Postranní panel
26.12.2010

Svátek Svaté Rodiny (A)

Svátek Svaté Rodiny (A)

Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady.
Kdo ctí otce, dočká se radosti na vlastních dětech a bude vyslyšen, když se modlí.
Kdo ctí otce, bude dlouho žít, kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku.

Viz Sir 3,3-7.14-16
Svátek Sv. Rodiny, 1. čtení

Liturgi@ on-life

Kniha Sirachovcova je původně adresována zbožným Židům, aby obstáli a zachovali si víru v období nadvlády Seleukovců, kteří v Palestině prosazovali helénskou kulturu (2. stol. př. Kr.). Pokud nemají tyto mudroslovné výroky zůstat pro nás pouze starobylými – byť dobře míněnými, ale málo přitažlivými radami – je dobré podívat se i na tento text ve světle Kristova příchodu. V tomto světle uvidíme a pochopíme, že jediný, kdo tato slova dokonale naplnil, je Ježíš Kristus. On jediný je Klíč, který otevírá nejen plný význam celého Písma, ale i cestu k tomu, aby se mohlo plně uskutečňovat v našich životech.

Ježíš Kristus totiž jako první a jediný dokonale ctí svého Otce, čímž usmiřuje hříchy všech lidských synů a dcer. On, skrze něhož je všechno stvořeno (viz Kol 1,16), si vážil své lidské matky, čímž pro nás všechny nasbíral nesmírné poklady. On až do krajnosti projevil poslušnost svému Otci, a proto se my, neposlušné Adamovy děti, můžeme radovat nikoliv z dlouhého, ale z věčného života. A když je u nás Kristova nauka ve své plné síle (srov. Kol 3,16 – 1. čtení), když jsme si oblékli Ježíše Krista (viz Řím 13,14) a učíme se od něj (viz Mt 11,29), když žije on v nás (viz Gal 2,20), pak už nejsou žádná starozákonní ponaučení těžkým a neúnosným břemenem (srov. Mt 23,14), nýbrž jhem, které netlačí a netíží (srov. Mt 11,30), ale spojuje nás s Božím Synem, jenž se stal jedním z nás.

Ke stažení:
Svátek Svaté Rodiny (A) (JPG, 593 kB)

Zpět na E-neděle

 
Nahoru Změnit předvolby cookies