Postranní panel

3. neděle v mezidobí (C)

24.01.2019
3. neděle v mezidobí (C)

Už mnoho (lidí) se pokusilo sepsat vypravování o událostech, které se dovršily mezi námi, jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. A tak, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl jsem se i já, že to pro tebe, vážený Teofile, uspořádaně vypíšu, aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsi byl vyučen. Když se Ježíš vrátil v síle Ducha do Galileje, pověst o něm se roznesla po celém kraji. Učil v jejich synagogách a všichni ho velmi chválili. (Ježíš) přišel do Nazareta, kde vyrostl, a jak měl ve zvyku, šel v sobotu do synagogy. Povstal, aby předčítal (z Písma). Podali mu knihu proroka Izaiáše. Otevřel ji a nalezl místo, kde stálo: „Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně.“ Pak zavřel knihu, vrátil ji služebníkovi a usedl. A všichni v synagoze na něho upřeně hleděli. Začal k nim mluvit: „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“

 (Lk 1,1-4; 4,14-21)

Dnešní evangelium vypráví o nejkratším kázání, jaké kdo v historii vyslovil. Jedna jediná věta. No řekněte, stačilo by vám to v neděli? A přesto způsobilo takové pozdvižení, jaké do té doby Nazaret ještě nezažil. Jak se asi těšila Panna Maria a jeho příbuzní na jeho promluvu? Jistě byli pyšní, jaké cti se Ježíši dostalo, že mohl číst ze svitku a pronést řeč. A on tuto skvělou příležitost nevyužil. Jaká škoda.

Kolik toho o své víře namluvíme a navykládáme? Kolik křesťanských knih se celosvětově tiskne? A svět jako by se propadal stále hlouběji a prožíval stále silnější neschopnost to změnit. První křesťané neměli knihtisk, internet ani možnost natáčet filmy, a přesto se evangelium za první generace dostalo do všech koutů Římské říše. Čím to bylo? Dělali něco jinak?

Možná konali pouze to co Kristus. Vrátil se k lidem „v síle Ducha“. A ten Duch s lidmi dělal zázraky bez ohledu na to, kolik toho Ježíš řekl. On totiž především konal. Jeho činy, vykonané v síle Ducha, přitahovaly mnoho lidí a pak třeba jen pár pronesených slov dokázalo zapůsobit.

Kde vzal tu sílu Ducha? Pokud se domníváte, že při křtu (a dodali bychom – my i při biřmování), máte částečně pravdu. Tehdy na něho viditelně Duch Svatý sestoupil. Ten samý Duch ho ale vedl následně na poušť, kde čelil pokušením ďábla, aby se vzdal své bezvýhradné důvěry v Boha a pomohl si sám, pokud je ovšem Synem Božím. Ježíš těmto pokušením odolal a ve všem se plně spolehl na svého Otce. O slovo se hlásící potřeby si nenaplnil vlastní mocí a silou. Zcela se zřekl sám sebe a do tohoto vyprázdněného prostoru mohl vstoupit Duch Svatý. Když prošel tímto „peklem“, v síle Ducha se vrátil k lidem. A dílo, ke kterému přišel mezi nás, se rozjelo na plné obrátky. Bez marketingu, PR, reklamních spotů a kdo ví čeho všeho ještě.

Nepotřebujeme něco podobného? Ano – řeknete –, potřebujeme. Pak se ale nedivme, pokud i nás Duch vede a povede na poušť, protože cílem toho všeho je, abychom byli naplněni jeho silou a mocí. Duch není sadistou, libujícím si v našich utrpeních nebo zkouškách, ale je naším vychovatelem k plnosti Kristově.

Nezapomeňme tedy, že až přijdou zkoušky a pokušení, dělá Duch Svatý pro nás i pro církev víc, než kdyby přemluvil Billa Gatese, aby sponzoroval naše celosvětové misijní aktivity slovem, papírem i filmem. Pokud totiž ve zkouškách skrze Krista obstojíme, síla Ducha nás naplní natolik, že naše dnešnímu světu nepochopitelné skutky budou lákat ty, kdo jsou povoláni ke spáse. A pak už nebude třeba příliš mluvit. Lidé sami budou toužit znát toho, kdo nám tu sílu dává.

Autorem tohoto zamyšlení je trvalý jáhen Ing. Martin Lejsal.

Ke stažení:
3. neděle v mezidobí (C) (36 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Nemarněte čas zbytečným fantazírováním, protože ze zbytečných fantazií pramení zbytečná slova. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru