20.07.2021, kategorie: Titulní stránka

Je pro mě inspirací!

Je pro mě inspirací!
Bl. Carlo Acutis

Před dvěma měsíci jsme na našem facebookovém profilu slíbili knihu o blahoslaveném Carlu Acutisovi tomu, kdo je podobného věku, jako byl on, přečte ji a něco nám o ní napíše. Přihlásil se Tomáš.

Prozradil na sebe, že pochází z Vysočiny, je mu 15 let, letos ukončil devátou třídu a chystá se na střední průmyslovou školu, obor IT.  A asi není divu, že ho zaujal tento „Boží influencer“, když jeho velkým zájmem je programování a hry na počítači. Zároveň je pro něho ale velmi důležitá i víra – právě se připravoval na biřmování.  

A teď už necháváme slovo jemu:

O blahoslaveném Carlovi jsem se dozvěděl od své sestry v den, kdy byl blahořečen. Ona ho znala ze Španělska (ze Světového dne mládeže) už delší dobu předtím. Potom jsme o něm také mluvili na našem spolču. Zaujalo mě na první pohled to, že byl mladý a také se zajímal o programování. A dále, že i když je blahoslavený, tak žil v dnešní době, a ne před tisíci lety. 

Při četbě jeho životopisu mě oslovilo, jak pomáhal ostatním, například osamělým spolužákům, aby nebyli sami. Už od mala se snažil zlo neoplácet zlem, ale dobrem. Nemstil se. Byl otevřený a dokázal se kamarádit s kýmkoli. Přijímal ostatní. Byl hodně citlivý na věci víry a měl silný a pevný vztah k Eucharistii. Jeho duchovní život je pro mě inspirací.

Co mě také překvapilo, že měl možnost mluvit i s váženými lidmi a vždy s nimi mluvil prostě a otevřeně. Například s profesory teologie nebo IT, to bych chtěl také někdy zažít. Díky jeho vztahu k domácím zvířatům mám pocit, že byl opravdu normální kluk – stejný jako já.  

A když onemocněl, byl smířený se smrtí. Fascinuje mě jeho důvěra Boží milost, takže může být dobrým přímluvcem pro děti a mladé lidi, kteří onemocněli jako on.

Samozřejmě je i perfektní přímluvce pro programátory. Vůbec pro všechny děti a mladé lidi, kteří často tráví hodně času na internetu a na počítači. Proto knihu o něm doporučuji mladým lidem, klukům i holkám, studentům a všem věřícím, kteří mají pocit, že svatí jsou jen pozlacené sochy v kostele. Tenhle kluk nám ukázal, že svatost může být i naše realita. Všichni jsme povoláni ke svatosti! Stejně jako Carlo.

A na závěr jeho slova, která bych velmi rád vypíchl:  „Eucharistie je naše dálnice do nebe!“

Děkujeme Tomášovi a přejeme mu, aby běžel po své cestě svatosti s nadšením mládí.

 
 
 
Nahoru