Nejistota a obavy, snaha mít všechno pod kontrolou a zvládnout každý úkol vlastními silami – to jsou zkušenosti, které zná mnoho žen. Právě proto jsme jako Tip měsíce vybraly knihu Hallie Lordové Neboj se… to se snadno řekne! Autorka v ní s otevřeností, humorem a vírou vypráví o obyčejných i náročnějších situacích rodinného života a ukazuje, že cesta ke klidu nevede přes dokonalost, ale přes důvěru a odevzdání.
Není to kniha plná rychlých rad ani jednoduchých odpovědí. Spíš připomíná setkání s blízkou ženou, která se nebojí přiznat vlastní slabost a říct: „Také to znám.“ A právě proto může čtenářce nabídnout povzbuzení, prostor k zamyšlení i úlevu, že na své obavy a zápasy není sama.
V srpnu za cenu 135 Kč. Pokud patříte mezi čtenáře našeho newsletteru List od Paulínek, najdete v něm heslo na ještě vyšší slevu.
Jak kniha zapůsobila na jednu z našich čtenářek?
Knihu Neboj se… to se snadno řekne! jsem četla s vděčností – přinesla mi povzbuzení, pohlazení i skutečnou úlevu. Nad některými kapitolami jsem se dojala, u jiných jsem se pobavila, protože autorka umí o citlivých věcech psát s lehkostí a nadhledem.
Hallie Lordová píše o událostech ze svého života ve Spojených státech, ale to, o čem mluví, hranice nemá. Jde o běžné starosti, pochybnosti a otázky, které si klade většina žen bez ohledu na to, kde žijí. Ne každá kapitola padne každé čtenářce jako ulitá – některé pasáže jsou hodně poznamenané autorčinou osobní povahou nebo životním stylem, ani já jsem se s nimi neztotožnila na sto procent. Vadit by to ale nemělo: kniha nefunguje jako soubor návodů, ale jako dobrý společník.
A právě v tom vidím její největší sílu – v tónu, který povzbuzuje a utěšuje, aniž by poučoval. Nenajdete tu žádný recept na bezchybný život ani další seznam úkolů k odškrtání. Autorka spíš potvrzuje, že strach a nejistota patří k životu a že je lepší sdílet to s Bohem než spoléhat jen na vlastní síly.
To je červená nit celé knihy: snaha mít vše pod kontrolou: nic nezkazit, všechno zvládnout sama. Jenže tahle iluze se rozpadá v okamžiku, kdy člověk žije s partnerem, který má vlastní práci, vlastní starosti a jiný úhel pohledu, a zejména pak s příchodem dětí. Věci, jež si dřív dokázala naplánovat a udržet ve svých rukou, jí najednou vyklouzávají.
Nejvíc mě zasáhly kapitoly na téma „nedokonalost“. Při čtení jsem si oddechla, protože jsem zjistila, že v tom nejsem sama. U některých pasáží jsem se přistihla, jak nad knihou dlouho sedím a přemýšlím o vlastním životě, o tom, co v něm možná stojí za to pozměnit.
Autorka ukazuje, co se stane, když člověk přestane nosit své starosti jen sám v sobě a začne je svěřovat Bohu. Ten tu není odsunutý do vyhrazené chvilky na modlitbu, ale prostupuje celým životem – vztahy, rodinou, rozhodováním, strachem i tou nejobyčejnější denní rutinou.
Tuhle knihu budu ráda půjčovat kamarádkám a doporučila bych ji i do společenství žen nebo maminek jako odrazový můstek k rozhovoru:
Jak to máme my?
Co se snažíme udržet pevně ve svých rukou?
Čeho se bojíme?
A co bychom mohly pomalu pustit a nechat na Bohu?
instagramerka, matka, manželka a čtenářka Draha N. (35 let)
