30. neděle v mezidobí (cyklus A)

Když se farizeové doslechli, že (Ježíš) umlčel saduceje, shromáždili se a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl uvést do úzkých a zeptal se: „Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“ Odpověděl mu: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“

(Mt 22,34-40)

Můžeme se ptát na totéž se zcela odlišnými úmysly, a tedy i velmi rozdílně reagovat. V Markově podání se zákoník ptá bezelstně a chce se opravdu poučit (srov. Mk 12,28nn), u Lukáše si spíše ověřuje Ježíšovy schopnosti a zároveň hledá odpověď na palčivou otázku, kdo je jeho bližní (srov. Lk 10,25nn). Matoušův zákoník má jediný záměr: dostat Ježíše do úzkých, zesměšnit jej. Proto mu Ježíšova odpověď nemůže být k užitku. Je až zlověstné, že evangelista neuvádí žádnou bezprostřední reakci zákoníka.

Převzato z publikace Evangelium na každý den.