02.05.2022, kategorie: Titulní stránka

Mezi gangy za milosrdným Bohem

Mezi gangy za milosrdným Bohem
KNIŽNÍ TIP P. Ladislava Heryána

Kniha s výraznou fotografií potetovaného mladíka na obálce a s názvem Kérky na srdci nabízí víc než napínavé čtení. Její autor P. Gregory Boyle se umí dívat Kristovýma očima.

Gregory Boyle (*1954) je jezuitský kněz, který zasvětil život službě mladým lidem z gangů v Los Angeles. Jen v oblasti L. A. působí na 1 100 gangů s celkem 86 tisíci členy. Otec Greg zde vytvořil dílo, jímž se dnes inspirují po celých Státech. Zastává názor, že lepší, než mladé lidi zavírat do vězení, je zkusit s nimi pracovat, jako kdysi Jan Bosco nebo dnes Guy Gilbert.

G. („Dží“, jak mu říkají „jeho“ kluci) postavil svou práci na dvou principech: na tom, že Bůh je milosrdenství samo, nekonečné a neohraničené, a tedy vždy větší, než si myslíme; a pak na lidské sounáležitosti – na tom, že k sobě navzájem patříme a všichni jsme si rovni. G. měl po vysvěcení na kněze roku 1984 pracovat jako vysokoškolský kaplan, jenže plány mu změnil roční pobyt mezi chudými v Bolívii. Poté požádal provinciála, aby jej poslal natrvalo sloužit mezi chudé. Stal se proto farářem nejchudší losangeleské farnosti Dolores Mission, situované uprostřed dvou rozlehlých projektů sociálního bydlení (sídlišť). Když do farnosti přišel, působilo jen tam osm vzájemně se potírajících gangů.

Kniha je plná silných příběhů, potoků slz radosti i bolesti, nadějí i frustrací – jak to zná každý, kdo chce podobným lidem sloužit. Jde o mladé lidi (mnohdy ještě děti) zraněné, dobité, bez rodiny nebo z rodin násilníků, alkoholiků a narkomanů, o děti nepřítomných otců… Nesou břemena daleko těžší, než jsou schopni unést. Jediným způsobem, jak zakrýt vlastní křehkost a nejistotu, je pak násilí. Knihou létají kulky, které vždy neúprosně zmaří slibně se rozvíjející mladý život. Jedním z nejtěžších úkolů kněze bývá oznámit matce smrt jejího syna a následně jej pohřbít (jen do doby sepsání své knihy jich G. pohřbil téměř dvě stovky).

V knize je skoro vše naruby. Právě tito mladí lidé totiž Grega vedou ke Kristu, nikoli on je; oni jsou podle něj Krista již dávno plní. „Váš úkol nespočívá v tom, že je přivedete k naději, ale že jim dovolíte, aby oni přivedli k naději vás. Jestliže si jich vážíte, vycítí, že pro vás mají hodnotu. Díky láskyplné pozornosti zjistí, že je jim navrácena jejich původní krása, že jsou láskyhodní. A s vámi se v průběhu tohoto procesu stane totéž,“ tvrdí autor. Nejprve však musel své farníky dovést k otázce, co by v jejich farnosti dělal Ježíš. Poté začal obcházet místní věznice a „pasťáky“ a mladým delikventům nabízel na sebe kontakt.

Farnost se začala plnit členy znepřátelených gangů. Potřebovali práci, mnozí teprve školu. Greg a jeho spolupracovníci pro ně našli prostor ve farní škole a časem zřídili několik podniků, kde mohou být zaměstnáni – např. pekárnu, tiskárnu či kavárnu. Práce a zkušenost láskyplného přijetí jim pomáhá objevit vlastní hodnotu a důstojnost – pro většinu zcela neznámý pocit, aby pak měli sílu se od gangu oddělit a začít nový život. Mnozí také nacházejí Boha. Poslední scénou knihy je pohřeb šestnáctiletého Mexikánce Chica. Otec Greg se neudrží, jde stranou a pláče, když tu ho vyruší majitel pohřební služby: „Musíte pohřeb zakončit.“ – „Byl to úžasnej kluk,“ šeptá G. „Cože, to myslíte vážně?!“ opáčí muž pohoršeně. Ano, a právě o to tu jde. Greg se umí dívat jako Bůh.

(Převzato z článku pro Katolický týdeník 5/2020)

 
 
 
Nahoru Změnit předvolby cookies