12.09.2016, kategorie: Titulní stránka

Alberione sestrám po slibech

Alberione sestrám po slibech

Přesně před rokem skládala v pražské komunitě věčné sliby s. Andrea. Pro ni, i pro kohokoliv, kdo se pevně rozhodl jít cestou, na kterou ho Pán pozval, je určen text zakladatele Paulínské rodiny bl. Jakuba Alberiona.

***

Nyní je čas pracovat! Předpokládejme, že existuje učitelka, která vystuduje příslušné školy, a dokonce s úžasnými výsledky, a když dosáhne všech titulů, má tedy otevřené všechny možnosti, ale přesto neučí na žádné škole; co byste na to řekli? Že všechny milosti, které předtím získala, přišly vniveč. Nezahazujme milosti mládí, nepromarněme povolání! Využijme co nejvíce milost přijatou při věčných slibech, využijme všechno, co nám bylo dáno od aspirantátu, postulátu i noviciátu; všechno je milost! Chceš vzít poklady a vyhodit je z okna? Teď je čas, abys jich využila! Každá sestra bude odměněna, jestliže odpoví a nenechá ležet ladem poklady milostí, které obdržela. Kolik darů jsi dostala? Jsou sestry, které mají třeba více zdraví; jiné mají například krásný hlas; další byly zase obdařeny větší inteligencí a jiné pak o trochu menší. Jsou mezi vámi takové, které dostaly více schopností pro apoštolát přímo mezi lidmi, jiné zas pro apoštolát při redakční práci, další zas pro apoštolát více manuálně zaměřený. Každá musí maximálně využít svých darů, ať už v kanceláři nebo jinde. Boha těší, když užíváme pokladů milosti (talentů), které jsou v nás.

Existují duše, které jsou pozvány ke „stoupání“. Velmi mi na tom záleží: jsou mezi vámi některé, jež Bůh volá k dokonalejšímu spojení s Ním, téměř ke sjednocení srdce, vůle a mysli s Ježíšem. Modlitba sjednocení zní: Ježíšovy city ať jsou mými city, vůle Ježíšova ať je mou vůlí, myšlenky Ježíšovy ať jsou mými myšlenkami. Ať je to Ježíš, který žije v mé mysli: propůjčím mu svou mysl, aby skrze ni mohl myslet – ať je to on, kdo myslí ve mně; propůjčím mu své srdce, protože tak On může skrze mě a ve mně milovat nebeského Otce a lidi; propůjčím mu svou vůli, abych chtěla to, co chce ve mně On sám. Propůjčím mu svou vůli, ale nejen propůjčím, protože pokud jsem poslušná, pokud jsem odevzdána Bohu, tak Ježíš žije, myslí a miluje ve mně, chce ve mně, pracuje ve mně, koná apoštolát ve mně: toto je sjednocení s Ježíšem! Pak z vás budou živé svatostánky, sestry, které jdou od domu k domu, a ve svém srdci, které je svatostánkem, nesou druhým Ježíše. Potom se skutečně naplňuje naše modlitba: „ať moje přítomnost vždy přináší milost a útěchu!“


 

 
 
Nahoru