Všechny nás volá, abychom se podíleli na velké sabotážní akci!
Když jsme před půl rokem chystali k vydání knihu o C. S. Lewisovi, narazili jsme i na tyto pasáže, které v ní Paolo Gulisano cituje. Co vy na to?
***
Požádali mě, abych promluvil o tom, čemu křesťané věří. Začnu tím, čemu věřit nemusí. Jste-li křesťanem, nemusíte zastávat názor, že všechna ostatní náboženství jsou naprostý omyl. Jste-li ateistou, musíte věřit, že všechna náboženství celého světa jsou v podstatě jeden velký omyl. Jste-li křesťanem, smíte věřit, že všechna náboženství – dokonce i ta nejbizarnější – obsahují zrnko pravdy. Dokud jsem byl ateistou, musel jsem se stále přesvědčovat, že většina lidstva se vždy mýlila právě v té otázce, na níž lidem nejvíc záleželo. Když jsem se stal křesťanem, mohl jsem zaujmout poněkud liberálnější postoj. Být křesťanem ovšem pochopitelně znamená věřit, že ve věcech, v nichž se křesťanství od jiných náboženství liší, má pravdu křesťanství a jiná náboženství se mýlí. Podobně jako v aritmetice může být správný pouze jeden výpočet; ovšem některé špatné výpočty mohou být správnému výsledku mnohem blíže než jiné.
Ano, tento svět je území ovládané nepřítelem. Křesťanství je příběh o právoplatném králi, který v přestrojení pronikl na nepřátelské území a všechny nás volá, abychom se podíleli na velké sabotážní akci. Když jdete do kostela, ve skutečnosti nasloucháte tajnému vysílání našich přátel – proto nám chce nepřítel vší silou zabránit, abychom do kostela šli. Hraje na naši pýchu, lenost a intelektuální snobství. Určitě mi někdo položí otázku: „Vy se ještě dneska chcete bavit o nějakých ďáblech – o rohatých čertech s kopyty a o podobných věcech?“ Nevím přesně, co s tím mají společného slova „ještě dneska“. A nebudu trvat na těch rozích a kopytech. Ale jinak má odpověď zní: „Ano, jistě.“ Netvrdím, že vím, jak ďábel vypadá navenek. Pokud by ho někdo opravdu toužil blíže poznat, řekl bych mu: „Nemějte obavy. Pokud po tom opravdu toužíte, jistě se vám to podaří. Zda se vám to pak bude líbit, je jiná otázka.“
***
