Levý panel

5. neděle velikonoční (B)

26.04.2018
5. neděle velikonoční (B)

Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já (zůstanu) ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně
a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“

(Jan 15,1-8)

Text evangelia minulé, tedy 4. neděle nás vybídl, abychom se nebáli své podstaty být ovečkou, která touží po vedení pastýře. Abychom se však neztratili v houšti nabídek všech možných vůdců současnosti, máme jedinečnou příležitost svěřit své životy Ježíši Kristu, který jako Dobrý pastýř obětoval svůj život za každého z nás.

Dnešní evangelium nás posouvá o kousek dál. Co se stane, když se jako ovečka vydám za svým pastýřem? Co od něho mohu očekávat? Pokud budete mít možnost, obětujte trochu svého času a pozorujte práci sadaře. Jeho snahou je, aby stromy přinášely co nejvíc ovoce. A jak to dělá? Nejprve odstraňuje z kmene ty části, které ovoce nenesou. Jsou už zbytečné a celý strom neúměrně vysilují. Pak jsou zde větve, které ovoce přinášejí, ale jsou příliš košaté a plody nemohou dorůst do správné velikosti. A tak z nich odstraňuje postradatelné části, aby zůstaly pouze ty nejsilnější.

Pokud se vydáme na společnou cestu s Pastýřem Kristem, musíme se připravit na to, že si nás bude Otec všímat, abychom v maximální možné míře přinášeli plody. Otec, jako správný rodič, má o své děti totiž zájem. Nechce, abychom rostli jako dříví v lese, ale přinášeli plody, které svou vůní i barvou budou vydávat nejen svědectví o jeho majiteli, ale také ostatní lákat k tomu, aby se ke Kristu – kmeni připojili.

Co je těmi plody, které mají v našich životech zrát a růst? Vždyť přece víme, že i kdybych mluvil jazyky andělskými, ale lásku bych neměl, nic nejsem. Ano, je to láska. A tu, jako nejkrásnější plod Božího sadu, dusí sobectví. Všechno tedy, co v našich životech snižuje schopnost milovat, Otec odřezává pryč.

Není jednoduché vystavit se takovému šlechtění. Kdo říká, že to nebolí, pravděpodobně na tuto cestu ještě ani zdaleka nenastoupil. Růst v lásce za cenu naší ochoty ztrácet sebe sama není příjemné. Ale výsledkem je plod, který nejen krásně vypadá, ale má rovněž výbornou chuť. Když se do nás svět „zakousne“ svými nástrahami, když jsme vystaveni tlakům pocházejícím z našeho okolí, chuť ovoce těch, kdo jsou spojeni s kmenem Krista a procházejí Otcovým šlechtěním, je sladká a není v ní trpkost. A to je to, co dnešní svět potřebuje.

Žádné sebelepší uspořádání společnosti, žádné sebedokonalejší lidské zákony nedokážou v lidech vzbudit schopnost milovat. Skutečná láska v nás totiž může vyrůst jen ve spojení s Kristem působením Otce. A je to také jedna z nejzazších hranic, za kterou nás čeká skutečná svoboda.

Ke stažení:
5. neděle velikonoční (B) (JPG, 186 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Pojmy „čistý“ a „čistota“ jsou úzce spojeny s pojmem „posvátno“. Čistota je tedy tím, čím činí posvátným tělo každého z nás. — G. Forlai (Viděno jinak)
Nahoru