13. neděle v mezidobi (C)

Když se přibližovala doba, kdy měl být Ježíš vzat vzhůru, pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma.

Viz Lk 9,51-62

E-vangelium on-life

„Když se přibližovala doba, kdy měl být Ježíš vzat vzhůru, pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma.“ Tato nenápadná informace v první větě dnešního evangelního úryvku je důležitou dělicí čárou, ba dokonce osou celého Lukášova evangelia. Předchozí události kolem zázračného nasycení zástupu, Ježíšovo proměnění na hoře Tábor, jeho předpovědi o utrpení, které ho čeká, i přetrvávající nepochopení ze strany učedníků, kteří jdou za svou představou o mesiáši (viz Lk 9,10-50) a vytrvale řeší oblíbenou otázku, kdo z nich je větší (viz Lk 9,46), představují jakési zlomové období Ježíšova působení, které odborníci nazývají Galilejskou krizí. Od teď je už jasné, že jeho působení vyvrcholí utrpením a křížem. Ježíšova cesta do Jeruzaléma u evangelisty Lukáše není běžnou návštěvou Svatého města. Je cestou plnění Otcovy vůle i za cenu vlastního života, a proto je cestou na kříž. Všechny předchozí události z Ježíšova života, jimž jsme naslouchali, resp. je četli doposud (viz 3. – 12. neděle v mezidobí C), byly jednoznačnou přípravou na tuto cestu. Všechny následující události z Ježíšova života a všechna jeho slova, která budeme sledovat až do konce tohoto liturgického roku (9 kapitol evangelia – Lk 9,51 – 19,27), se budou odehrávat v kontextu této cesty. Každá událost v Ježíšově životě a každé jeho slovo má tedy pevné místo na cestě plnění Otcovy vůle. Počítáme-li se mezi ty, kteří Kristu říkají: „Půjdu za tebou,“ nemůžeme se vyhnout otázce, nakolik se naše slova a skutky proměňují v kroky na Ježíšově cestě. Nebývají někdy hledáním zkratek a odboček? Nebo dokonce bivaků, hotelů, motorestů či kempů? Syn člověka nemá, kam by hlavu položil. Naším cílem je cesta za ním, nikoliv dovolenková destinace.