23.05.2018, kategorie: Titulní stránka

Dech křesťanského života (3)

Dech křesťanského života (3)
VÍRA PO LETNICÍCH

A naposledy zalistujeme v kapitole věnované působení Ducha Svatého v knize Radost z víry.

***

Ode dne Letnic Pánovo světlo proměňovalo život apoštolů. Oni z tohoto důvodu měli jasné vědomí toho, že nejsou pouze učedníky nějaké nové a zajímavé nauky, nýbrž vyvolenými a odpovědnými svědky zjevení, s nímž je spjata spása jak jejich současníků, tak budoucích generací. Velikonoční víra naplňovala jejich srdce horoucností a mimořádnou horlivostí, takže byli připraveni čelit všem obtížím a dokonce i smrti, a dodávala jejich slovům nepřekonatelnou energii a přesvědčivost. A tak hrstka lidí, které se nedostávalo lidských prostředků, ale která byla silná ve své víře, dokázala beze strachu čelit tvrdým pronásledováním a obstát i ve zkoušce mučednictví. Apoštol Jan píše: „A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra“ (1 Jan 5,4b). Pravdivost tohoto výroku po dvě tisíciletí dějin křesťanství dokládají nesčetná svědectví mučedníků, svatých a blahoslavených.

My jsme dnes dědicové těchto vítězných svědků! Ovšem právě z tohoto konstatování vychází také otázka: Jak je to vlastně s naší vírou? Jak ji v dnešní době dokážeme předávat druhým? Jistota, že Kristus vstal z mrtvých, nás ubezpečuje, že žádná nepřátelská síla nikdy nedokáže zničit církev. Prostupuje námi také vědomí, že jedině Kristus může opravdu uspokojit hluboká očekávání každého lidského srdce a odpovědět na ty nejvíce znepokojující otázky ohledně bolesti, nespravedlnosti, zlu, smrti a záhrobí. Nuže tedy, naše víra je ustavena právě tímto způsobem, je však třeba, aby se tato víra také stávala životem každého z nás. Existuje tedy celá škála velkých i prostinkých úkolů, které je třeba vykonat za tím účelem, aby se každý křesťan proměnil ve „svědka“, jenž je schopen a ochoten vydávat před každým a vždycky počet z naděje, na níž se zakládá jeho vlastní život (srov. 1 Petr 3,15). Z uvedeného důvodu je třeba se vracet k tomu, že budeme zvěstovat odhodlaně radost prýštící z události Kristovy smrti a jeho vzkříšení, což je pravé srdce a ohnisko naší víry, mocná páka naší jistoty, burácející vítr, který ničí všechen strach a veškerou nerozhodnost, pochybnost i lidskou vypočítavost. Jedině od Boha může vzejít rozhodující proměna světa. Jedině na základě vzkříšení je možno porozumět tomu, jaká je pravá povaha církve a jejího svědectví, což vše rozhodně není nikterak odtrženo od velikonočního tajemství, neboť je to jeho plodem, projevem a jeho zpřítomňováním ze strany těch, kdo přijímají Ducha Svatého a jsou Kristem vyzýváni k tomu, aby pokračovali v jeho vlastním poslání (srov. Jan 20,21-23).

 
 
Myšlenka na den: Práce chrání před mnoha neřestmi a zbytečnými nebo špatnými myšlenkami. Lenost je naopak jejich hnízdem. (bl. Jakub Alberione)
Nahoru