Postranní panel

28. neděle v mezidobí (B)

11.10.2018
28. neděle v mezidobí (B)

Když se (Ježíš) vydával na cestu, přiběhl nějaký (člověk), poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?“ Ježíš mu odpověděl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh. Znáš přikázání: ‚Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i matku!‘“ On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí.“ Ježíš na něho pohlédl s láskou a řekl mu: „Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“ On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku. Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ Učedníci užasli nad jeho slovy. Ježíš jim však znovu řekl: „Děti, jak je těžké vejít do Božího království! Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“ Oni užasli ještě víc a říkali si mezi sebou: „Kdo tedy může být spasen?“ Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždyť u Boha je možné všechno.“ Tu mu řekl Petr: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou.“ Ježíš odpověděl: „Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy, bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný. A tak mnozí první budou posledními a poslední prvními.“

 (Mk 10,17-30)

Dnešní evangelium bychom mohli chápat jako ideologické podhoubí v boji proti bohatství a bohatým lidem či majetku církve. Selským rozumem asi chápete, jaký je to nesmysl. V textu totiž vůbec nejde o bohatství, ale o věčný život a možnost jeho získání.

Pokud to vezmeme odzadu, říká nám Kristus, že vejít do Božího království je nejen těžké, ale pro člověka nemožné. Smiřme se s tím, že pokud by to záviselo na nás, neuvidíme z nebe ani paprsek. Jak je to možné?

Všimněme si, že Ježíš jmenoval bohatému muži pouze ta přikázání, která vymezují vztah k bližnímu. S touto částí desatera pravděpodobně neměl žádný problém. Tohoto člověka bychom měli hodnotit velmi vysoko, protože pokud nehřešil tam, kde my klesáme tak často, nejspíš to nebyl žádný lump, ale zbožný muž se vztahem k lidem.

Záměrně mu Kristus před oči nepostavil přikázání, které hovoří o tom, že nebudeme mít a ctít jiného Boha. Tam totiž byla jeho slabina. Boha ctil, ale ne natolik, že by byl schopen rozdat to, co tolik miloval a na čem si zakládal.

I kdybychom totiž žili podle Božích přikázání a ze srdce milovali Boha i své bližní, vždycky budeme mít něco raději. A je jedno, jestli je to majetek, manželka nebo nově zakoupené auto. Takoví jsme my lidé. Nejsme schopni milovat Boha bez výhrad, zcela a na prvním místě. Proto je pro nás nemožné dostat se do Božího království. Kdybychom toho totiž byli schopni, Syn Boží by nemusel přijít na tuto zem.

Mohli bychom si říci, že jsme zachráněni jeho milostí, protože on žil dokonale a v něm jsme doplněni. Tak to je – a zároveň není. Kristus svým životem naplnil vztah k Bohu bez výhrad tak, jak toho člověk není schopen. Neměl ve svém životě nic, co by stavěl před svého Otce. On je dokonalým Adamem, ze kterého plyne život.

Pokud chceme, jsme v něm i my dokonalí a v této dokonalosti stále rosteme. Má to však jeden háček. Musíme setrvat v cestě za ním. Neodejít jako onen bohatý člověk. Nesmířit se s tím, že nejsme schopni dát Otci celé své srdce a vyloučit ze svého života to, co nám v tom brání. Nevzdat to a usilovat o to s jeho pomocí každý den. Do nebe se dostane ne ten, kdo je dokonalý, protože to není nikdo, ale ten, kdo až do smrti navzdory své neschopnosti dát se cele Bohu o to nikdy nepřestane usilovat. Kdo ve chvíli, když uslyší, kdo je jeho skutečným bohem, neodejde v lítosti nad tím, že se ho nechce vzdát. Kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Byť s mnohými slzami a šrámy.

Ke stažení:
28. neděle v mezidobí (B) (36 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Nežádejme, aby Boží milosrdenství bylo jiné, než je, totiž pošetilé v lásce. — J. Guibert (Přijď tvé milosrdenství)
Nahoru