Postranní panel

16. neděle v mezidobi (C)

22.07.2007
16. neděle v mezidobi (C)

Přijala ho do domu nějaká žena, jménem Marta.
Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám a poslouchala jeho řeč.
Marta měla plno práce s obsluhou.
...
Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věci. Jen málo je třeba, ano, jen jedno.
Viz Lk 10,38-42

E-vangelium on-life

Obyčejně dáváme Martu a Marii do protikladu a diskutujeme o nadřazenosti kontemplativního života nad tím aktivním a naopak. Zvykli jsme si na jasné kategorie: Marta – to je „normální“ život ve světě (rodina, práce, frmol, stres…) a Marie – to je „zvláštní“ život v klášteře (modlitba, kontemplace, ticho, pokoj…). Kolikrát v duchu (ale i nahlas) argumentujeme: „Já bych chtěl být jako Marie, ale nejsem k tomu dělaný.“ Anebo: „Když budeme všichni jako Marie, kdo se postará o rodinu?“ A od členů kontemplativních řeholí zaznívá: „My plníme úlohu Marie a modlíme se za ty, kteří ve světě zastupují Martu.“

Ježíš však neměl na mysli rozdíl mezi řeholními sestrami a manažery, ani poustevníky a ženami, které kromě dětí a domácnosti musí ještě myslet na povinnosti v zaměstnání a leckdy se postarat i o rodiče. Ježíš myslel na každého člověka –muže i ženu v každém postavení.

Mnišky v klauzuře jsou povolané být zároveň Martou i Marií, stejně tak i zástupce firmy, který musí pravidelně létat mezi Prahou a Bruselem. Každý Ježíšův učedník se má učit být Martou i Marií současně a neustále usilovat o rovnováhu mezi aktivitou a nasloucháním, mezi činností a tím, co jí dává smysl. Přesně tak jako Ježíš, který „každý den učil v chrámě“ (Lk 19,47), ale dokázal i odejít na „opuštěné místo“ (Lk 4,42), aby rozmlouval s Otcem. Ježíš „měl rád Martu a její sestru“ (Jan 11,5). Vždyť když po dvakráte opakuje její jméno: Marto, Marto! Děláš si starosti…“, není to projev přátelství a sympatie? Proč ji tedy kárá? Ježíši se nelíbí, když se něco přehání. Aktivní život ve službě druhým je v pořádku, ale jen tehdy, rodí-li se z důvěrného dialogu s Pánem. Jen u jeho nohou získává život a každá aktivita, která k němu patří, ten správný smysl. Jinak budeme jen udýchaně pobíhat sem a tam, aniž bychom věděli proč.

Ke stažení:
16. neděle v mezidobi (C) (JPG, 276 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Nechtějme dělat výjimečné věci, ale chtějme dělat běžné věci výjimečně dobře. Právě v těch nejběžnějších věcech se člověk stává hrdinou. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru