19.11.2020 14:55, kategorie: Titulní stránka

Rozjímavý růženec – minirecenze od naší čtenářky

Rozjímavý růženec – minirecenze od naší čtenářky

S nedůvěrou jsem sáhla po této knize; zdálo se mi, že je to jedna z  těch mnoha, které komentují růženec. Ovšem hned první kapitola mnohonásobně předčila mé očekávání. Jedná se sice o zamyšlení k desátkům růžence, ale nabízí srozumitelně a neotřele živé Boží slovo, jež se dotýká samého středu srdce. Hned v první kapitole věnované Zvěstování autor přímo hází udičku mé víře v zaslíbení: „Pán Bůh po Marii nežádá, aby počala dítě: To on sám jí slibuje, že počne syna. Že se to v jejím životě může stát. Normálně se to neděje. Ale Pán Bůh říká, že se to stane… Snad tím nejdůležitějším v rovině víry je právě zaslíbení. Ono je klíčem k víře. Co Bůh zaslíbil vám? Víte to?“

Velmi silně se mě také dotkl komentář k tajemství „narození v Betlémě“, kde arcibiskup Grzegorz Ryś připomíná, že církevní otcové považují jesle či žlab, kde se narodil Ježíš, za symbol hříchu. Jako se vůl či osel vracejí ke žlabu, protože tam mají žrádlo, také my se vracíme ke svým hříchům. A teď přichází překvapení víry: „A právě to je místo, kam chce Kristus vstoupit, kde chce být položen: V samém středu našeho hříchu. A to je pěkný paradox – vždyť nám se zdá, že Boha je zapotřebí hledat ve svatyni. Bůh by měl být tam, kde je svaté místo. Ale on chce být právě v našem hříchu, a ne ve svatyni! Proč? Protože nás chce spasit.“Možná právě v této době, kdy nevíme, zda budeme moci slavit Vánoce v kostele, jak jsme zvyklí, je toto výtečná nabídka slavení, kterou nám nikdo nemůže vzít: vpustit Ježíše do „žlabu“ našeho hříchu.

Jana Svobodová, FMA

 
 
Nahoru