12.11.2018, kategorie: Titulní stránka

S Duchem Svatým

S Duchem Svatým
V KAŽDODENNÍCH ZÁŽITCÍCH

„Dlouho jsem si myslela, že Ducha Svatého nepotřebuji,“ píše ve své knize Všední život s Duchem Svatým dvaapadesátiletá Francouzka Odile Haumonté. 

Koneckonců Otec mě zahrnuje svou něhou, Ježíš mě vede na mých životních cestách, Maria mě utěšuje a bdí nad mou rodinou, svatý Josef je se mnou v obtížích každodenního života, anděl strážný se snaží napravit mé úlety a nerozvážnosti… Jaké místo tedy zbývá pro Ducha Svatého?“ pokračuje pětinásobná matka a autorka desítek knih. Podotýká, že se sice modlíme „s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován“, ale často podle toho nežijeme.
Ona sama „narazila“ na Ducha Svatého až ve svých čtyřiceti letech. I to je možná důvod, proč podává osobní svědectví a ohlíží se za svým životem i za životy svatých a různých osobností a hledá tam jeho stopy. Cituje Terezii z Lisieux, Tomáše Akvinského, Jana Pavla II., ale také papeže Františka. Hovoří o Andrém Frossardovi, ateistovi, když jednou vešel do kaple jednoho pařížského kláštera, kde měl sjednanou schůzku s přítelem. Nebyl ani zarmoucený ani nešťastný, nehledal. V otázce víry měl jasno. Jakmile ovšem do kaple vkročil, uvěřil. Čí než Ducha Svatého by to mohlo být dílo?
„Představte si kapku rosy, jak se třpytí na okvětním plátku, představte si ptačí zpěv za úsvitu nového jarního rána, představte si smích maličkého dítěte, majestátnost horského vrcholu, to nejmodřejší italské nebe, ten nejčervenější západ slunce v Africe, představte si milující pohled matky, upřený na dítě, které se zrovna dívá jinam… a budete mít (úplně nepatrnou) představu o Duchu Svatém.“
Jeden ze zážitků, o kterých autorka hovoří, se udál na začátku jejího manželství před třiceti lety. „Bylo to v době, kdy jsem byla zmatena a nevěděla jsem, jestli mám dávat přednost svému manželovi, nebo Ježíši.“ Modlila se před Nejsvětější Svátostí a manžel seděl několik řad před ní, když najednou viděla paprsek světla, který vycházel z Ježíše v hostii, procházel jejím manželem a končil u ní. „Dostala jsem odpověď přímo před nos,“ vzpomíná Odile v kapitole věnované jednomu z darů Ducha Svatého – lásce.
Vedle jeho darů popisuje v jednotlivých kapitolách také ovoce Ducha Svatého, a to opět na příbězích ze života. „Podrobit se vedení Ducha Svatého, vybrat si ho za instruktora, znamená souhlasit s tím, že napnu plachty a nechám ho, aby mě zavál, kam chce,“ konstatuje autorka v knížce o 224 stránkách, které se čtou velice snadno. A tak možná i tento rukopis doputoval díky jeho vanutí až k nám, do českého překladu.

Autorem textu je Kateřina Šťastná, převzato se svolením Katolického týdeníku.

 
 
Nahoru