Papež úsměvu o růženci: Proč posílal své dospělé já i s biskupskou mitrou na prázdniny?

 Když se řekne modlitba růžence, mnozí si představí starší ženy v barokním vesnickém kostele. Může však tato prostá modlitba oslovit i dnešního člověka, který často žije ve spěchu, v hlučném prostředí města a pod tlakem reklam?

V knize Modlitba růžence (Gabriele Amorth) najdete dodatky o postoji posledních papežů k mariánské úctě a růženci.

Mezi těmito papeži je zmíněn i Jan Pavel I. (Albino Luciani), známý jako papež úsměvu. Papežem byl jen 33 dnů, ale předtím působil jako benátský benátský biskup z této doby pocházejí jeho promluvy. V roce 1973 a v následujících letech se velmi otevřeně postavil proti tehdejším námitkám, že růženec je nudná, mechanická, a tudíž překonaná modlitba.

Podle budoucího papeže skutečným problémem naší doby není krize růžence, ale krize modlitby obecně – ztráta schopnosti mlčet a zůstávat v osobním rozhovoru s Bohem.

V následujících výňatcích z jeho promluv překvapivě zjistíte, proč se tento hluboce vzdělaný biskup při modlitbě růžence nebál „poslat své dospělé já i s biskupskou mitrou na prázdniny“, aby mohl před Bohem zakusit radost a odevzdanost malého dítěte.

Dne 7. října 1973, právě u příležitosti 400. výročí ustanovení svátku Panny Marie Růžencové, v homilii řekl:

„Někteří růženec kritizují, když prohlašují: je to modlitba, která se zvrhává v mechanické odříkávání, redukuje se na uspěchané, monotónní a nudné opakování Zdrávasů. Nebo také: je to záležitost minulých dob, dnes už máme něco lepšího, například četbu Bible, již lze srovnávat s růžencem jako výběrovou mouku s otrubami! Dovolte mi k tomu několik poznámek pastýře duší.

Zaprvé: Krize růžence je až druhořadá; prvotní je dnes krize modlitby obecně. Lidé jsou zcela zahlceni hmotnými zájmy; na svou duši myslí velice málo. Naši existenci zaplavuje rámus. Pro vnitřní život člověk jen s námahou nachází špetku času. To je velká škoda. Neustále se sice rozvíjejí společné liturgie, které jsou jistě velikým dobrem, ale to nestačí – je třeba vést i osobní rozhovor s Bohem.

Zadruhé: Leckdy se přehání, když se dnes mluví o modlitbě ‚dospělých křesťanů‘. Já osobně, když mluvím o samotě k Bohu a k Panně Marii, chci být spíš dítětem než dospělým; mitra, solideo, pastýřský prsten mizejí; dospělého pošlu na prázdniny, dokonce i pana biskupa s jeho seriózním, uvážlivým a promyšleným chováním, abych dal průchod spontánní něžnosti, již má malé dítě v přítomnosti tatínka a maminky. Růženec, ta snadná a prostá modlitba, mi pomáhá být opět chlapcem, a vůbec se za to nestydím.“

Následně tehdy ještě biskup Luciani elegantně vyvrací všemožné námitky proti růženci:

„Růženec jakožto repetitivní modlitba? Otec Foucauld říkával: ‚Láska se vyjadřuje málo slovy, jež opakuje stále dokola.‘ Máme Bibli? Ale jistě, ona je přece ‚quid summum‘, náš největší poklad. Četbu Bible mnohdy pojímáme spíše jako studium, zatímco rozjímání a vychutnávání růžencových tajemství může být hlubokým rozjímáním Božího slova, jež se nám pak stává skutečným duchovním pokrmem. Nudná modlitba? Přijde na to. Může to být i modlitba plná radosti a veselí. Může se stát refrénem, který tryská ze srdce a opakováním zjemňuje duši jako nějaká píseň.

Růženec coby chudá modlitba? A jaká je pak modlitba ‚bohatá‘? Růženec je řada Otčenášů, což je modlitba, již nás naučil Ježíš; dále série Zdrávasů, což je Boží pozdrav Marii prostřednictvím anděla. Každý desátek uzavírá Sláva Otci, což je chvála Nejsvětější Trojice.“

Na otázku vztahu mezi růžencem a Biblí odpovídá Jan Pavel I. prostě:

„Růženec v podstatě sestává z Božího slova: tajemství jsou evangelní rozjímání; modlitby Zdrávas a Otčenáš jsou texty evangelia.“

Když 1. října 1975 ještě jako biskup Albino Luciani promlouval v Pompejích u příležitosti 100. výročí obrazu Panny Marie Růžencové, prohlásil:

„Ke slavným tajemstvím: Kristus nevstal z mrtvých jako solitér; … záhy po něm přichází Panna Maria. K bolestným tajemstvím: Jsme… spoludědicové Kristovi, máme-li skutečně účast na Kristových utrpeních, abychom měli podíl také na jeho slávě (srov. Řím 8,17). To je důvod, proč v růženci kontemplujeme i Mariiny bolesti…, jež v jistých chvílích zakouší těžké zkoušky. K radostným tajemstvím: Život s bolestmi zná naštěstí také radosti; Mariiny radosti si připomínáme v radostných tajemstvích. Při zvěstování nebylo radostí jenom to, že poznala své zvláštní vyvolení od Boha, ale také to, že s rozvážnou zodpovědností přijala ono veliké poslání… Ježíšovo narození s jeho podivuhodnými okolnostmi jí přináší nevýslovnou radost…“

Růženec podle Lucianiho vede k rozjímání nad celým Kristovým životem – jeho radostmi, utrpením i slávou.

A k čemu slouží první zrnka růžence nad křížkem? Luciani připomíná jejich tradiční význam: první zrnko lze spojit s Vyznáním víry, tři následující Zdrávasy s prosbou o víru, naději a lásku a poslední zrnko s chválou Nejsvětější Trojice. 

Výběr z aktuálních publikací o růženci

  • Modlitba růžence – Gabriele Amorth

    Rozjímání nad biblickými texty a jednotlivými tajemstvími růžence. Kniha pomáhá růženec znovu objevit a obsahuje také stručné dějiny této modlitby a pohled papežů na růženec.

  • Růženec – Paulínky

    Stručná a praktická pomůcka k modlitbě růžence ve světle Písma svatého. Obsahuje též návod, jak se růženec modlit, takže se hodí i pro ty, kdo s touto modlitbou začínají.

  • Rozjímavý růženec

    Rozjímání nad jednotlivými desátky růžence ve světle biblických textů. Kniha vede k hlubšímu prožívání růžencových tajemství a jejich spojení s Božím slovem.

  • Tajemství svatého růžence – sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu

    Klasické dílo o původu, hodnotě a způsobu modlitby růžence. Autor propojuje vysvětlení modlitby s rozjímáním o Kristově životě; vydání je doplněno o tajemství světla.

  • Do boje s růžencem – Štěpán Smolen

    Nekonvenčně pojatá knížka, která představuje růženec jako pomoc v duchovním zápase a sebereflexi. Autor v ní charakterizuje růženec jako „zbraň pro chlapy“.

  • Bartolo Longo – Apoštol růžence a zakladatel baziliky v Pompejích

    Životopis sv. Bartola Longa, který po dramatickém obrácení zasvětil svůj život šíření modlitby růžence a vybudoval baziliku Panny Marie Růžencové v Pompejích. Je také autorem známé Pompejské novény.

Růžence a další modlitební pomůcky

  • Růženec (dřevěný)

    Klasický dřevěný růženec pro každodenní modlitbu.

  • Dřevěný desátek růžence

    Malý dřevěný desátek vhodný na cesty – snadno se vejde do kapsy nebo zavazadla. Praktická možnost pro ty, kdo chtějí mít pomůcku k modlitbě stále při sobě.

  • Dřevěný náramek – desátek

    Dvoubarevný desátek z dřevěných korálků na elastické šňůrce s medailkami. Lze jej nosit přímo na ruce a mít tak desátek stále při sobě.

Růžence, desátky a další modlitební pomůcky najdete také v našem e-shopu.