02.03.2016, kategorie: Titulní stránka

Posedlost dokonalostí

Posedlost dokonalostí
Jak být dokonalí jako je Otec?

Vybrali jsme pro vás jedno (nejen) postní zamyšlení z knihy Viděno jinak...

***

Úryvek o vzkříšení Lazara nás tedy upozorňuje, abychom se měli na pozoru před svými ušlechtilými idejemi, protože naše vysněná a namáhavě dosahovaná dokonalost, nepochází-li od Boha, nás může zotročovat tak, že nebudeme schopni vnímat realitu tak, jak ji má vnímat nový člověk.

Můžeme rozpoznat svou vlastní situaci a objektivně zhodnotit, jak na tom jsme vzhledem k této poslední svobodě, na základě jednoho velmi prostého kritéria: Člověk, který je posedlý dokonalostí, odsuzuje druhé a není schopen milosrdenství. Zde nám může pomoci, když se podíváme na Ježíšovo horské kázání v Matoušově podání: „Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (srov. Mt 5,48). V čem spočívá „dokonalost“ nebeského Otce? Jak to jasně vyplývá z kontextu uvedené citace, Boží dokonalost tkví v tom, že „on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré“ (srov. Mt 5,45). Nebeský Otec je svobodný v rozdávání svých darů a není ovlivňován záští či pomstychtivostí. Mistr od nás žádá, abychom byli dokonalí jako nebeský Otec. Má dokonalost nemá být dokonalostí norem či ideálů, ale dokonalostí lásky, což však neznamená omlouvat zlo, ale všechno posuzovat z pohledu milosrdného Otce. Člověk, jenž činí svou vlastní důstojnost závislou na vnější dokonalosti, které je schopen dosáhnout, je tvorem, jenž se především děsí nedokonalosti druhých, a proto je odsuzuje.

Podle tohoto základního evangelního kritéria můžeme tedy pochopit, zda jsme svobodní od své vlastní představy o dokonalosti: Jsem „svobodný“, jsem-li ochoten odpouštět.

(Z knihy Viděno jinak, str. 31-32)

 
 
Nahoru