Věčné sliby u Dcer sv. Pavla
30.06.2012 12:00, Kostel Panny Marie Sněžné, Praha
Autorem fotografií je Markéta Jírů a Jan Hromek.
Fotogalerie bude v nejbližších hodinách ještě doplněna.
30. 6. 2012, nádvoří před kostelem Panny Marie Sněžné v Praze. Kam všichni míří? A proč tu je nezvykle mnoho paulínek?
Výzdoba jak na svatbu, ale cedulka s reservé hovoří o řeholnicích. Půjde tedy o věčné sliby jedné ze sester pražské komunity!
Uvítání "nevěsty" ve dveřích kostela. Verš z evangelia, který při mši svaté zazněl hned několikrát...
Poprvé v historii pražské komunity tolik paulínek zaplnilo kostelní lavice. Sdílená radost, dvojnásobná radost!
1. čtení z 1. knihy Mojžíšovy: „Vyjdi ze své země, ze svého příbuzenstva a ze svého otcovského domu do země, kterou ti ukážu..."
2. čtení z 1 Kor: "Ale pro ty, kdo jsou povoláni, ať jsou to židé nebo pohané, je Kristus Boží moc a Boží moudrost."
Evangelium: „Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi..."
Chci více zblízka následovat Ježíše Mistra, Cestu, Pravdu a Život v Kongregaci Dcer svatého Pavla, věnovat svůj život hlásání evangelia skrze sdělovací prostředky a setrvat ve svém předsevzetí až do smrti.
Mons. Tomáš Galis dříve než se stal diecézním biskupem v Žilině, působil jako kněz a později jako pomocný biskup v Banské Bystrici, odkud s. Anna pochází. Jeho životní příklad a přátelství provázejí Annu na její cestě povolání.
Před vyslovením formule slibů se všichni vkleče za s. Annu přimlouvají modlitbou litanií ke svatým. V litaniích nechybí ani jména blahoslavených z Paulínské rodiny: Alberione, Giaccardo.
Během litanií leží sestra tváři k zemi – na znamení toho, že se v pokoře a ve vědomí své lidské nedostatečnosti zcela odevzdává svému Pánu.
U oltáře pak za přítomnosti sestry představené a dvou svědků čte vlastnoručně napsanou formuli řeholních slibů.
Následně ji na oltáři podepíše. Toto gesto vyjadřuje, že její odevzdání se Bohu je v hluboké jednotě s Kristovou obětí, která se na tomto oltáři slaví.
Slavnostní modlitba požehnání: "... ať uslyší hlas Ženicha, který ji zve k radosti nebeské svatby. Skrze Krista, našeho Pána. "
Sestra představená potvrdí definitivní začlenění s. Anny do řeholní rodiny: "Od této chvíle jsi navždy členkou rodiny Dcer svatého Pavla. Nyní bude mezi námi všechno společné."
Za zpěvu paulínské "hymny" Scio cui credidi objetí se spolusestrami a následně mše svatá pokračovala už obvyklým způsobem.