14.12.2013, kategorie: Titulní stránka

Jako laň na výšinách

Jako laň na výšinách
recenze

Inspirováni dnešním světcem, sv. Janem od Kříže, Vám nabízíme novodobou variantu Výstupu na horu Karmel v románovém zpracování. Co na Vás při četbě čeká?

Bázlivá žije v Údolí ponížení a pracuje pro Pastýře, který má v údolí obrovská stáda. Bázlivá se setkává se s Pastýřem každé ráno a večer u studánky. Její velkou touhou je dostat se z údolí na výšiny, z dosahu svých příbuzných Ustrašených. Cesta se zdá být nesnadnou nebo nemožnou pro její chromé nohy a znetvořená ústa. 
Najednou vykřikla v zoufalé touze: „Ach, kéž bych mohla úplně uniknout z tohoto Údolí ponížení a dostat se tam na výšiny“ … Pastýř k jejímu velkému údivu odpověděl: „Dlouho jsem čekal, až to navrhneš. Opravdu by to pro tebe bylo nejlepší. Já sám Tě tam velice rád dovedu.“ Bázlivá na něj ohromeně zírala: „Jít na výšiny a žít tam? … To není možné. Nikdy se tam nedostanu. Mám příliš chromé nohy. …Ty hory jsou tak strmé a nebezpečné“… „To je naprostá pravda“, přikývl Pastýř. „Cesta je opravdu obtížná a nebezpečná. A musí být. To proto, aby nic, co je Lásce nepřátelské, nemohlo vstoupit do Království a napadnout je. A je pravda, že by ses musela proměnit, než budeš schopná žít na výšinách, ale chceš-li jít se mnou, slibuji, že Ti pomohu získat laní nohy." 

„U Boha není nic nemožného“ a tak se Bázlivá vydává na cestu. Na začátku Pastýř zasadil Bázlivé do srdce semínko lásky, které má podobu špičatého trnu. „Milovat znamená vydávat sebe do moci milovaného a stát se velice zranitelným. Ale milovat je takové štěstí, dodal Pastýř tiše. Je štěstí milovat, i když nedostáváš lásku zpět.“ 
Bázlivá se chytila Pastýře za ruku a vyšla s ním na cestu.  „Nikdy jsem si nemyslela, že naše údolí je tak krásné a plné písní“, vyhrkla Bázlivá. Pastýř se zasmál a odpověděl: „Jen Láska může opravdu rozumět hudbě, kráse a radosti, která je zasazena v srdcích všech stvořených bytostí. Jak v tobě láska poroste, budeš rozumět mnoha věcem.“ 
Bázlivé se moc nechce putovat s tak zvláštními průvodci - Bolestí a Utrpením. S Pastýřem by to bylo jednodušší a příjemnější. „Mohu tě sám nést celou cestu až a výšiny, místo abych tě nechal tam šplhat. Ale kdybych to udělal, nikdy bys nezískala nohy laně a nemohla bys mne doprovázet tam, kam já chodím.“ 
To hlavní, co dodává Bázlivé odvahu, je její důvěra v Pastýře a jeho lásku k ní. A cestou Bázlivá zjistila, že její pomocnice mají velkou sílu a jsou schopny ji táhnout a docela i nadnášet nad obtížnými úseky cesty. Také jsou jí velkou oporou při dorážení Ustrašených, zejména Pýchy, Strachu a Hořkosti. A Pastýř je nablízku, když jej Bázlivá volá o pomoc. 
Cesta vede oklikou přes poušť a okolo pobřeží osamělosti. Pokračuje šplháním na skálu zranění a dál vede lesem nebezpečí a útrap a údolím ztráty. Bázlivá se sbližuje se svými pomocnicemi Bolestí a Utrpením, a dodává si odvahy písněmi: 
Hlas mého milého! 
Hle, právě přichází, 
hory přeskakuje,
přenáší se přes pahorky.

Můj milý se ozval, řekl mi: 
„Vstaň, má přítelkyně, 
krásko má, a pojď!“

Jak jsi krásná, milá má, 
Celá bez poskvrny. 
Vydej se se mnou na cestu k výšinám.
(z knihy Píseň písní) 


Příběh Bázlivé může být příběhem duše každého člověka. Je to takové novodobé podobenství o pozvání na cestu k Bohu a s Bohem. Je to pozvání k lásce a radosti. Jedině láska, a to především láska Boží, má moc skutečně nás proměnit. Příběh Bázlivé je srozumitelný obraz o nás a o Bohu a jeho vztahu k nám. Je povzbudivý a dodává odvahu a naději. Přitom otevřeně říká, že cesta na výšiny není procházkou růžovou zahradou, má tu svoje místo i Bolest a Utrpení. Možná trochu překvapivě se tu nekonají hory dobrých skutků a asketických cvičení v dokonalosti. Zato tu kvete Radostné přijetí a Snášení námahy, kterému se také někdy říká Odpuštění. A je tu Pastýř, se svými písničkami, se svým láskyplným pohledem, zvonivým radostným smíchem, silný i něžný zároveň. Stačí se jej pevně držet za ruku a zaposlouchat se s ním do slov z knihy Písní o tom, jak jsme cenní a krásní v Božích očích, jak nesmírně On touží po každém z nás. 

Převzato z  Čtenářského deníčku na portálu www.katolik.cz: http://www.katolik.cz/recenze/view.asp?cis=83

 
 
 
Nahoru