26.10.2015, kategorie: Titulní stránka

Touha tulipánů

Touha tulipánů
kniha, která ladí k památce zesnulých

V Knihovničce Proglasu zazněl následující příspěvěk...

Dnes bychom rádi v Knihovničce Proglasu představili vám, posluchačům, knížku německé autorky Leny Klassenové (nar. v r. 1971) s názvem Touha tulipánů. Lena Klassenová od dětství milovala knihy, a tak se už rozhodla, že se jimi i ve svém budoucím povolání jednou obklopí. Vystudovala literární vědu a filozofii a brzy se začala živit jako spisovatelka. Její záběr je široký – vydala řadu knih pro děti i dospělé, píše detektivky i fantasy, prózy romantické, zábavné i se závažnějšími tématy.

To, že umí psát, že má velkou obrazotvornost, cit pro dialogy, ale zároveň úsporný styl, dokazuje v námi vám právě nabízené publikaci Touha tulipánů, kterou vydalo nakladatelství Paulínky v září 2015. Hlavní téma knížky zní: Jak se lze vyrovnat s tragickou smrtí vlastního dítěte a s tím, kdo za to může? Hlavní hrdinka Jana Steinerová má pocit, že neuhlídala svého tříletého syna Nicka, jenž nečekaně vběhl do dráhy couvajícího auta, které řídil její muž Ben. Po čtrnácti dnech Nick zraněním podlehl a život jeho rodičů se zhroutil. Rozpadl se jim vztah, Jana teď žije sama v tichu svého malého bytu, kam nikoho a nic nepouští. Také pracovní svět se jí rozložil na jednotlivé dílky, jež už nebylo možné složit – z nadané zahradnice se stala pouhá prodavačka v květinovém stánku ve velké prodejní hale.

Autorka nám skrze dobře propracovanou psychologii postav ukazuje vnitřní i vnější svět, v němž se Jana, ale i další lidé kolem ní pohybují. Např. se zde opakuje motiv bronzové sochy tančící dívky v parku, k níž měla ona i její manžel osobní vztah a které se teď Jana obloukem vyhýbá. To, jak o ní uvažuje a jak se tyto úvahy během děje mění, čtenáři napovídá mnohé o jejím vnitřním světě a jeho proměnách.

Lena Klassenová opravdu poutavě pracuje s různými motivy – např. s motivem květin (tulipánů i růží, ptáků jeřábů, s motivem zahrady, anděla a dalšími). Anděl se stane brzy také jednou z hlavních postav děje a jmenuje se Manuel. Ačkoli děl, která pracují s postavou anděla, vzniklo již mnoho, nutno říct, že autorka ho použila přirozeně – tak, jak cítíme, že to asi ve skutečném světě podle Boží vůle je. Manuel jako strážný anděl Jany byl jí učiněn viditelným, aby potěšil její duši a dodal jí naději a sílu žít dál. Nedává jí úplné odpovědi, i když některé Jana dostává a na jiné si musí hledat odpověď ve svém nitru. Je tu ale na čas s ní.

Lena Klassenová nám brzy po začtení se vytvoří jakýsi mikrosvět, v němž se začneme s Janou, ale posléze i s dalšími postavami pohybovat a stane se tak důvěrně náš – je to prostředí supermarketu, kde je Janin květinový stánek, který se železnou pravidelností navštěvuje starý pán, kterému ona říká po svém dědečkovi děda Gerd. Dále k tomu prostředí patří Nickův hrob a malá část země – jakási minizahrádka – na něm. Také je důležitý nejen Janin byt, ale také celý dům, zejména byt starší osamělé sousedky paní Niederové. A nakonec i prostředí otevřeného prostoru, kam se vypraví poněkud nesourodá společnost: Jana, anděl Manuel, paní Niederová a Janina kamarádka Kendra – na výlet. A nesmíme zapomenout také na zahrádku v zahrádkářské kolonii, která je neudržovaná, protože Jana tam dávno nechodí a její muž Ben také ne, ale kam ji nakonec, s jistým přemlouváním, dovede Manuel, aby tam zasadila tulipánové cibulky. Ty se totiž sázejí do studené země, dlouho nejsou vidět, ale pak, za pár měsíců, až nadejde ten správný čas, si prorazí cestu na Boží světlo. Knížka má ovšem také odlehčující a někdy humorné pasáže, např. když se konfrontují lidské představy o andělech se skutečností.

To, že zde zaznívají otázky o tom, co je po smrti, jak Bůh působí v našem životě a jaká je míra naší svobody, je jen přirozenou součástí textu. A tak spolu s Janou, tak hluboce zraněnou, zažíváme Boží zranitelnost, kterou už autorka předjímá v mottu celé knihy, jež je tradovanou moudrostí:

            „Může Bůh vytvořit skálu, která je tak těžká, že s ní nedokáže pohnout?

            Pokud ne, není všemohoucí. Pokud ano, také není všemohoucí. 

            Je Bůh všemohoucí?“

Audioverzi s ukázkami z knihy si můžete vyslechnout zde: http://www.proglas.cz/detail-poradu/2015-10-04-13-20.html

 
 
Myšlenka na den: Konáme-li všechno pro Boží slávu a pro pokoj lidí, Hospodin je s námi. Jsme-li však vedeni marnivostí, pohodlností a sobectvím, pak zůstaneme na mizině. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru