O Trojici v Teologické sumě

Detailní popis produktu

„Poznání božských Osob bylo pro nás nutné ze dvou důvodů. Zaprvé, abychom správně chápali stvoření. Když řekneme, že Bůh všechno učinil svým Slovem, vylučujeme omyl těch, kteří říkají, že Bůh vytvořil věci z nutnosti své přirozenosti. A když v něm uznáme existenci vycházení lásky, ukazujeme, že Bůh nevytvořil tvory z nějaké potřeby ani z nějaké jiné vnější příčiny, ale z lásky ke své dobrotě… Zadruhé a především, abychom správně chápali spásu lidského pokolení, která se uskutečňuje skrze nestvořeného Syna a darem Ducha svatého.“

Asi stěží zpochybíme, že Tomášovy úvahy jsou důležitou součástí dějin teologie a filosofie. Problematičtější je otázka, zda může Tomášův traktát o Trojici inspirovat, či dokonce spoluurčovat povahu dnešních filosofických či teologických debat. Jako plod vysoce spekulativního myšlení se zdál být navždy odsouzen do starého teologického harampádí. Nyní však tyto „nepraktické“ úvahy znovu ožívají: neboť jak jinak můžeme být „připraveni obhájit se před každým, kdo se nás ptá po důvodech naší naděje“ (1 Petr 3, 15)? Jak jinak se budeme hájit, když nás stoupenec judaismu či islámu obviní z polyteismu? Jak jinak budeme odstraňovat racionální překážky, které druhým a mnohdy i nám samotným překáží v přijetí víry?

Překlad Karel Šprunk, úvodní studie David Svoboda a Prokop Sousedík.