11.07.2016, kategorie: Titulní stránka

Duch svatý nám dává překypovat nadějí

Duch svatý nám dává překypovat nadějí
inspirace k modlitbě

Během letních dní najdete na našem webu vybrané úryvky z našich knih. Vybírají je pro vás laičtí spolupracovníci našeho nakladatelství. Pokud si sami v našich knihách zatrháváte a chtěli byste se rozdělit o to, co vás nejvíce oslovilo, napište nám.

***

Stejně jako rozlišujeme dva druhy víry, tedy věřenou víru a víru věřící (jinými slovy to, v co věříme, a samotný úkon víry), tak je tomu také s nadějí. Existuje objektivní naděje, což jsou záležitosti, v něž doufáme, věčné dědictví, a subjektivní naděje, což je úkon doufání v ony věci. Poslední zmíněný druh naděje je silou, která nás tlačí kupředu, vnitřní napětí, určité rozšíření duše směrem k budoucnosti.

Specifičnost křesťanské naděje a její odlišnost od každého jiného pojetí naděje není patrná, pokud se nevnímá její niterný poměr k Duchu Svatému. Bůh není pouze předmětem naděje, ale také její příčinou. Bůh ji zapříčiňuje, vlévá člověku. (…)

Jedno z hlavních nebezpečí duchovního putování tkví v tom, že člověk pozbude odvahy, když vidí, že v jeho životě se opakují stále tytéž hříchy a že všechna dobrá předsevzetí nesvedou nic proti opakovaným pádům. Naděje nás zachraňuje. Právě ona nám dává sílu začínat stále znovu, věřit, že tentokrát se to opravdu podaří, že se vskutku obrátíme. Když si počínáme tímto způsobem, dotýká se naše srdce Boha, jenž nám přispěchá na pomoc svou milostí.

Nesmíme se spokojovat s tím, že budeme mít naději jen pro nás samotné. Duch Svatý z nás chce učinit rozsévače naděje. Není krásnější dar, nežli šířit v domě, komunitě, místní i univerzální církvi naději. Je to jako určité moderní přístroje, které osvěžují ovzduší a šíří v určitém prostoru vůni.

 
 
Nahoru