27.01.2013, kategorie: Titulní stránka

Den mezinárodní vzpomínky na oběti holocaustu

Den mezinárodní vzpomínky na oběti holocaustu
doplněno audio z ČRo 3

27. leden je Dnem mezinárodní vzpomínky na oběti holocaustu. Genocida se týká mnoha národů i dnes. V prosinci vydaná kniha Wandy Półtawské A bojím se snů by měla být šířeji známa a čtena (spolu s dalšími podobnými knihami jako podobné svědectví z Ravensbrücku Jako chlapce by mě zastřelili), neboť napomáhá předcházet podobným zločinům proti lidskosti. Podařilo se nám o knize informovat v Českém rozhlase (pořad na Vltavě 26. 1.) a v České televizi (Křesťanský magazín z 30. 12.) a dokonce se o knize dozvěděli čtenáři mimo "křesťanský okruh".

***

Kniha Wandy Półtawské se dostává českému čtenáři do rukou zásluhou překladatele Jaroslava Šubrta a její svědectví jsou cenným doplněním obrazu koncentračního tábora Ravensbrück, neboť tomuto táboru není v české literatuře věnováno tolik prostoru jako jiným německým koncentračním táborům (např. Osvětim, Dachau či Mauthausen). Svědectví je psáno velmi čtivým jazykem... (z recenze M. T. Páralové pro časopis členy brněnské židovské obce Kachol Velavan).

 ***

„O domově se mi v táboře často nezdálo … teď po návratu se všechno obrátilo. Byla jsem doma a zdálo se mi o lágru… Odsouvala jsem spánek na co nejpozdější hodinu … že jsem prostě přestala ke spánku uléhat: nedokázala jsem už dál ty sny o koncentráku snášet…“ Pořád se jí vracely a nevěděla co s tím. „Přežila jsem tábor, teď však nedokážu snášet ty sny…“ Vyprávět je někomu? Rozuměl by vůbec ten, kdo nezažil, uvěřil by? V podobné situaci byl po osvobození Arnošt Lustig. Když se v roce 1945 vrátil z lágrů, měl potřebu se někomu svěřit. Navštívil tedy svého nejmilejšího učitele Jůzu a vyprávěl mu, „co to byly lágry. A on mě za chvíli začal hladit po hlavě, jako hladíš pomatenýho. A tak jsem zjistil, že mně vlastně nevěří, že myslí, že to ní možný … Papír ti věří… A tak jsem začal psát,“ svěřil se dceři Evě světoznámý spisovatel. Stejně na tom byla Wanda Póltawská. Nemohla vyprávět, začala tedy po nocích psát. Papír přece unese všechno, nebo možná skoro všechno. Z úděsných zážitků v koncentráku se vypsala. Jednoho slunečného letního rána roku 1945 dopsala a poprvé od návratu usnula beze snů.

K tomu není co dodat. Snad jen, že právě proto je tak potřebné vydávat a číst vyprávění těch, kteří tím vším prošli. Lidí jako je Wanda Póltawská, Arnošt Lustig, Miloslav Moulis… (Jana Časnochová pro web českého svazu bojovníků za svobodu).

***

Reportáž z večera Zůstat člověkem odvysílala také Česká televize na konci roku 2012. Lze ji vidět v archivu ČT.

***

K poslechu ve streamu rozhlasové dokumentární pásmo z ČRo3:

A ještě dodatek k pořadu - rozhovor s Markem Váchou:


Check this out on Chirbit

 

Fotogalerie Fotogalerie

Fotogalerie Zůstat člověkem
Zůstat člověkem

06.12.2012

Počet fotek ve fotogalerii: 8

Fotogalerie Zobrazit fotky Zůstat člověkem

 
Myšlenka na den: Když jsou trhány zuby, dává se injekce, aby to nebolelo. Potřebovali bychom injekci Mariina ducha. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru