Postranní panel

4. neděle velikonoční (cyklus C)

09.05.2019
4. neděle velikonoční (cyklus C)
Aleluja. Já jsem dobrý pastýř, praví Pán, znám svoje ovce a moje ovce znají mne. Aleluja

Ježíš řekl: „Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou. Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou. Můj otec, který mi je dal, je větší než všichni a z Otcových rukou je nemůže vyrvat nikdo. Já a Otec jedno jsme.“

(Jan 10,27-30)

 

Být v dnešním světě označen za ovci není příliš pozitivní. Ovce jsou stádovité, slepě následují svého vůdce a vůbec – o nějaké samostatnosti zde nemůže být ani řeč. Ovce, o kterých mluví Kristus, jsou ovšem jiné.
Řecké slovo „slyší můj hlas“ neznamená jen, že něco slyší ani ledajaký hlas. Slyšet se dá přeložit i jako poslouchat, rozpoznávat. Ano, rozpoznávat. Nejde tedy o nějakého pasivního posluchače, nýbrž o aktivně naslouchajícího jedince, který ze všech sil usiluje o to, aby rozeznal hlas svého pastýře.
hlas, který slyší, znamená v řečtině rovněž nářek a pláč. Pastýř, který naříká a pláče? Ano. Byl jsem nemocný, a navštívili jste mě.  Měl jsem hlad, a dali jste mi najíst. Byl jsem nahý, a oblékli jste mě. Byl jsem ve vězení, a navštívili jste mě. Ve všech trpících, ubohých a nešťastných Pastýř volá, naříká, pláče a touží po pomoci.
Kristova ovce není tupé zvíře, které nepřemýšlí a nerozhoduje se samostatně. Naopak. Vnímá množství hlasů, které kolem ní znějí a vábí ji a snaží se získat si její pozornost. Ale ve vší té změti a chaosu rozpoznává hlas trpících, v němž poznává svého Pastýře. A trpící za tímto hlasem jdou, aby utišili nářek a pláč.
Řecký text dále pokračuje a říká – také já jim dám život, věčný život. Pokud dá Kristus život svým ovečkám, znamená to, že nejprve ony předtím daly svůj život jemu právě v těch naříkajících a plačících. A právě tím je život ovcí v naprostém bezpečí. Daly svůj život Kristu v trpících, rády svůj život daly právě jim – těm, ve kterých rozpoznaly svého Pána. A díky tomu prožívají pokoj. Nemusejí se bát vlků, kteří by je chtěli zahubit. Jsou v Božích rukou. Naopak ten, kdo se obává o svůj život, jej má nejspíš stále ve svých rukou; nedal jej totiž těm, kteří ho potřebují.

Autorem tohoto zamyšlení je trvalý jáhen Ing. Martin Lejsal.

Ke stažení:
4. neděle velikonoční (cyklus C) (36 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Nemarněte čas zbytečným fantazírováním, protože ze zbytečných fantazií pramení zbytečná slova. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru