Sv. Bartolo Longo: Muž, který objevil sílu růžence

Každoročně 8. května se v Pompejích shromažďují tisíce poutníků ke slavnostní modlitbě Supliky k Panně Marii Růžencové. Tato modlitba je úzce spjata se sv. Bartolem Longem (1841–1926), apoštolem růžence a zakladatelem slavné pompejské svatyně, který byl v roce 2025 svatořečen papežem Lvem XIV. Muž, který se v mládí vzdálil víře, našel díky růženci cestu k Bohu a zasvětil svůj život šíření této modlitby i pomoci potřebným.

Růženec změnil nejprve jeho vlastní život

Bartolo Longo se během studií práv v Neapoli vzdálil víře a zabýval se spiritismem a satanismem. K návratu mu pomohli přátelé a dominikánský kněz Alberto Radente. Byl to právě růženec, který se Bartolovi (bratru Rosariovi, jak si také nechal říkat) stal oporou a postupně i životním posláním.

Když roku 1872 přišel do chudého pompejského údolí, začal obyvatele učit katechismus a šířit mezi nimi modlitbu růžence. Spolu s manželkou Mariannou stál u zrodu mariánské svatyně a domovů pro sirotky i děti vězněných rodičů.

Marek Woś v životopisné knize o apoštolu růžence dobře vystihuje, jak Longova modlitba a péče o lidi rostly vedle sebe: „Zrnka růžence, která zaseli, rozkvétala jako poupata té nejkrásnější růže. Každý den se v nově zbudovaném kostele ozývala slova vroucí modlitby, jíž předcházela tichá kontemplace. Pompejským údolím se nesly sladké hlásky sirotků a spolu s nimi se modlily zástupy věřících po celém světě... s touhou vyprosit si milosti před trůnem Matky Boží.“

Co má Bartolo Longo společného s Pompejskou novénou?

S rozšířením novény se pojí vyprávění o těžce nemocné Fortunatině Agrelli, která roku 1884 prožila zjevení Panny Marie Růžencové. Z tohoto svědectví vychází podoba modlitby se třemi prosebnými a třemi děkovnými novénami. K novéně Bartolo Longo přispěl jako autor doprovodných modliteb včetně Supliky k Panně Marii Růžencové z Pompejí (1883). Jde o samostatnou prosebnou modlitbu, která se slavnostně modlí 8. května a první říjnovou neděli v poledne. Novénu šířil mezi věřícími tiskem. A tak se novéna postupně rozšířila do celého světa.

Bartolo Longo o modlitbě růžence také hodně psal. Například ho přirovnal k procházení událostí Kristova života, jako se tomu děje podobně v cyklu liturgického roku: „Růženec – tak jako liturgický rok – kontempluje všechna tajemství Ježíšova a Mariina pozemského života až po jejich nebeskou slávu. V průběhu jedné hodiny se dostaneme tam, kam církev putuje celý rok. Od adventní poezie, která vrcholí ve scéně Zvěstování, putujeme téměř bez zastávky až k velkolepému zakončení dramatu vykoupení – k obrazu nebeské slávy.“

I sto let po Longově smrti zůstává jeho odkaz aktuální, jak svědčí mnoho poutníků (včetně papeže Lva XIV. hned pár dnů po svém zvolení v roce 2025) v Pompejích i věřících po celém světě: vytrvalost v modlitbě má vést k důvěře v Boha, ale také k otevřenosti vůči potřebám druhých.

Knihy k modlitbě i k poznání světce

Texty novény a Supliky najdete v brožurce Pompejská novéna (MCM).

V knize Marka Wośe Bartolo Longo: Apoštol růžence a zakladatel baziliky v Pompejích (Paulínky 2025) se podrobněji dočtete o Bartolově obrácení, vzniku baziliky i velkém charitativním díle spojeném s Pompejemi.