Postranní panel

8. neděle v mezidobí (C)

28.02.2019

Ježíš řekl učedníkům přirovnání: „Může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy? Není žák nad učitele; když se dokonale vyučí, bude jako jeho učitel. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Jak můžeš říkat svému bratru: ‚Bratře, dovol, ať ti vyndám z oka třískuʻ, a sám nevidíš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra. Není dobrý strom, který dává špatné ovoce, ani zase špatný strom, který dává dobré ovoce. Každý strom se pozná po vlastním ovoci. Z trní nesbírají fíky ani z bodláčí nesklízejí hrozny. Dobrý člověk vydává z dobré pokladnice svého srdce dobro, ale zlý ze zlého vydává zlo. Jeho ústa mluví to, čím (přetéká) srdce.“

(Lk 6,39-45)

Kristova slova o třísce a trámu jsou jedny z nejznámějších v evangeliu. Jejich podstatou ale nejsou kdejaká smetí v očích, nýbrž varování, aby oba slepci nepadli do jámy. Ten s třískou i ten, který se domnívá, že je zdravý a vidí, může zahynout.
Třískař možná ani neví, že jeho zrak – život je nějak postižen a deformován. Netuší, že potřebuje záchranu. Zato trámař ví zcela jistě, čeho je třeba, a je docela dobře možné, že má i pravdu. Když ale třískař vidí, s jakým břevnem se k němu blíží s nabídkou pomoci, je naprosto pochopitelné, že se dá na útěk. Pokud zůstane a podrobí se rizikové operaci, riskuje pád do hlubin spolu s podivným lékařem.
Kristus také říká, že strom se pozná po ovoci. Pokud lidé odcházejí ve velkém z církve – a je to realita posledních let v celém západním světě – pak je možné, že před ní, před lékařem, prostě utíkají kvůli břevnu (břevnům), které (která) má (máme) v očích. Nechtějí léčbu od někoho, kdo je sám nemocný. Nakažený chřipkou se pochopitelně nenechá léčit od nakaženého leprou.
Zdá se, že Bůh pro svou nevěstu v současné době dělá, co je třeba. Chce ji uzdravit. Snad leží na jednotce intenzivní péče, napojená na nejrůznější hadičky a přístroje s podporou dýchání, a kdo ví, jestli nebude třeba uvést ji do umělého spánku, aby se na minimum utlumily tělesné aktivity a ona se mohla snáze uzdravit.
Jen doufám, že všechnu péči a léčbu neukončí a neodejde na revers v přesvědčení, že to není tak hrozné. Protože na jejím uzdravení závisí ti, kdo pobíhají všude okolo a domnívají se, že jsou zdraví. A protože jako církev jsme jedno tělo, i když různé údy, a máme odpovědnost jeden za druhého, nejen některé za ostatní, musejí všechny údy, které vidí nebezpečí, volat na ty zbývající, že je třeba udělat vše pro záchranu celého těla. I s rizikem, že budou přehlíženi. Před Bohem nakonec neseme odpovědnost každý z nás.

 Autorem tohoto zamyšlení je trvalý jáhen Ing. Martin Lejsal.

Ke stažení:
8. neděle v mezidobí (C) (JPEG, 19 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Nemarněte čas zbytečným fantazírováním, protože ze zbytečných fantazií pramení zbytečná slova. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru