17.08.2012, kategorie: Titulní stránka

Boží zázraky (I.)

Boží zázraky (I.)
svědectví

Už několik měsíců existuje na naší webové stránce formulář, jehož prostřednictvím nás lze požádat o modlitbu. Velmi Vám všem, kdo nám píšete, děkujeme za důvěru. K Vašim modlitebním úmyslům se připojujeme. Tato služba je pro nás lekcí v té oblasti života, kterou samy osobně neznáme (zvl. když se jedná o rodinné a partnerské záležitosti), ale také zkušeností s Boží dobrotou i mlčenlivou Boží prozřetelností.

Rozhodly jsme se zveřejnit – na přání rodičů malého Honzíka – příběh o uzdravování jejich syna. Je to jeden ze způsobů jejich poděkování Bohu a také povzbuzením pro všechny, kdo se ocitnou v podobných situacích.

Boží zázraky při uzdravování našeho syna po srážce s tramvají

Ve středu 2. května 2012 v 15:05 srazila našeho devítiletého syna tramvaj. Žije. Nechci ale nyní psát o tom, jak jsme celou situaci prožívali. Rád bych napsal o Božích zázracích, které Honzíkovo uzdravování provázely.

K nehodě došlo u tramvajové zastávky, kde Honzík přecházel přes přechod na druhou stranu, aby se mohl vrátit opačným směrem domů. Viděl přijíždět tramvaj, ale ta začala zpomalovat před zastávkou. Honzík si myslel, že zpomaluje kvůli němu, když je na přechodu – a tak došlo ke střetu.

Teprve později jsme zjistili, že už zde u našeho syna stáli všichni andělé a svatí. Tramvaj totiž Honzíka srazila pravým bokem a odhodila ho na nástupní ostrůvek. Mohlo to dopadnout daleko hůř – tramvaj pak brzdila ještě třicet metrů.

Po prvním vyšetření jsme dostali tyto informace: fraktura lebky, vážná zlomenina, zborcené kosti v oblasti levého ucha, proražený ušní bubínek a předběžná diagnóza, že bude hluchý na levé ucho, zlomená ruka, zhmožděné srdce, zhmožděná levá plíce. Naděje na přežití zhruba 70 %, ale lékaři už od začátku říkali, že je to vážné, a skutečně se i velmi vážně tvářili.

První CT vypadá sice nadějně, ale doktoři nás ujistí, že druhé CT bývá daleko, daleko horší – projeví se skutečný rozsah zranění. Kritických je prvních 72 hodin, takže do soboty odpoledne jsme jako na trní.

V pátek ráno manželce volá kamarádka, že měla v noci velmi živý sen, kde viděla celou naši rodinu, i s Honzíkem, a všechny spokojené, živé, zdravé.

Dopoledne se pak na nebi objeví duha. Tak velkou jsme u nás ještě neviděli. Klene se od okna v kuchyni přes celý panelový dům až k oknu Honzíkova pokojíčku. Hned si vybavujeme Boží smlouvu ze Starého zákona. Pro mne má toto znamení ještě jeden velký význam, jenž bych zde nerad rozebíral, protože se týká mé nedávné krize víry – jen řeknu, že mne hluboce zasáhne.

Na 9. května je stanovena operace hlavy. Rozhodující  pro celý další průběh. Všichni jsme nervózní už den předtím. Těsně předtím, než se ráno toho dne probudím, mám sen. Nějak mě bolí v krku či co, jsem doma u svých rodičů, a maminka mi na tu nemoc v krku doporučuje lék s názvem Petr 567.
Takže samozřejmě hned po procitnutí – s vědomím neuvěřitelného klidu – běžím pro Bibli. Manželka i její maminka na mě koukají jako na zjevení, snažím se je uklidnit, protože sám v sobě cítím jistotu, že jde o vzkaz od Boha.

V Bibli je jediná pasáž, která odpovídá „léku Petr 567“. A to 1. Petr 5,6-7: „Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. Všechnu »svou starost vložte na něj«, neboť mu na vás záleží.“ Myslím, že nám tak Pán chtěl něco říct k dnešní operaci Honzíka.

Samozřejmě prosíme všechny, na koho si vzpomeneme, zda by se za našeho syna modlili. Věřící sousedé, jejichž syn chodí s naším do třídy, začnou první a zapojí komunitu věřících rodičů. Následně se přidají sestry paulínky, které dokonce na Honzíka myslí i při pouti na Velehrad. Ozývají se známí z Brna, Olomouce a Ostravy, kde všude se šíří další modlitby.

Honzíkův kmotr se snaží s P. Kusým dohodnout mši za uzdravení Honzíka. Zastihne ho telefonicky na letišti, v poslední chvíli před odletem. P. Kusý slibuje, že mši za Honzíka povede na místě, kam letí. Letěl právě do Lurd.

V neděli domlouváme přímluvy v našem místním kostelíčku. Zaskakuje zde kněz, kterému vysvětlujeme, co se stalo. I on slibuje modlitbu, případně mši za Honzíka, ale také on bude odlétat. Do Vatikánu. Časem zjistíme, že Honzíka tento kněz viděl osobně – na narozeninové mši a oslavě našeho kamaráda před zhruba čtvrt rokem!

(pokračování příště) 

 
 
 
Nahoru Změnit předvolby cookies