24.10.2012, kategorie: Titulní stránka

Odevzdávat děti do Božích rukou

Odevzdávat děti do Božích rukou

Navazujeme na nedávno zveřejněná svědectví manželek o síle modlitby za své partnery inspirované knihou Síla manželčiny modlitby. V jejím závěru jsme vyzvali čtenářky i čtenáře o vyjádření své zkušenosti s modlitbou za své děti. A zvláště ve spojení s knihou Síla rodičovské modlitby. Za zaslaná svědectví děkujeme. Kéž jsou povzbuzením i pro další rodiče!

Když se člověk stane rodičem, zjistí, že se mu převrátil celý život naruby. A vůbec nezáleží na tom, jestli po rodičovství vroucně toužil, nebo je tak úplně neplánoval. Najednou je tu někdo, kdo je na vás plně závislý a kdo se svými potřebami nepočká, až vám se to bude hodit. Sotva se pak časem vyrovnáme s uměním udržovat – jak říká klasik – jeden konec dítěte co nejvíc nakrmený a druhý co nejvíc v suchu –, nastane chvíle, kdy se naše dítě musí začít učit samostatnosti. A ruku v ruce s ní sílí naše rodičovské obavy, starosti a strach. Zvládne to ten náš malý nebo ta naše větší? Co si přinese ze školky, jak si povede ve škole, co si vybere po základce a jaké vůbec najde zaměstnání? A co kamarádi a první lásky? Co když se spálí, naletí, ublíží si? Jak obstojí? Co když povede život zcela vzdálený Božím cestám?

Jsou prý rodiče, kteří svým dětem jenom důvěřují, a jejich děti nemají problémy, mnohem víc ale asi bude nás, kterým potomci činí starosti, vrásky, bušení srdce nebo dokonce bolest a škodu. A jak se píše na obálce téhle knížky, pak nastává boj o životy našich dětí, který nás sráží na kolena a učí spínat ruce v modlitbě. Pak nemodlit se je jako sedět pohodlně na gauči a zpovzdálí netečně sledovat, jak na naše děti něco útočí ze všech stran. Knížka Stormie Omartianové o Síle rodičovské modlitby je cenná už v tom, že ji napsala žena, která se za své tři děti modlila intenzivně delší dobu a modlí se za ně doposud. Není to teoretický výklad o tom, jak ideálně věci fungují, ale zpráva o tom, jak se cestou modlitby může jít. Jak a proč začít, z čeho čerpat, čeho se držet, jak si vyrobit praktické pomůcky, jaké zvolit téma i formu a kde hledat pomoc při pochybnostech nebo úskalích. Na konci každé kapitoly je modlitba, které konkrétně pomáhá formulovat, za co chcete prosit nebo děkovat. Základní myšlenka je stejná jako v hnutí Modlitby matek a otců za děti – naučit se své děti odevzdávat do Božích rukou. Pokud tedy doma s manželem uvažujete, jak prosit za své děti, nebo to řešíte s blízkou, stejně naladěnou kamarádkou, není nic lehčího než se společně začíst a pustit se do díla.

Irena K., Brno

Jsme s manželkou konvertité, a tak jsme, podobně jako autorka (i když ona z jiného důvodu), neměli doma vzor výchovy svých dětí k víře. Hledali jsme je tedy u jiných rodin, které známe, na seminářích a v neposlední řadě v knihách. Jednou z nich je i „Síla rodičovské modlitby“. Americká autorka svou knihu přehledně dělí do jednotlivých krátkých kapitol, které se věnují různým situacím, potřebám či stadiím růstu dětí. Každá z kapitol má pevnou strukturu – obsahují kromě samotného textu modlitbu a takzvanou výzbroj (citáty z Písma). Někomu snad forma „předepsané modlitby“ nevyhovuje a rád se modlí vlastními slovy, každé dítě je jiné, má jiné potřeby a problémy. Na druhé straně je takový způsob velice snadno uchopitelný – zvláště pro ty, kteří svou cestu k modlitbě teprve hledají. Nikdo přeci není nucen brát vše doslova, ale může se velice dobře inspirovat. Stačí otevřít tuto knihu, ale hlavně své srdce!

Shodli jsme se s manželkou na tom, že lepší než knížku přečíst naráz je probrat si třeba i společně jednu kapitolu, která se týká toho, co nás v daném období výchovy našich dětí trápí nebo co je pro nás aktuální, nechat přečtené působit, přemýšlet o tom, „promodlit“ to... V takovém případě může tato knížka být naším dobrým průvodcem po celou dobu výchovy našich dětí.

Nakonec bych chtěl připojit jeden svůj silný zážitek: Před několika lety jsem se zúčastnil pánské duchovní obnovy, jeli jsme na místo zjevení Panny Marie. Já s jedním kamarádem jsme zašli do malé světničky, kde ke zjevením docházelo, a on mě vybídl k modlitbě za naše rodiny. Modlili jsme se prostě, krátce, bezprostředně a já v tu chvíli zažil velice intenzivní sílu rodičovské modlitby...

Antonín Č., Praha

 
 
Myšlenka na den: Lidský život je krátký, ale člověk si jím připravuje svou věčnost. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru