28.05.2013, kategorie: Titulní stránka

Nabízím svůj život...

Nabízím svůj život...

Na slavnost Nejsvětější Trojice (28. května) v roce 1961 nabídla Bohu svůj život ct. Tekla Merlová, spoluzakladatelka Dcer sv. Pavla, s úmyslem, aby všechny paulínky byly plně k dispozici Boží vůli.

Tak, jako byla vzorem pro své sestry v apoštolském nasazení, stala se vzorem i v různých životních zkouškách. Také ve fyzickém utrpení, které na ni dolehlo během let 1957–1959, jež následovaly po operaci. Znovu se však vzchopila během své další cesty po americkém kontinentě ke konci roku 1959. Má radost z díla, které roste, z apoštolátu, jenž je potřeba, je užitečný a lidé jej oceňují. Zároveň s tím ale zůstává námaha spojená s neustálými problémy – nikdy není dostatek sester, aby kongregace mohla odpovědět na všechny potřeby, a sestry, které jsou, nejsou dosud dostatečně svaté.

Toužila po cestě za sestrami i na africký kontinent, kam sestry přišly v červnu 1958. Píše se rok 1961. Maestra Tekla v okamžiku velké politické a společenské nestability navštěvuje paulínskou komunitu, která byla tehdy přítomná jen v Belgickém Kongu, a z tohoto setkání si odnáší dojem světa, „který je zvláštním způsobem přitažlivý“ a žízní po Božím slově. V tomto kontextu znovu prorocky vyzývá sestry, aby se staly skutečnými učednicemi svatého Pavla: „Přijměte krásu i utrpení, cíle i cesty lidí, s nimiž žijete, jejich zvyky, jejich zvyklosti, jejich způsob života, jejich slavení i jejich bolest – všechno se vás to týká, jako by to bylo vaše. A při tom všem hlásejte evangelium prostředky, které nám jsou dány.“

V těchto letech cest a změn, během nichž se začíná nejdůležitější událost tohoto našeho století pro celé křesťanstvo, totiž II. vatikánský koncil, bl. Jakub Alberione zve Paulínskou rodinu, především ty, kdo v ní mají nějakou zodpovědnost, aby během mimořádně dlouhých duchovních cvičení věnovali čas modlitbě a rozlišování. Maestra Tekla v této atmosféře intenzivního ztišení a modlitby soustředí své síly na to, aby Pánu svěřila všechny své „dcery“ a nabídla za jejich posvěcení svůj život. Je 28. květen 1961, slavnost Nejsvětější Trojice, při tomto svátku, kdy slavíme plnost Boží přítomnosti a svatosti uprostřed svého lidu, nabízí sestra Tekla svůj život k dispozici, je ochotna přijmout smrt, aby „získala“ všechny Dcery svatého Pavla pro dokonalé přilnutí k Boží vůli. Především musí každá „dcera“ usilovat o posvěcení – toto úsilí má podpírat každé její apoštolské úsilí. „Jsme tu proto, abychom se staly svatými.“ To je pravý a jediný cíl, který je smyslem veškerého apoštolského snažení, veškerých radostí i námah, všech kroků, jež je třeba po cestách světa ujít pro evangelium.

 

 
 
Myšlenka na den: Práce chrání před mnoha neřestmi a zbytečnými nebo špatnými myšlenkami. Lenost je naopak jejich hnízdem. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru