05.12.2013, kategorie: Titulní stránka

2. neděle adventní (A)

2. neděle adventní (A)

Vlk bude přebývat s beránkem, levhart si lehne vedle kozlátka, tele a lvíče budou žrát pospolu a malý chlapec je bude vodit. Pást se bude kráva s medvědicí, jejich mláďata ulehnou spolu, lev bude žrát jako býk plevy. Kojenec si bude hrát nad dírou zmije a nemluvně sáhne rukou do skrýše jedovatého hada.
Viz Iz 11,1-10

Liturgi@ on-life

Prorok Izaiáš působí v Jižním království v období nejen náboženské, ale i politické krize. Vyvolený národ si žije podle svého a o Boží ustanovení nejeví zájem (viz Iz 1 – 2). Morálka těch, kteří národu vládnou a mají ho vést, také za moc nestojí (viz např. Iz 3,12-13). S Bohem se v běžném životě nepočítá. Aby toho nebylo málo, král Achaz se pokouší paktovat s Asyřany, aby u nich získal spojenectví proti izraelskému králi Pekachovi a damašskému králi Rasinovi (kolem r. 735). O něco později (asi r. 716-711) se zas Achazův nástupce Ezechiáš v opozici proti Asyřanům vnucuje do přízně Egypťanů. Není bezvýznamné, že Izaiášova mesiášská proroctví pravděpodobně zaznívají právě do této společenské situace. Kontext nám totiž pomáhá pochopit, že podstatou Izaiášových prorockých obrazů určitě nemůže být jakási idylická harmonie v živočišné říši, která by jednou měla nastat v mesiášské době. Mnohem přijatelnější je představa nového pořádku ve vzájemných mezilidských vztazích, takže by v době mesiáše měli spolu konečně v míru vycházet i ti, u nichž je to z lidského hlediska nepředstavitelné. Problém je však v tom, že ani s Ježíšovým příchodem k podobné idyle nedošlo. Je pravdou, že Ježíš vybízel k odpouštění a k lásce k nepřátelům (viz Mt 5,44; Mt 6,9), vyslovuje se však o sobě, že nepřinesl pokoj, nýbrž meč (viz Mt 10,34). Jestliže ještě k tomu svým následovníkům předpovídal především neúspěchy a pronásledování (viz Mt 10,16-24), přičemž i on sám umřel jako oběť odporu a nenávisti, o jakém míru a harmonii lze hovořit?

Je pozoruhodné, že prorok Izaiáš poukazuje na křehkou ratolest a mladý výhonek právě tehdy, když se zájem národa soustřeďuje pouze na moc a upevnění říše za každou cenu, i za cenu pochybných spojenectví. Izaiáš zmiňuje prospěch chudých a pokorných v zemi tam, kde se počítá pouze s mocí a přesilou. Zdůrazňuje převahu krotkého a slabého (beránka, kozlátka, telete, kojence a nemluvněte) nad dravým a prohnaným (vlkem, levhartem, lvem a jedovatým hadem) ve společnosti, kde mají převahu jen ti, kdo jsou silní, majetní, úspěšní a vlivní. Není snad právě zde ukryta logika Božího působení v dějinách spásy i tajemství Ježíšova poselství?

Boží moc se totiž vždy projevuje způsobem, kterým mocní tohoto světa pohrdají. V Božích očích nikdy nemá převahu ten, kdo je dravý, silný a prohnaný. Ani Mesiáš – Kristus neporáží svého nepřítele ničivou silou zbraní či chytrostí argumentů, ale dechem svých rtů, protože pouze jeho slovo a jeho Duch dovedou zevnitř přetvářet lidská srdce tak, že jsou schopny smýšlet a jednak jinak, než velí lidská logika. Kristovi následovníci nikdy nevítězí tím, že se opásají meči a krunýři (byť se o to v dějinách leckdy pokoušeli). Jejich vítězství je možné pouze tehdy, když bude provazem jejich beder spravedlnost a pásem jejich ledví věrnost.

8. prosince zavítá štáb televize Noe do kostela Sv. Petra  na Poříčí v Praze. V 10:30 odvysílá odtud přímým přenosem mši svatou z Druhé neděle adventní na poděkování za 20 let působení sester paulínek v ČR. Celebruje kard. Miloslav Vlk. 

 
 
 
Nahoru