20.11.2015, kategorie: Titulní stránka

Kristifikovat se

Kristifikovat se

Že jste nikdy neslyšeli tak divné slovo? Co znamená "kristifikovat se"? Objasní Vám to sám náš zakladatel, bl. Jakub Alberione, skrze kázání, které měl k bratřím paulínům v roce 1960. Přiložené audio dokládá, nakolik mu právě tento centrální bod paulínské spirituality ležel na srdci.

***

Je třeba, aby se naše myšlení a naše působení sjednotily s Ježíšem Kristem, abychom vnitřně tvořili jedinou myšlenku a navenek konali činnost připodobněnou tomu, co konal sám Ježíš. Kristus. Proto je třeba stále více směřovat duši k Ježíši Kristu. Kristifikovat se.

Tomu odpovídá tato modlitba (inspirace bl. Alžbětou od Trojice): až zmizím, ať jsem pohlcen Kristem. A pak dalšími slovy: Věčné Slovo, chci prožívat svůj život v naslouchání tobě, živením se tebou, ať jsme tvým prodloužením, nejposlušnějším článkem tvého těla.

Existuje jen jediná cesta pro skutečné svaté, jedinečné odevzdání se: Žije ve mně Kristus. Jsme prodloužením Ježíše, toho, který v nás našel nejposlušnější nástroje, a tak s námi může kdykoliv jednat, kdykoliv nás povolat a nechat nás projít různými okolnostmi a těžkostmi, někdy i chvílemi útěchy. Stále on, on, on, ve všem, ve všem!

Nezbytnost zaměřit naši zbožnost v něm je absolutní, neboť není v nikom jiném spásy. Není spásy mimo něj. Je tedy třeba přejít k němu a získat skutečně jeho myšlení. Naše mysl ať je jeho, což znamená, že on v nás svou myslí bude panovat, vést, osvěcovat naši mysl. Naše srdce ať je jeho srdcem obráceným k Otci, obráceným k duším. A ať naše vůle je vůlí Boží, vůlí Otce, kterou naplnil Ježíš Kristus a jak on chce, ať konáme, tak aby on skutečně žil v nás.

Nestačí pouze „žiju s Kristem“, ale musí být on tím, kdo má hlavní roli, pravý režisér. On vše, ve všem, vždy. Jenom takto.

Zvládneme nechat žít Krista v nás? Nevyhánět ho? Nezapomínat na něj? Vnímáme ho v nás, že je to on, kdo v nás mluví, kdo námi hýbe, kdo v nás reaguje, kdo nás vede k opuštění každé věci, která se mu nelíbí, a k přijetí toho, co se jemu líbí?

Žij skutečně ve mně, Kriste. Ať zmizíme. Ano, ať žije ve všem, pouze a navždy on, to je tajemství Krista: on je hlavou, my údy těla.

Jak je pak krásná naše spiritualita a jak je jednoduché pracovat i v těžkých situacích a jak je snadné ovládat naše smysly a naše vášně a vše orientovat k Bohu! A tak se dostáváme nad lidskou přirozenost, vnímáme, že jsme pohnuti Bohem a že naše činnost je božská. Božská, protože myšlenky, které činnost vedou, jsou Ježíše Krista, vnitřní hnutí, je vedeno láskou, a to láskou Ježíše Krista; a vůle, která se rozhoduje, je vůlí Ježíše Krista. My jsme jeho prodloužením. My jsme údy jeho těla.

On je hlava, která řídí ruku či nohu, aby se hnuly a vykonaly konkrétní věc: on vede naše vycházení i návraty, naslouchání i mluvení, jen když je to třeba. Je to on, kdo působí v nás. Kéž nás zcela pohltí tak, abychom skoro vůbec nevnímali naši podstatu. Ano, toto je ideál. Přesto je stále centrem naší spirituality. Je to cílem, který mají paulíni dosáhnout.

 


Check this out on Chirbit

 
 
Myšlenka na den: Konáme-li všechno pro Boží slávu a pro pokoj lidí, Hospodin je s námi. Jsme-li však vedeni marnivostí, pohodlností a sobectvím, pak zůstaneme na mizině. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru