04.06.2018, kategorie: Titulní stránka

Bakhitina víra a život z ní

Bakhitina víra a život z ní
Zatrženo z knihy a fotogalerie z prezentace

Protože se v dubnu následující příspěvěk na webu neobjevil (chybně naprogramován), opakujeme ho nyní. Jde o několik úryvků z nedávno vydané knihy Josefína Bakhita: z otrokyně světicí. Tentokrát představíme přímo světici a její prožívání víry. 

**

Pan Illuminato Checchini byl přímý člověk s otevřeným srdcem, působil jako správce u Turiny Michieli, paní, která si Bakhitu na manželovi vyžádala. On tedy Bakhitu pozval na oběd. Manželka připravila dobré jídlo, ale bylo hodně těžké zapříst s Bakhitou rozhovor, protože nerozuměla benátskému nářečí, a co bylo ještě horší, děti měly strach z jejího exotického, zvučného hrdelního hlasu. Zkrátka se dorozumívali především gesty. Důležité však bylo, že Illuminato projevil přání, aby byla považována za člena rodiny. Jako hluboce věřící křesťan a dobrotivý člověk je přesvědčen, že tuto dívku jim poslal Pán.

**

O něco později jí dal stříbrný kříž, který předtím s úctou políbil, a řekl jí, že člověk, jehož vidí na kříži, je Ježíš Kristus, Syn Boží, který za nás zemřel. Bakhita měla potřebu si tento předmět schovat ze strachu, aby jí ho Turina Michieli nevzala. Byla to první věc, kterou v životě vlastnila. Illuminatovo gesto plné lásky a přesvědčení přineslo více ovoce než dlouhé přednášky.

**

Chodila do kostela, líbala křtitelnici a vždy s dojetím opakovala: „Tady jsem se stala skutečnou Boží dcerou.“ Nic víc už nechtěla, neboť našla svého pravého přítele, který ji nikdy neopustí, Ježíše Krista.

**

Její slova byla stále táž: „Buďte dobří. Milujte Pána. Pán je tak dobrý. Modlete se za ubohé nešťastníky, kteří ho neznají. Kdybyste jen věděli, jaká milost je znát Pána; je to nesmírná milost. Pohleďte na milost, kterou mi projevil.“

**

„Dělám všechno, abych se líbila Paronovi. Plnit Boží vůli je skutkem spravedlnosti.“ Nicméně jednoho dne se nechala slyšet, že to není až tak jednoduché: „Myslíte si, že je snadné líbit se Pánu? Ale dělám vše, co je v mých silách.  O zbytek se postará on.“ Nebo při jiné příležitosti: „Dávám svému Pánu všechno a on se o mě postará; bude muset.“

**

Nezabývala se pochybeními pocházejícími z lidské přirozenosti, jež jsou údělem všech, i těch, kdo jsou na vedoucích pozicích: „Nezáleží na tom, jestli je monstrance ze zlata, ze stříbra nebo ze dřeva – všechny nesou Ježíše.“

**

Sv. Pavel prohlašuje, že Ježíš Kristus je „naše naděje“ (1 Tim 1,1). Křesťan velmi dobře ví, že bez něj nezmůže nic a že křesťanská naděje je příslibem věčného života. Pro Josefínu to byl smysl života: „Co bychom dělali na tomto světě, kdybychom nedoufali v Boha?“, a tato naděje ji nikdy neopustila: Dokonce i v propasti sklíčenosti a smutku, když jsem byla otrokyní, jsem si nikdy nezoufala, protože jsem v sobě cítila tajemnou sílu, která mě podpírala. Nezemřela jsem tehdy, protože mě Pán předurčil k „lepším věcem“.

**

V přítomnosti mnoha lidí, kteří se chtěli dozvědět podrobnosti z jejího života, začínala modlitbou díkůvzdání, v níž stavěla do středu Boha a nikdy se nechlubila vlastními zásluhami: „Vše pro slávu Boží, k oslavě všemohoucnosti Boha, který mě zachránil.“ Díky podmínkám, jaké měla v mládí, pochopila více než ostatní, že poznání pravého Boha je velká milost. Uveďme několik slov: 

Kdybyste jen věděli, jak velká radost je znát dobrého Boha!

Jaké máte štěstí, že jste se narodili v katolické zemi. Já jsem sem přišla pozdě. Buďte za to vděční Bohu a Panně Marii!

Jsem šťastná, že jsem z Božího milosrdenství křesťankou!

**

Velkým objevem sv. Bakhity je, že Ježíš Kristus nás osvobozuje od skutečného otroctví hříchu, zla a věčné smrti, abychom mohli být svobodní, znát a milovat Boha a bližního. Tento objev Josefínu naplňuje a proměňuje ji v zářivou bytost plnou lásky. Svou víru a naději pak žije každý den kráčíc po „malé cestičce“, která se projevuje ctnostmi, jež kolem ní září a všechny přitahují. Vnitřně prozářená, koná ve svém životě někdy až heroické činy. Dosvědčuje sílu proměnění v Kristu, jenž je schopen učinit z odosobněného člověka, považovaného za „podčlověka“, neboť je otrokem, svobodnou bytost, jež má svou vlastní důstojnost.

 

Fotogalerie Fotogalerie

Fotogalerie Africký květ
Africký květ

02.05.2018 17:00

Počet fotek ve fotogalerii: 9

Fotogalerie Zobrazit fotky Africký květ

 
Myšlenka na den: Adam, stvořený jako milovaný syn Otce, přirozeně prožívá evangelní rady jako svůj způsob bytí. Prarodiče v ráji byli čistí, chudí a poslušní. — G. Forlai (Viděno jinak)
Nahoru