nyní rozhoduje o tom, kde se při výlovu ocitne. Vzdát se svého pokladu je bolestné, zároveň je to ale jediná možnost, jak se zbavit braku a získat místo něho Boží nekonečnost.

Autorem tohoto zamyšlení je trvalý jáhen Ing. Martin Lejsal.

Zpět na E-neděle

 
Nahoru