Postranní panel

7. neděle velikonoční (C)

20.05.2007
7. neděle velikonoční (C)

...slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno...

Viz Jan 17,20-26

E-vangelium on-life

Člověk se rád porovnává s druhými, zkoumá, zda je v souladu s kritérii krásy, síly, zručnosti, moudrosti, výkonnosti... dokonalosti. A když se přistihne při tom, že pokukuje po těch druhých, zahanbí se, vždyť ví, že Ježíš řekl: "první budou posledními" ( Mt 19,30). Dnes však Ježíš staví právě na této hluboce zakořeněné lidské ambici po dokonalosti a (proč by ne) po slávě. A paradoxně: nepopírá ji, nedusí. Naopak, "nastavuje ji na maximum": ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě..., jako my jsme jedno,... žes je miloval, jako jsi miloval mne... aby tam, kde jsem já, byli se mnou.
Existuje ještě vyšší měřítko, ještě vyšší kritérium než sám Bůh? – Milovat jako on. Být jako on. Být tam, kde je on. – To je ta správná ambice, která pohltí a spálí všechno to malicherné pokukování po druhých. Pamatujeme si na slova: "kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem", (Mt 20,26), a tak si myslíme, že toužit po slávě je něco zavrhnutíhodné. Ale Ježíš dnes říká: "slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim". Takže není to touha po slávě, která je nesprávná, ale sláva, po jaké toužíme může být nesprávná. Jaká je tedy ta správná sláva? Aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a abych byl i já v nich."

Ke stažení:
7. neděle velikonoční (C) (JPG, 106 kB)

Zpět na E-neděle

 
Myšlenka na den: Nechtějme dělat výjimečné věci, ale chtějme dělat běžné věci výjimečně dobře. Právě v těch nejběžnějších věcech se člověk stává hrdinou. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru