29.07.2015, kategorie: Titulní stránka

Kniha jen pro pamětníky?

Kniha jen pro pamětníky?
S BOHEM V RUSKU

Nebojte se začíst nebo darovat tu "tlustou knihu o událostech z minulého století". Následující text svědčí o tom, jak její příběh vtáhl do četby mladou ženu (ročník 1982).

***

Na začátku jsem si myslela, že to téma vůbec nebude pro mě – historie mě nikdy nebavila, a když už, tak bych dala přednost kterémukoliv jinému období kromě druhé světové války. Prostě nic na první pohled lákavého, pořád nějaké vězení, ani názvy ani jména mi nic neříkaly apod. Ale už po pár stránkách jsem se četla tak rychle jen proto, že jsem byla zvědavá, co bude na následujících řádcích. Při „setkání“ s názvy a jmény jsem si je dokonce začala hledat na internetu – moje znalosti historie jsou fakt otřesné. Jednou jsem upřímně rozesmála svou mamku, když jsem se jí ptala, co znamená slovo „továrišč“ – docela často se v textu opakovalo. Já zažila pány soudruhy jen v první třídě a ruštinu už vůbec. Místy se mi zdálo, že je to trochu rozvláčné – když se různě opakovala ta vyšetřování a přesuny do různých dalších vězení, ale právě ty detaily dotvářely „kouzlo“ knihy, nebyla to jen historická fakta, ale konkrétní věci. Časem jsem došla tak daleko, že jsem v pauzách mezi čtením hledala, jestli o tom jezuitovi najdu něco na internetu, mluvila o té knížce s mamkou a naším farářem (říkal, že ji četl a že byla skvělá), pak jsem se ptala našich místních kněží z Polska, jak se ta jména čtou apod. – prostě mě ten příběh fakt dostal.

V neposlední řadě to pro mě byl velký příklad víry, člověk najednou reálně viděl, co ti lidé prožívali. A pak mě to přivedlo k otázce – oni za tak strašných podmínek svoji víru opravdu žili… a co já?! Prostě knížka, kterou rozhodně neodložíš mezi rozečtené!

 

 
 
Myšlenka na den: Práce chrání před mnoha neřestmi a zbytečnými nebo špatnými myšlenkami. Lenost je naopak jejich hnízdem. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru