12.05.2022, kategorie: Titulní stránka

Seslání Ducha Svatého

Seslání Ducha Svatého
Zamyšlení nad jedním z růžencových tajemství

Není to poprvé, co jsme zalistovali v útlé, ale obsahově vydatné knížce Rozjímavý růženec. Posuďte sami a nechte se uvést do modlitby… Jako bonus navíc pak nabízíme několik slov od ředitele Katechetické sekce ČBK P. ThLic. Mariusze Kuźniara, Th.D.

Právě tak i Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit, a Bůh, který zkoumá srdce, ví, co Duch žádá, a že jeho přímluva za křesťany je ve shodě s Boží vůlí. (Řím 8,26-27)

Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti, vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit. Kdy se to stává, že se neumíme modlit? A jakou modlitbu v nás působí Duch Svatý?

Duch Svatý prohlašuje našimi ústy: „Ježíš je Pán.“ O tuto modlitbu jde – to je ta nejdůležitější modlitba. Je to modlitba, ke které nás Duch Svatý obzvlášť inspiruje, k níž nás pobízí. Je to modlitba chvály a  velebení Pána, modlitba, kdy Ježíše vyznáváme jako svého Pána. Právě tohle je modlitba, kterou tolik potřebujeme.

Duch přichází na pomoc v naší slabosti, kdy se neumíme modlit. Často je tomu tak, že se neumíme modlit modlitbu chvály – a vůbec tady nejde o to, jestli umíme pěkně zpívat, zvedat ruce nebo hezky mluvit. Pokud jde o modlitbu chvály, naše slabost je něčím hlubokým, jedná o slabost vnitřní.

DUCH SVATÝ PROHLAŠUJE NAŠIMI ÚSTY: JEŽÍŠ JE PÁN.
TO JE TA NEJDŮLEŽITĚJŠÍ MODLITBA.

Tou slabostí, jež nám nedovoluje chválit Boha, je naše sebestřednost, naše soustředění se na sebe, zahleděnost do sebe.

I v modlitbě nám hrozí tato sebestřednost, zaměřenost výlučně na sebe a na své potřeby, na své záležitosti, cíle, ambice, sny, křivdy, rány – je jedno na co všechno –, ale pořád jen já, já, já a zase já, dokonce i v modlitbě! V tom se nachází naše základní slabost. Abychom se mohli opravdově modlit, Duch Svatý musí způsobit naše obrácení, jinak řečeno, „odvrácení se“ od nás samých.

Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti, to znamená, že chápe naše sobectví, naši sebestřednost. On dobře zná naši slabost, nepohoršuje se nad námi. Pouze nám přichází na pomoc, abychom se neustále odvraceli od sebe a vyznávali Ježíše Krista za svého Pána. Aby tak naše chválení bylo pravdivé.

Problém tedy nespočívá v tom, jak a co zpíváme a co při tom říkáme, ale jak žijeme a jakým způsobem jednáme. Duch přichází na pomoc naší slabosti právě tehdy, když se neumíme modlit, když neumíme chválit Boha svým životem. Duch nám přichází na pomoc tím, že v nás probouzí lásku, že v  nás probouzí pokoru a  opravdovou nezištnost. Bez těchto postojů totiž neexistuje modlitba chvály.

Video bonus navíc: 

 
 
 
Nahoru Změnit předvolby cookies