Postranní panel

29. neděle v mezidobí (B)

18.10.2018
29. neděle v mezidobí (B)

K Ježíšovi přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan a řekli mu: „Mistře, rádi bychom, kdybys nám splnil, oč tě požádáme.“ Odpověděl jim: „Co chcete, abych pro vás udělal?“ Řekli mu: „Dej, ať v tvé slávě zasedneme jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“ Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, co chcete. Můžete pít kalich, který já piji, nebo dát se ponořit v křest, ve který já budu ponořen?“ Oni mu odpověděli: „Můžeme!“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, pít budete, a v křest, ve který já budu ponořen, ponořeni budete. Ale posadit po mé pravici nebo levici není má věc, nýbrž je pro ty, kterým je to připraveno.“ Když to slyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na Jakuba a Jana. Ježíš si je zavolal a řekl jim: „Víte, že ti, kdo se pokládají za panovníky, tvrdě vládnou národům a velmoži dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.“

 (Mk 10,35-45)

Dnešní evangelium můžeme rozjímat z mnoha pohledů. Je o kariéristech? Ano, do jisté míry. Nebo o závistivcích, kteří nebyli dostatečně rychlí? Také by se to tak dalo říci. Možná nás ale toto evangelium uvádí ještě do jiného problému, který není na první pohled tak zřejmý. 

Jakub a Jan, stejně jako ostatní Kristovi posluchači, znali jeho slova – „proste, a dostanete“. A tak když se blížili k Jeruzalému a oni z Krista cítili, že nastává něco velikého (tentokrát bude Ježíš v Jeruzalémě ukřižován), snad dokonce vyhlášení jeho království, nelenili a předstoupili před něho s prosbou. Snažili se udělat vše pro to, aby si zajistili významné místo v novém uspořádání společnosti. Věřili, že se jejich Mistr stane co nevidět králem Izraele. Celý život poctivě a tvrdě pracovali. Byli chudí a sotva svým rybolovem uživili své rodiny. Lze pochopit jejich touhu mít se lépe.

Kristus jejich žádost ani neodmítá, ani neschvaluje. Pouze jim ukazuje, že nechápou, jakým způsobem Bůh plní prosby, se kterými se k němu obracíme. Většinou to nebývá pouhým lusknutím prstu, ale žadatele zároveň a především uvádí na cestu přípravy k jejich přijetí. Přípravou je pití Kristova kalicha a ponoření v jeho křest. To se však neuskutečňuje pouhým přijímáním eucharistie či křtem v batolecím nebo dospělém věku. Ponořovat se do Ježíšova křtu a pít jeho kalich je každodenní účast na jeho údělu, kterým je setrvávání v postoji otroka, tedy služebníka všech, vydaného a všem. 

Zkusme tedy odpustit Jakubovi a Janovi, že se chtěli hmotně zajistit. Zkusme odpustit těm, kdo jim se zaťatými zuby záviděli. Pohlédněme raději do svého srdce a uvědomme si, co si my sami ve skutečnosti přejeme. Přijměme Kristova slova o tom, že mnohem důležitější je každodenní cesta našeho života, která nás na splnění našich proseb připravuje. Pak teprve můžeme trpělivě a s pokorou očekávat, jsme-li připraveni nechat se obdarovat tím, co je pro nás připraveno.

 Autorem tohoto zamyšlení je trvalý jáhen Ing. Martin Lejsal

Ke stažení:
29. neděle v mezidobí (B) (32 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Kdybychom „odkryli“ Boha v celé božskosti jeho smýšlení a jeho vůle na zemi, zemřeli bychom. — K. P. Vosen (Podle srdce tvého)
Nahoru