11.06.2018, kategorie: Titulní stránka

Nebojme se ptát…

Nebojme se ptát…
Článek z Katolického týdeníku

Z knihy, kterou jsme v nakladatelství připravili pro děti, které se chystají k prvnímu svatému přijímání, vybrala redaktorka Kateřina Šťastná ukázky z 5. kapitoly. Článek vyšel na str. 14 (Doma) v čísle 22.

 ***

Možná máte na srdci řadu otázek. Nebojte se hledat na ně správnou odpověď. Ty následující jsou z knihy Ježíš nás zve ke svému stolu od Tonino Lasconiho, kterou nedávno vydalo nakladatelství Paulínky.

Moje babička mi řekla, že když nepůjdu na mši svatou, bude Pán Ježíš smutný.

Spíš bychom měli být smutní my. Mše svatá není něco, co dáváme Pánu Ježíši my. Je to právě naopak! Mše svatá je dar, ve kterém nám Pán Ježíš dává sebe. Kdybys odmítl jít na oslavu, na kterou jsi pozván spolu s dalšími přáteli, kdo tím ztratí víc – ten, kdo tě pozval, anebo ty?

Bojím se jíst Ježíšovo tělo.

Toho se bát nemusíš. V chlebu a víně nám Ježíš nezanechal své pozemské tělo, ale své tělo vzkříšené. I když Ježíše nepřijímáme „jen jako“, ale doopravdy, na vzhledu a chuti chleba a vína se nic nemění.

Mše svatá se slaví ve všech katolických kostelích na světě. Když Pána Ježíše přijímá tolik lidí a navíc už tolik staletí, musí se přece Ježíšovo tělo spotřebovat.

Podívej se třeba na světlo slunce. Stejné světlo září nám, kteří žijeme v této zemi, i těm, kdo žijí v Africe, v Americe nebo neseverním pólu… a to už od samého počátku světa. Řekni mi: vyčerpá se světlo tím, že už tak dlouhou dobu osvěcuje všechny lidi? Samozřejmě že ne! Myslíš si, že se může vyčerpat a spotřebovat vzkříšené tělo Pána Ježíše, který je mnohem víc než slunce? On je přece nekonečný Bůh, který existuje všude a bude existovat navěky.

Proč se tolik lidí, kteří jsou každou neděli na mši svaté a chodí ke svatému přijímání, chová stejně jako ti, co do kostela vůbec nechodí a nechodí ani k svatému přijímání?

Pán Ježíš se nám při mši svaté sice daruje, ale ponechává na nás, jak s tímto darem naložíme. Představ si, že až budeš dospělý, někdo ti daruje nové závodní auto, ale ty se rozhodneš, že ho zavřeš do garáže a dál budeš jezdit svým starým vozem z autobazaru. Kdo podle tebe může za to, že jezdíš tak pomalu? Ten, kdo ti daroval závodní auto, anebo ty, protože ho nepoužíváš?

**

Není pro mě vždy snadné vidět na druhých lidech nejdřív to, co je krásné. Není pro mě snadné mluvit jenom hezky a nikdy neříct nic ošklivého. Není pro mě snadné kamarádit s těmi, kterým se ve škole nedaří, nejsou moc oblíbení a nemají nic, co by mě zajímalo. Vyhledávám spíš ty, o kterých si myslím, že jsou lepší, silnější, chytřejší a mají pořád něco nového. Když ale přijímáme Pána Ježíše, můžeme to zvládnout. On nám totiž pomůže.

Spolu s Ježíšem vítězíme nad smrtí, kterou představuje sobectví, zloba, lhostejnost, násilí, pýcha, nepravdivost, nespravedlnost nebo nenávist a můžeme vyjít vstříc novému životu, tedy k dobru, ke starostlivosti o druhé, k lásce, k velkorysosti, ke spolupráci, k pokoji, ke kamarádství, k ochotě pomáhat druhým a k úctě ke všem lidem.

 

 
 
Myšlenka na den: Víra není trik, který nás osvobodí od našich strachů, nýbrž cesta, na které dokážeme na své strachy pohlédnout a uprostřed obav doufat a hledat pevný bod, jenž nám poskytne oporu a náš strach promění. — A. Grün (Proměň svůj strach)
Nahoru