Postranní panel
06.02.2020

5. neděle v mezidobí (cyklus A)

5. neděle v mezidobí (cyklus A)
Aleluja. Já jsem světlo světa, praví Pán, kdo mě následuje, bude mít světlo života. Aleluja.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Vy jste sůl země. Jestliže však sůl ztratí chuť, čím bude osolena? K ničemu se už nehodí, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže se skrýt město položené na hoře. A když se svítilna rozsvítí, nestaví se pod nádobu, ale na podstavec, takže svítí všem v domě. Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.“

(Mt 5,13-16)

Abychom pochopili, v jakém slova smyslu mají být Kristovi učedníci solí země a světlem světa, je nutné zasadit dnešní evangelium do jeho dějinného kontextu. Tato slova Kristus pronesl v rámci tzv. horského kázání a jsou umístěna těsně za blahoslavenstvími. Blahoslavení chudí duchem, plačící, tiší, toužící po spravedlnosti, milosrdní, čistého srdce, působící pokoj a trpící pronásledování pro Krista. A na závěr výzva – radujte se a jásejte, když žijete takové životy, neboť hojná je vaše odměna v nebesích (srov. Mt 5,1-12).
Cílem člověka, který žije v současném světě – a myslím, že v historii tomu tak bylo vždycky –, je usilovat o pohodlí, úspěch a bohatství. A podřídit tomu všechno ostatní. Mnohdy i své ideály a morální hodnoty. Nikdo nechce dobrovolně trpět a být nešťastný, a snažíme se tomu velkým obloukem vyhnout.
A právě v tom spočívá slanost a světlo učedníků Krista. Dnešní svět pokládá za nejvyšší hodnotu lidský život. Můj vlastní život. Štěstí a pohodu. Nicméně pro Kristovy učedníky je nejvyšší hodnotou Ježíš sám. A věčné společenství s ním v nebi. Pro víru v tuto budoucnost je Ježíšův učedník ochoten ledacos obětovat: dočasné pohodlí i hmotné zabezpečení. Nikdy ale vlastní duši! A to pochopitelně přináší problémy a útoky. Primárně od ďábla skrze lidi.
Kdo je tedy solí a světlem? Ten, kdo v naději na lepší pokračování života nesleví ze své věrnosti Kristu, ba naopak – s hlubokou radostí (není myšleno umělohmotné keep smiling) očekává budoucnost, která je plně v rukou Božích.
Takto prožívané ústrky a nepříjemnosti, jež vyplývají z věrnosti Bohu, jsou solí. Dávají světu ochutnat něco ze vztahu s Bohem, kterého nevidí, a jsou pro ně světlem k jedinému Zdroji takového života. Světlem, které neukazuje k věcem pozemským, ale JINAM.

Autorem tohoto zamyšlení je trvalý jáhen Ing. Martin Lejsal.

Zpět na E-neděle

 
Nahoru