10.12.2018, kategorie: Titulní stránka

Románová tetralogie se uzavírá

Románová tetralogie se uzavírá
Z večera Společně si čteme
čtenářské recenze

Kdysi jsme vyzvali naše čtenáře, aby se na serveru www.databazeknih.cz zapojili do recenze našich titulů. Je to opravdu dlouho a už jsme na to v redakci pozapomněli. Až se někdo ozval a ptal se, kdy vyjde čtvrtý díl románové série Sestry Naděje od francouzské autorky Sophie de Mullenheim – prý na její romány s kladným hodnocením narazil právě na tomto serveru. Tak jsme se šli podívat také… A velmi nás to potěšilo. Do redakce se dostanou spíše kritické připomínky než pochvalné reakce. O to více nás to potěšilo.

Pokud tuto tetralogii ještě neznáte, pak můžete začít číst. Vyšel již závěrečný díl, takže máte jistotu, že nebudete muset čekat po celý další rok od přečtení jednoho dílu na díl další.

  • Podepsána Charlotte (2013) – celkové hodnocení 88 %

Krásný příklad toho, jak vzrušující může být použití motivu dopisů v literatuře – odvinul se od toho nejen prvoplánově zajímavý a napínavý příběh pátrání, ale i hluboké svědectví o proměně hlavní hrdinky. Ačkoli rozhodně nejsem věkově cílová skupina, ráda se k příběhu vrátím, a jestli bude následovat nějaké pokračování, zase se do něj určitě začtu! (V.)

Kniha je mi velmi blízká svou napůl dopisní formou. Dopisy jsou pro mne projevem důvěry – takové krátké deníkové záznamy. Stejně je tomu i u Charlotte. Prostřednictvím dopisů předává svědectví o svém životě, o víře a o nelehkých situacích, do kterých se dostala. Aniž by to tušila, její hodnoty a svědectví nejsou adresovány jenom její sestře, ale i dívce úplně odlišného smýšlení, která se narodila o století později. Příběh je opředen kouzelnou atmosférou, tajemstvím, a je to jedno velké hledání. Škoda jen, že kniha není moc rozvinutá, jelikož námět je výborný. Klidně by tam mohlo být více popisu, což by atmosféru ještě více umocnilo. (M.)

Čtivá a napínavá sonda do historie. (C.)

  • Kde jsi, Élisabeth? (2015) – celkové hodnocení 93 %

Druhý díl se mi líbil víc než první, hlavně kvůli detektivní zápletce, která tady přímo souvisela s hlavním dějem. (M.)

Druhý díl mě ani zdaleka nezklamal. Élisabeth mi byla stejně sympatická jako Charlotte a i její příběh byl stejně vzrušující. Děj byl bohatší než v prvním díle a nabíral větší spád. Místy jsem až zatajovala dech, jak jsem byla napjatá, co se bude dít dál. Jen jsem trochu zklamaná z Teofila. V prvním dílu jsem z něho byla nadšená, avšak teď už mi není tak sympatický, jako býval. Nevím proč, ale připadá mi, jako by v něm pohasla jakási jiskra, která mě na něm v jedničce tolik zaujala… Zato Konstancii mám den ode dne radši. Její veselá a hravá povaha, dobrota a obětavost na mě dělají velký dojem. V knížce se opět vyskytovalo mnoho pěkných myšlenek a úvah, které mi hodně daly. Je těžké napsat knihu a ještě těžší je napsat knihu, kterou si lidé zapamatují. Ovšem nejtěžší je napsat takovou knihu, kterou si i po nějaké době opět rádi otevřete, zavzpomínáte na ni a přemýšlíte o poselství, které se v ní vyskytuje. A přesně takovou knihu se podařilo autorce napsat. A za to si zaslouží uznání. (E.)

Příběh oproti předešlému dílu trochu zrychlil v dění a posouvá se díky dalšímu pátrání spíše k detektivce, a to tím víc, po čem zločinci jdou… Ale příběh obou sester a obou přítelkyň tím netratí a určitě bude zajímavé přečíst si, co bude dál… (V.)

Neméně čtivé a napínavé pokračování prvního dílu Podepsána Charlotte. (C.)

  • Na dvoře Alexandrově (2017) – celkové hodnocení 100 %

Moc hezké pokračování. Ani tentokrát mě autorka nezklamala. Musím uznat, že vzpomínky Élisabeth z Naděje byly ještě poutavější a zajímavější než v předchozím díle. Jsem neskutečně ráda za Dimitrije. Znám lidi, kterým zrovna nepadl do oka, ale já ho mám ze všech hlavních postav nejraději. Má v sobě právě tu jiskru, kterou Teofil postrádá. V prvním díle mě fascinovalo, jak se život Charlotte propojuje s životem Emílie. Teď se však děje něco jiného, neboť se životy Élisabeth a Konstancie propojují s tím mým. Jsem autorce neskutečně vděčná za všechny její knihy, neboť jsou mi oporou a pomocí v duchovním i normálním životě. V prvním díle jsem si uvědomila, že Pán je stále s námi a vždy ho můžeme poprosit o pomoc. Prohloubila se mi tak má víra. S druhým dílem jsem se naučila důvěřovat a snášet těžkosti s úsměvem. A třetí díl jako by byl napsán právě pro mě. Už dlouhou dobu uvažuji, jakým směrem se mám v životě dát. Stále se modlím, ale stále se nacházím v nejistotě. Nevím, kam mě Bůh volá. Vědomí, že Konstancie to měla stejné, a její úvahy a rozhodnutí mi moc pomáhají.
Je pravda, že Sophie de Mullenheim se asi nikdy nestane světově uznávanou autorkou a že její knihy nebudou na prvních místech v žebříčku nejoblíbenějších knih. Ale to přeci není vůbec důležité. Tomu, co mi její knihy daly, se jen tak nějaká kniha nevyrovná. Ještě se mi nestalo, že by mi nějaká kniha tak promlouvala do života. Díky ní jsem se změnila. Díky ní jsem začala důvěřovat. Díky ní vím, že nejsem sama. A díky ní je pro mě jednoduší se rozhodovat. Děkuji Sophie de Mullenheim! Moc vám děkuji! (E.)

Bombastické pokračování. Doufám, že vyjde ještě alespoň jeden díl. (A.)

Velmi kvalitní pokračování předchozích dílů – zdálo se mi dokonce i lepší než díl předchozí. Dobrodružné pátrání pokračuje, dílky do skládačky zapadávají a doufám, že se ještě dočkáme dalšího dílu, a tudíž i jednoho šťastného páru… (V.)

  • Zapomenutá závěť (2018) – zatím nehodnoceno

Na poslední díl, který vyšel teprve nedávno, zatím žádná recenze není. Můžete být tedy první! 

 

 
 
Nahoru