20.10.2013, kategorie: Bl. Jakub Alberione

Od „neškodného“ díla

Od „neškodného“ díla
k řeholnímu společenství

Don Alberione o své Typografické škole „Malý dělník“ v prvních dvou letech fungování nehlásal do všech stran, že se ze školní skupiny má stát řeholní kongregace a že se někteří z členů již brzy dají na kněžská studia. Dokumenty a osobní svědectví ukazují, že zakladatel poprvé explicitně vyjádřil svůj záměr založit novou řeholní kongregaci teprve 16. března 1916, když uváděl hlavní důvod, proč se on a don Giuseppe Rosa musejí rozdělit. Don Rosa usiloval především o to, aby se v Typografické škole vychovávali dobří řemeslníci – tiskaři, řeholní kongregace nebyla ani v nejmenším jeho záměrem, jak to bylo naopak Alberionovým cílem. Proč to tedy Alberione neřekl hned na začátku a předešlo by se nedorozuměním? Není vůbec nepochopitelné, že don Alberione v začátcích informoval o zaměření svého díla poněkud „mlhavě“. Jistá skupina diecézních kněží totiž na jeho iniciativu nehleděla s pochopením, a kdyby věděli, že se nezaměřuje pouze na „neškodné“ dobročinné aktivity, ale zakládá nový řeholní institut, zcela jistě by svou nevoli projevili i výraznějším odporem. Z téhož důvodu Alberione svým chlapcům v prvních letech doporučoval, aby se před diecézními kněžími a svými spolužáky seminaristy nechlubili příliš moc se svou úctou ke svatému Pavlu, která se v té době zcela vymykala zaběhlé zbožnosti.

8. prosinec 1917 je historické datum. Tohoto dne totiž první čtyři chlapci z Typografické školy „Malý dělník“ složili do rukou zakladatele Jakuba Alberioneho soukromé řeholní sliby. Tímto se nově vznikající dílo jasně definuje jako řeholní společenství. V tuto chvíli už Společnost sv. Pavla (toto jméno dostala nová kongregace až později) není sama. Již v květnu 1915 totiž don Alberione založil v Albě i takzvanou „Dívčí dílnu“ (Laboratiorio femminile). Tvořily ji ze začátku tři mladé dívky a zprvu se věnovaly ženským pracím (šití a jiné ruční práce). Připravovaly se však i na to, aby mohly vyučovat náboženství a též provozovat malý obchůdek s knihami a devocionáliemi, kde se měla samozřejmě prodávat i knižní produkce chlapecké Typografické školy. V červnu 1915 se k trojčlenné skupince připojila čtvrtá mladá žena – Teresa Merlová, která se o něco později stala generální představenou nové kongregace.

***

Víte, že jsme se rozhodly svěřovat všechny úmysly, která nám lidé sdělí v knihkupectví nebo prostřednictvím formuláře na webu, do přímluvy právě této sestry? Proto každých prvních devět dní v měsíci se společně modlíme „novénu“, v každodenní modlitbě ovšem nepřestáváme ani v jiné dny. Pokud se k nám chcete připojit a svěřit se do přímluvy této sestry, ať už v těchto prvních devíti dnech nebo kdykoliv během měsíce, zde je ona modlitba, která nás bude spojovat:

Nejsvětější Trojice, děkujeme ti za obdivuhodné dary světla, milosti a ctnosti, které obdržela sestra Tekla Merlová, a za to, že byla vyvolena a učiněna moudrou matkou a spolehlivou vůdkyní Dcer svatého Pavla. Na její přímluvu nám dopřej, abychom i my sdíleli její velkou lásku k Ježíši Mistru přítomnému v eucharistii, k evangeliu, k církvi a k duším, které hledala a kterým sloužila hlásáním evangelia sdělovacími prostředky až do úplného obětování se. Pane, je-li to v plánu tvé božské moudrosti, naplň také zde na zemi na této tobě oddané Dceři svatého Pavla svůj božský příslib: „Jestliže mi kdo slouží, Otec ho zahrne poctou.“ Oslav tuto svou věrnou služebnici k radosti církve a pro dobro mnoha duší a na její přímluvu nám dopřej, o co tě žádáme. Amen.
Sláva Otci, Zdrávas, Maria...

Odkaz, kam můžete zapsat své prosby nebo pište na email: modlitba@paulinky.cz

 

 
 
Myšlenka na den: Často jsme horliví v obraně své cti a svých pozic, ale pro čest Boží nehneme ani prstem, nic nás nevyruší a spíme klidným spánkem. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru